Úvodní stránkatlamovci.cz

Články




« zpět na přehled článků

Ryby rodu Julidochromis

Tom | 10.1.2008

V divočině obývají ryby tohoto rodu skalnaté mělčiny jezera Tanganika v hloubce 5-30 metrů. Vzhledem k absenci vyšších rostlin je toto prostředí ideálním místem pro rozvoj bohatých porostů řas. Tato bohatost potravy poskytuje ideální prostředí pro život dosti velké populaci ryb.

RYBY RODU JULIDOCHROMIS

JulidochromisV divočině obývají ryby tohoto rodu skalnaté mělčiny jezera Tanganika v hloubce 5-30 metrů. Vzhledem k absenci vyšších rostlin je toto prostředí ideálním místem pro rozvoj bohatých porostů řas. Tato bohatost potravy poskytuje ideální prostředí pro život dosti velké populaci ryb. Jenže takováto hustota osádky způsobuje, že jen dostatečně silné a agresivní druhy mají šanci obhájit svá teritoria. Nad balvany ve volné vodě žijí hlavně ryby rodu Tropheus , avšak kameny nakupené na sobě a skalní pukliny tvoří složitou síť jeskyněk, chodbiček a skulin a v tomto labyrintu se úspěšně zabydlují právě Julidochromisy, Neolamrologusy a Altolamprologusy. Tyto ryby zde hledají potravu, loví a rozmnožují se.

Ryby rodu Julidochromis jsou velice silně svázány se skalním litorálem a nikdy se nevydávají do volné vody. Nejraději jsou schovány ve svých jeskyních a jsou od základu spíše plaché a lekavé. Jsou to ryby monogamní (párové) a jestliže si vybraný pár obsadí nějakou jeskyni nebo shluk kamenů, obývá ji už napořád. Proto musíme dávat pozor na radikální změny v interiéru nádrže, neboť z toho pramení jeden velký problém. Uvede to totiž ryby do stressu a často silnější jedinec slabšího ubije, a to i když jde o sehraný pár. Díky těsnému spojení s teritoriem jsou tyto ryby velice alergické na jakékoliv narušení jejich teritoria. Zvláště obsadí-li nějaké teritorium pár za účelem rozmnožování, jsou tyto ryby v menších nádržích smrtelně nebezpečné v podstatě všem narušitelům jejich perimetru a jedincům svého druhu obzvláště. Je ovšem zvláštností, že stejně jako u některých druhů Neolamprologus, jsou vlastní potomci dost dlouho tolerováni. Tito se zpočátku zdržují v rodné jeskyni a později se zúčastňují obrany teritoria. Pozor ovšem, od velikosti cca 3 cm jsou již někdy vlastními rodiči vyháněni a pronásledováni.

Nádrž

Pro chov a pozdější odchov těchto ryb je nejlepší nakoupit menší skupinku mladých ryb (6-10 ks), neboť rozeznání pohlaví je v mládí nemožné. Umístíme je do akva nejméně 100 l. Rozeznání pohlaví i u dospělých ryb je dost obtížné, většinou jen podle velikosti ryby nebo podle tvaru urogenitální papily. V agresivitě a vybarvení jsou si samec se samici rovni. V podstatě u všech druhů bývají samci větší a samice menší, ale pozor, nemusí to být podmínka! Jestliže se nám utvoří pár, což může být asi ve 5-6 měsících stáří, doporučuje se ostatní ryby stejného druhu ihned odlovit do jiné nádrže. Zvláště pak, pokud máme nádrž menších rozměrů, neboť díky jejich vnitrodruhové agresivitě se i v členitém akváriu dříve nebo později najdou a téměř vždy to končí smrtí nadbytečné ryby nebo nespárovaných ryb.

