Nádrž Tanganika 630 litrů
Ahoj všichni. Finišuji realizaci dětského snu a rád bych představil svou novou Tanganiku. Akvárko: 630l - 150x70x60cm Biologický filtr: Externí přepadový o objemu 100l, náplň 50l biomolitanu a pár litrů filtrační vaty Mechanický filtr a vylepšení cirkulace vody: Vnitřní čerpadlo Atman 202 s kostkou biomolitanu Celkem je v systému odhadem 650l vody, z toho 500l je volný prostor pro ryby. Chci tam dát buď 50ks Tropheus, nebo 40ks Tropheus a 15ks Eretmodus. Nicméně o Eretmodusech jsem se dočetl, že to mohou být problémové mršky, které časem zásadně zredukují své počty. Tak se chci zeptat, zda-li v takto zařízeném akváriu mohou dobře prosperovat, případně co by bylo potřeba změnit (Menší počet? Přidat kameny?) ? Uvítám i nápady na jinou sestavu osádky. Jde mi hlavně o to, aby se ryby měly dobře.
Archie
Ještě foto.
24.4.2013 15:44
Ber to skor ako for, ale trocha i na zamyslenie... To pozadie sice vypada hezky ale je na blbom mieste, tak nejak by som si predstavoval dno
24.4.2013 16:09
Mě to připadá jako Věstonická Venuše :-) a písek bych ubral,jinak v pohodě.
24.4.2013 16:38
Mě se to líbí jen bych přidal nějakej větší valoun a ubral písek
24.4.2013 17:47
Rozhodně bych nedoporučoval do filtru pár litrů filtrační vaty. Jako předfiltr stačí jen kousek jemného filtračního materiálu, který je třeba co nejčastěji prát. Vhodný je např. Simec Mikro od JBL. HD
24.4.2013 18:23
HD: Díky za tip. To bude rozhodně praktičtější předfiltr než vata.
Symec Micro od JBL v žádném případě ne!Je tak jemný,že se po několika hodinách zanese a ucpe.Sám výrobce ho doporučuje měnit po 24 hodinách!Je dobrý pouze při havarijních stavech(zelený nebo hnědý zákal).To by jsi musel prát předfiltr dvakrát denně.Jak dlouho myslíš,že bys to vydržel :-)).
24.4.2013 20:24
Zbytečně moc písku :-)))) A to zamyšlení s těmi valouny, tak to je fakt. Když už jsi si dal tu práci s tak hezkým pozadím, tak ty kameny na dně vypadají vedle toho jako rosypané fazole. To chce valoun podobnej jako jsou v pozadí. Jeden větší do leva a pár těch menších na pravou stranu a bude to OK. Jinak ještě k tomu písku, :-)))) až ted když vidím jak si se nechal unést estetikou a dopřál svému klidu pořadnou vrstvu tak věř že to jak je rozprostřená po dně nebude mít dlouhého trvání a písek ti budou ryby bagrovat k přednímu sklu jak to s oblibou dělají. Tady asi dojde na Wladysova slova, že na to časem přijdeš sám. A malá rada na závěr. Ty skla (zadek a pravý bok),kde ti pozadí nelícuje, si podlep černou samolepící fólií, nebude to mít tak rušivý efekt.
24.4.2013 21:45
Když není akvarista schopný vyprat předfiltr alespoň jednou za den, tak je zbytečné předfiltr používat. Jeho smysl totiž je co nejdříve odstranit z vody nečistoty do pryč. To, že jsou sice zachycené na fitru, ale dále se macerují do vody, je k ničemu. HD
25.4.2013 9:47
to sa asi niekto sekol :-) vyprat předfiltr alespoň jednou za (ty)den ? som teda asi vacsi diletant ako som si myslel. Ale ten 100l filter to bude asi pekne bio-bio. Vlastna konstrukcia ? Tiez som experimentoval pred casom, jednoduchy prepadovy system s kbelikom a matracovym molitanom fungoval nadherne, akurat slabsie tesnil a zena sa bala o parkety tak je v stadiu redesignu.