Utvořivší se pár si vybere nejtemnější kout svého teritoria a tam samice zpravidla na strop naklade jikry velikosti zrnek máku. Může jich naklást 8-200 ks.A tady se jednotlivé druhy liší. Některé totiž nakladou jen 10-15 jiker, vždy s odstupem několika dní a takto se můžou rozmnožovat v podstatě nepřetržitě. Některé ovšem nakladou 100-200 jiker najednou a pak si dají na dlouhou dobu pauzu. Sám můžu potvrdit ze svého chovu oba způsoby. J.regani se mi vždy množily ve stovkách kusů co několik měsíců, nyní chovám nově J.marlieri a ty mají vždy jen asi po 10 mladých ve 2-3 týdenních odstupech.

Julidochromisy jsou excelentní rodiče a bedlivě střeží potěr. Jsou schopny útočit i na několikanásobně většího narušitele. Když se jde jeden z páru nakrmit, druhý vždy hlídkuje u mladých. Tyto rostou celkem pomalu, po asi 14 dnech se rozplavou a při dobrém živém krmení můžou ve 2-3 měsících dosahovat 2 cm. Ovšem díky jejich plachosti musíte být zvlášť opatrní při jejich odlovování. Jsou to ryby extrémně rychlé a chytré. Snažte se rodičovský pár příliš nevystressovat, může to opět vést k vzájemným šarvátkám a přerušení rozmnožování na dlouhou dobu. Také se nedoporučuje odebírat všechny mladé hned po jejich rozplavání, rodiče si pak myslí že ten druhý mladé sežral a opět jsme u vzájemných šarvátek. Toto můžu dosvědčit, několikrát jsem byl nucen toto udělat, kvůli své delší nepřítomnosti doma a jen díky velké zarostlé nádrži (300 l) se dospělí nepozabíjeli. Dlouho pak trvalo usmiřování a ryby se vytřely znovu až za pár měsíců. Nyní již ve své nepřítomnosti nechávám mladé svému osudu, neboť díky malým přísunům potravy přežije minimum. Zato rodičovský pár to přežije v pohodě a při následném krmení živou potravou se brzo třou znovu. Je lepší jednu snůšku ztratit, než ji zachránit a pak několik měsíců čekat na další.

V přírodě jsou tyto ryby predátoři, lovící drobné živočichy, avšak potřebují také trochu rostlinné potravy. Spolu s drobnými živočichy totiž škubou i řasy. V akváriu je nejlepší je krmit živým krmivem jako dafnie, buchanky, tyto můžou být i mražené, stejně jako patentky. Přivyknou i kvalitním granulím nebo plátkům. Vzhledem k jejich malým tlamkám doporučuji před zkrmením granule na chvíli namočit do vody. Potravu nerady berou z hladiny, raději ji sbírají ze dna. Potěr má maličké tlamky, takže potřebuje drobnější potravu, nejlepší výsledky a přírůstky jsou při podávání čerstvě vylíhlé Artemie.

Nádrž

Akvárium by mělo obsahovat nejlépe dno z jemného písku a interiér celkově by měl být hodně členitý. Je žádoucí, aby akva obsahovalo množství jeskyněk a úkrytů vytvořených z kamenů, ryby se rády vytírají v jeskyňkách z břidlice. Dále pak mám dobré zkušenosti s úkryty vyrobenými z pálené hlíny (v době nouze stačí květináč s přiměřeným otvorem). Ale vždy to byly úkryty s jen jedním vstupem a co nejníže položené. Úkryty umístěné nad zemí víc jak 5 cm si nikdy pro tření nevybraly. Pro úspěšné rozmnožení je důležité, aby si mohly vybrat z několika možných různě velkých jeskyní. Jestliže si jednou pár nějakou jeskyni vybere, tak i kdyby se zdálo, že je na nejnemožnějším místě, již v ní zůstává na pořád. Proto se nedoporučuje měnit její umístění nebo interiér poblíž. Jak již bylo řečeno, díky stressu hrozí zabití jednoho z páru. Neustále počítejte s tím, že si ryby obsadí jeskyni nebo shluk kamenů a u těchto budou proplouvat a hlídkovat celou dobu. Nemají ve zvyku proplouvat po celé nádrži, mají raději tmavší nebo zastíněná místa. Velice často kopírují terén, takže není problém je vidět plavat kolem nebo pod kameny břichem vzhůru. Akvárium je možno klidně osázet vhodnými rostlinami, které snesou PH 7 a více, tyto ryby rostliny neničí a když jim vysloveně nepřekážejí, ani je nevyrývají.