25.4.2013 10:00
Písku je tam 3-4cm, což by nemělo být moc. Jsem zvědavý, jak budou rybky písek přehrabovat a těším se na to, tak jim chci poskytnout dostatek. Odkalovat ho budu pořádně, i kdyby tam byla menší vrstva, tak si myslím, že si odebráním nějakého centimetru nepomůžu. Ale když se časem ukáže, že to je moc velká vrstva, tak uberu. Asi v tomhle případě potřebuji získat vlastní zkušenost :-) Kameny zkusím doplnit. Je s nimi trochu potíž, protože nevím kde takové úplně hladké valouny sehnat. Jsou to kameny, které k nám dotáhly ledovce, a zemědělci je vybírali z polí a vyhazovali. Taťka je někde nasbíral tak před 30ti lety, ještě by měl mít na chatě nějaké větší kousky, ale není to jisté. Kdybyste někdo věděl, kde takové či podobné sehnat, budu rád za každý tip. Ten Symec vyzkouším. Výhodu vidím v tom, že udělá stejnou práci jako filtrační vata, ale nezabere takový objem, takže se v něm neusadí tolik bakterií, které by se mohly odplavit při čištění předfiltru. Můžu přes něj prohánět vodu přes velkou plochu, tak asi ukáže jedině praxe, jak rychle se zanese a bude třeba ho vyprat. A co ti Eretmodusové? Jsou do mého akvária vhodní a v jakém počtu?
25.4.2013 10:11
S tím pískem na to časem přijdeš, že je to nepraktické a myslím, že jakmile ti ryby nahrnou všechen písek k přednímu sklu a začne se tam tvořit bordel, tak ho rychle vyházíš. Kameny najdes bud v nejaké horské řece, nebo jsou dnes běžné obchody s kameny do zahrad atd, tam mají velký výběr. Něco to sice stojí, ale není to nějaká obrovská suma a můžeš si navybírat opravdu kameny, které potřebuješ a jsou všechny stejné. Víc druhů kamenů vypadá většinou blbě.
25.4.2013 10:46
Filtr je z akvárka 80x35x40, jen jsou tam vlepené tři skleněné přepážky. Mám tam jen jednu komoru pro biomolitan, abych dosáhl co nejpomalejšího průtoku a mohly se tam udržet bakterie (viz. teorie k hamburskému filtru). Taky biomolitan provzdušňuji, ať mají bakterie dostatek kyslíku.
25.4.2013 10:47
Foto filtru.
25.4.2013 10:47
Foto filtru.
25.4.2013 11:08
Ty sa s tym nese..s, tak to uz radsej tie moje fotky kbeliku nebudem davat :-) Moc hezky, ale nevytvara sa ti pod tym molitanom bublina ? Ja okyslicujem v prepadovej nadrzke na pritoku filtra, kde som maval pred tym aj ohrievac
25.4.2013 11:21
Jo a eretmodusy...1-2 samci z kazdeho rozne sfarbeneho druhu. Tymi balvanmi predelit priestor. Mozu robit problemy kvoli silnej teritorialnosti, to mam z druhej ruky...
25.4.2013 11:50
Je tam spousta bublinek, jako takové perly, ale probublává to pomalu přes ty molitany, až na hladinu. Molitany jsou PPI20, zřejmě je to vhodná hrubost, aby se tam nedělala jedna velká bublina. Když je tam to vzduchování vypnuté a zapnu ho, tak stoupne hladina ve filtru cca o 1,5l, takže se do těch molitanů nahromadí 1,5l vzduchu (a postupně probublává), což je pro bakterie paráda. Topení mám v přepadové komoře v akváriu, takže těsně před filtrem. Ale uvažuju že to vzduchování filtru časem dám jen na záložní zdroj pro případ výpadku proudu (aby v takovém případě neumřel filtr a posléze ryby), protože se mi všude hodně čeří hladiny a trubka/hadice z akvária do filtru sebou strhává spoustu vzduchu, tak by ten filtr měl být v běžném provozu okysličen dostatečně i bez vzduchování navíc.
25.4.2013 12:08
k tem eretmodusům-ideál je jeden sehranej párek, ale ten utvořit je docela náročné:-) klidně tedy těch +-15 ks, a nechat to na těch rybách, na dně bud nic, nebo ho naopak hodně rozčlenit, univerzální návod neexistuje:-) lépe více ryb, nějaké budou utlačované, ale dominantní se nechají na pokoji a budou spokojeně fungovat. klidně třeba 3-4 páry, jak se ty subdominantní odstraní, tak se začnou řešit párky mezi sebou, až může zbýt jen jeden... tolik mé poslední postřehy.
Provzdušněný je dost, jak jsi napsal už samotným přepadem. Naposledy se zmíním o písku a už tě s tím nebudu obtěžovat. To že si rybám dopřál dost písku, aby se v něm mohli přhrabovat, je klasická doměnka, jak jsem psal, o něčem co si myslíš. Ty ryby, se v něm nehrabou proto že by je to byvilo, ale čistě z praktických důvodů. Ryby které stavý písečná hnízda z důvodu rozmnožování, jiné proto že hledají zbytky potravy, nebo odhalují podklad na kterém se budou třít. Tak že jestli že nemáš ryby které staví písečná hnízda a to ty nemáš, tak jim pouze přiděláváš práci při odhalování plácků ke tření a prohledávání dna od zbytků potravy. Tím také zhoršuješ u ryb to, že podklad dokonale provzdušní, lépe proberou od zbytků žrádla a uvolní usazeniny, které mají skončit v předfiltu a ne jako tlející bomba v podkladu, který tak zatěžuje hodnoty vody mezy jednotlivými výměnami. Už nevím jak srozumitelněji vyvrátit tvou utkvělou představu o funkci písku v nádrži a tak jen dodám že : Ten kdo si myslí že ryby bagrují v podkladu proto že je to baví, je tele. Cituji tvou reakci z č.11: Jsem zvědavý, jak budou rybky písek přehrabovat a těším se na to, tak jim chci poskytnout dostatek.
25.4.2013 12:31
k 10 cituji:som teda asi vacsi diletant ako som si myslel. Plně s Vámi souhlasím. HD
25.4.2013 13:39
2 HD: Diky aspon nekdo :-) Beztak akvo bez pekneho cleneneho dna je bez ducha, tot moj skromny nazor. A tie hypoteticke uvahy o vyhrabavani kalu zo dna... to uz viac bordelu narobia prisavnicky. Tlamovci (malawi) zvyknu podhrabavat kamene a robit si rozne tunely. A co na tom ? V tom je to caro. Ked niekto chce mat svaty pokoj od udrzby, nech si kupi Betu v litrovom pohari
25.4.2013 13:46
pardon: prisavnicky -> panciernicky, ale bo ako to volate cesky :-)
25.4.2013 19:58
Ondras, tvůj problém je ten, že ty se neumíš vyjádřit ani česky ani slovensky. Píšeš jak hotentot a tak jen tuším, že máš snad na mysli ancistrusy. V akvaristice je lépe se vyjadřovat v latině, ale to nebude zřejmě tvoje parketa. Tvoje věta o vyhrabávání kalu a spojitosti s ancistrusem jsou tak mimo jako jejich autor. Nechápu o co ti jde a proč tady uvádíš do rozpaků začátečníky. Myslím, že lidem kteří o africe nebo akvaristice ví trochu víc jako ty, jsi k smíchu a věř že jich zde bude dost. Když se chceš dále strapňovat tak hurá do toho.
25.4.2013 21:00
aj ty mna hr, aj ty mna :-) tvoje hlody ma neskutocne bavia a stale utvrdzuju, ze si s chovom tlamovcov prisiel do styku akurat z pocutia. Akoze tlamovce prehrabavaju dno lebo hladaju potravu, WOW to uz moze napisat len ozajstny expert, to si si zmylil tlamovca s nejakym uhorom, nie? Alebo tvoja otazka, ze ktore to tlamovce si robia jamky na trenie, takisto perla... Tiez sa mi paci ako riesite prestavby dna ako hroznu vec a pritom sa tu objavi zmienka ze predfilter cistime MINIMALNE raz denne. Chudaci ti akvaristi, ktori nemaju predfilter, lebo tim sa kal takisto vymachava do obehu cely cas z molitanu, ich ryby su isto iste odsudene na coskoru zahubu
25.4.2013 23:42
Archie: akva vyzera celkom v pohode, pozadie je zaujimave, sice trocha mohutne, ale ked sa ti paci, tak je to OK. Treba to opticky trochu vyvazit, ako ti pisal hr. Vhodne sutre sa povaluju v kazdom potoku alebo mensej riecke. Ak si mozes urobit vylet niekam do prirody, tak urcite nieco najdes. Hladanie kamenov do akva je zabavna cinnost ;) Filter by som si osobne predstavoval inak...radsej mam filtre s niekolkymi mensimi (uzsimi) kusmi molitanu, medzi ktorymi je medzera. Daju sa tak nezavisle precistit, ked je treba a nenarusis tak vyrazne mnozstvo bakterii. Postupne prestriedas cistenie jednotlivych vloziek. V tychto filtroch sa nevyzaduje pomaly prietok. Ohladom osadky...ak mas moznost a chces to s Eretmodusami skusit, tak si zaobstaraj kludne 20 ks, ako ti pisal Martim Parizek. Vo velkom pocte dokazu existovat celkom dobre. Mensie pocty koncia jednym parom a niekedy ani to nie. Neber vazne rady ondrasa. takym sposobom by si ich dlho nechoval. Ondras, treba poradit, ak vies, o com pises, nie z druhej ruky, lebo potom to aj tak vyzera. Toto forum citaju aj uplni zaciatocnici a takto zbytocne ryby prichadzaju o zivot. Este jedna otazka...aky filter vymachava kal do obehu? Rozmyslaj nad tym, co pises, lebo fakt to vyzera, ze ani slovencina, ani cestina nie je tvoj materinsky jazyk...bez urazky.