Jako spoluobyvatelé akvária s Julidochromisy můžou být jen ryby, které nejsou výrazně svázány se substrátem. I ve větších nádržích je velmi problematické soužití více párů stejného druhu nebo rodu. Nejjednodušeji se vyhneme problémům, když ponecháme vždy jeden pár v jednom akva. Ideální je chovat tyto ryby v menším akva samotné, bez problémů pak zde budou vyvádět mladé. Pokud tu možnost nemáte, můžete k nim do přiměřeně velké nádrže přidat ryby rodu Neolamprologus nebo Altolamprologus. Nejvhodnější jsou ryby obývající spíše volnou vodu a jsou spíše masožravé nebo všežravé. Pokud mají vhodné úkryty můžou být spolu s Cyrtocara moorii, Cyphotilapia frontosa, Cyprichromisy , Copadichromisy. Mnozí je kombinují i s Tropheusy, ale tady je otázka zda Julidochromisům postačuje specifická skladba rostlinného krmení určená pro Tropheusy. Trochu problematické je soužití se sumci. Při jejich použití buďte proto opatrní.

Nádrž

Co se týče parametrů vody, tak PH by se mělo pohybovat v rozmezí 7,5-9,5, avšak nikdy nesmí klesnout pod 7. Teplota vody by se měla pohybovat od 25 do 28 stupňů Celsia. Julidochromisy jsou velice citlivé na zhoršení parametrů vody a proto potřebují velice dobrou filtraci a pravidelnou výměnu vody. Pokud dopustíme, aby PH kleslo pod 7 nebo se rapidně zvýšila hladina čpavku (což spolu souvisí) nebo hladina dusitanů, ryby hromadně hynou. Také jsou (hlavně v mládí) citlivější na výměnu většího množství vody. Doporučuje se vyměňovat pravidelně jen 10-15% objemu nádrže. Já jsem toto zatím nezaznamenal a vyměňuji cca 20-30% jako v ostatních malawi akváriích (u mladých ovšem opravdu jen těch 10-15%).

Nádrž

Zdálo by se, že jsou to ideální obyvatelé akvária pro člověka, který chce mít doma nějaký méně obvyklý druh ryb, aby se vešly do menší nádrže a aby se lehce rozmnožovaly. Ano, tyto ryby takové jsou a při dodržení vysoké kvality vody a jednoho páru v akva se nám také odmění zajímavým chováním a možností odpočinku při pozorování jejich neobvyklé péče o potomstvo. Základy chovu tanganických ryb obecně jsou ovšem nutností, proto nelze tyto ryby doporučit úplným začátečníkům.





Nejčastěji chované druhy rodu Julidochromis v našich nádržích:

Julidochromis transtrongus

Samec: 7 cm
Samice: 7 cm
Doporučená velikost akvária: 50 litrů



Julidochromis transtrongus


Julidochromis ornatus

Samec: 8 cm
Samice: 8 cm
Doporučená velikost akvária: 50 litrů

Julidochromis ornatus

Julidochromis ornatus


Julidochromis dickfeldi

Samec: 10 cm
Samice: 8 cm
Doporučená velikost akvária: 100 litrů




Julidochromis marlieri

Samec: 12 cm
Samice: 14 cm
Doporučená velikost akvária: 100 litrů




Julidochromis regani

Samec: 12 cm
Samice: 15 cm
Doporučená velikost akvária: 100 litrů




Julidochromis regani "kipili"




Zpracoval: Tom (jarabak zavináč seznam.cz)


Komentáře (1) | poslední: 5.8.2015, 11:20

Zápatí