26.4.2013 6:50
Vyčistit předfiltr jednou denně by neměl být problém a zabere to max 5 minut. Ideální je mít filtrační plachetky dvě. 1) čistou přinesu k akváriu a zaměním za špinavou. 2)špinavou vyperu pod kohoutkem a pověsím na háček a mám ji tak připravenou na další výměnu. To je všda co ? HD
26.4.2013 7:04
Ještě jednou bez chyby Vyčistit předfiltr jednou denně by neměl být problém a zabere to max 5 minut. Ideální je mít filtrační plachetky dvě. 1) čistou přinesu k akváriu a zaměním za špinavou. 2)špinavou vyperu pod kohoutkem a pověsím na háček a mám ji tak připravenou na další výměnu. To je věda co ? HD HD Hynek
26.4.2013 7:08
Archie nevím jestli jsem to správně z Vašich fotek pochopil, ale připadá mi, že ten Váš filtr je udělaný blbě. Bioakvacit by měl být napříč toku vody a né podélně. HD
26.4.2013 7:24
Hynku on napříč je. Biovakcit sice leží podélně, ale voda přez něj stoupá napříč, stejně jako u tenčích komor. Když se mrkneš na fotku bez biovakcitu, tak tam je vidět vymezení ode dna, kde proudí voda a potom stoupá napříč podélně uložené houby vzhůru, kde přepadává do poslední komory k čerpadlu. Také bych se klonil k canartovu modelu a do velké komory bych vlepil ještě alespoň jednu přepážku, tak aby šly houby v případě nutvosti vymáchat v časovém rozmezí nezávisle na sobě. Tvůj model má ale komoru s předfiltrem, kterej když budeš udržovat jak píše Hynek, nebo alespoň podobně dostatečně, tak by se ti ani nějakej extra bordel k biovakcitu dostat neměl.
26.4.2013 9:14
K písku jen jedna faktická poznámka, protože začátečník by mohl být zmaten. Ty tlející bomby se v substrátu nevytvoří během pár dnů mezi výměnami vody a souvisejícím hloubkovým odkalením substrátu. Je to otázka dlouhodobého zanedbávání údržby substrátu. Co se týče filtru, již to popsal hr. Jen bych dodal že ta první komora je dole uzavřená (voda přetéká do druhé tenké komory, kudy protéká pod bioakvacit) proto, protože při čištění předfiltru se může odplavit spousta nepořádku, který v první komoře klesne na dno a lze ho odsát bez toho, že by zatekl pod bioakvacit. Rozdělení přepážky s biomolitanem na více částí jsem zvažoval, protože to vzduchování a bublinky usazené v biomolitanech je docela nadnáší a při těchto rozměrech (50x35cm) se uprostřed prohýbají nahoru, až nad hladinu. Menší kusy tam budou více natěsno. A díky za tipy, že díky rozdělení je půjde čistit po částech. Mohlo mě to napadnout, už když jsem ten filtr navrhoval.
26.4.2013 9:52
To sa to tu zišlo hláv , čo ? Idem prispieť svojim rozumom diletanta i ja :-) Ten problem s bublinkami by sa dal elegantne vyriesit i tak, ze rozsisit tu uzku prepadovu prepazku a budes okyslicovat tam, rozsirit pripadne rovno tak aby tam isiel umiestnit i ohrievac. Tiez by som sa prihovaral za hrubsiu skladbu predfiltra, pri tom objeme by mal mechanicke necistoty spolahlivo chytat i hrubsi molitan. Bude sa to trvacnejsie a bude sa lahsie cistit a i ked ti mozno nejake necistoty preniknu do velkej komory je dost velka sanca , ze sa budu usadzovat na dne. Pripadne vlepit este jednu komoru na rychlo vymenny jemny filter. Dufam ze coskoro dokoncim ten moj kbelik a potom sem hodim moje riesenie, je to taka zjednodusena kombinacia Fluval FX5 a vertikalneho kanistroveho filtra ale riesi navyse i kyslik pre bakterie...
26.4.2013 12:21
Pro Archie: Takove oble kameny jsou tady vsude, v podstate tady v okoli snad ani jine nejsou, az o kus dal. Mne by zajimalo, co se tu kdysi v prehistorii delo. Nekdy Ti ty hromady vyfotim, to nebudes verit :-)). Pro Ondras k odp. 25: Potravu ve dne si prirozene hledaji napriklad Fossorochromis rostratus, Gnathochromis permaxillaris, Aulonocary a dalsi. Pisecne hrady uvnitr s dolikem nebo kratery v pisku si stavi napriklad Cyathopharynx foai a furcier, Aulonocranus dewindtii.. Vsechno to jsou tlamovci. Mala nazorna ukazka ;-) http://www.youtube.com/watch?v=CCyA_SZbs-s http://www.youtube.com/watch?v=cvBxrWPpil0 http://www.youtube.com/watch?v=DY2DseQa6GA ... a v jezere: http://www.youtube.com/watch?v=VrXuK0ydR48
26.4.2013 12:23
Ještě k filtru - celý ho považuji za nepovedený. 1) s bublinkama budou časem až se bioakvacit zanese mikrobiální hmotoui jen problémy 2) budou v něm díky překysličení probíhat jen nitrifikační děje a pak je zbytečně velký. Na 630 l akvárium stačí bohatě 8-10 l bioakvacitu. Výsledek jeho činnosti bude vždy jen dusičnan NO3. 3) mohla v něm být denitrifikační zóna přeměňnující dusičnany na zcela neškodný dusík. HD
26.4.2013 13:49
Ali, to je krása ! Uznáš snad ale že takú scénu v akva s 1-2cm piesku asi neuvidíš. A k tomu hladaniu potravy v piesku, na povrchu dajme tomu, ale žeby ryly čumákom ako ancistrusy, to asi za tým účelom bežné druhy nerobia. Ale kludne sa nechám poučiť. K poznamke od Hynka: tu denitrifikaciu by si v domacich podmienkach beztak nevyriesil, na to sluzia vymeny vody pripadne rastliny, za co osobne sa prihovaram. Taky argentinsky Echinodorus ked sa chyti tak je k nezastaveniu mbuna-nembuna. Okyslicovanie je prospesne, nakolko nitrifikacia je aerobny proces a vstupom je hlavne kyslik. Viem ze to je niečo trochu ine, ale kto bol niekedy na čističke vie kolko sa tam vzduchuje...Este ked sa filter nevhodne skombinuju s CO2, dokaze to narobit s dusikom slušnú paseku
26.4.2013 14:10
Ondras, kde berete tu jistotu, že bych denitrifikaci nevyřešil? Příště radši mluvte za sebe. Funguje mi již mnoho let. HD
26.4.2013 14:18
A jaky mate na to recept ? Je to s ucinnostou,ze uz nepotrebujete menit vodu ? Jedine akvaria ktore som osobne videl, co boli same schopne udrzat dlhodobu rovnovahu, boli vysadene rastlinami. Ak existuje komercne technicke riesenie budeme zvedavi na vyrobcu.
26.4.2013 14:31
Denitrifikační filtry jsou běžně komerčně vyráběné a jsou i jiné postupy, ale budu se opakovat, když napíšu že někomu je zbytečné cokoliv vysvětlovat. Klid v duši.
26.4.2013 14:39
K reakci č.35: Mimochodem, to co ti zde Alena ukazuje, si opět nepochopil. To jen potvrzuje moje slova, že pro kalsické mbunas nebo haps, kteří se netřou na písečných hradech je větší vrstva písku kontraproduktivní záležitost. Tvůj problém tkví v tom, že nejenže se neumíš smyluplně vyjádřit, ale ani mnohdy nechápeš co se ti tu někteří snaží popsat nebo naznačit. K běžným druhům už tě poučila alena ale stejně zase meleš svoje doměnky. Většina ryb po krmení prohledává dno a vyzbýrává co by se dalo ještě sezobnout, proto jsou vyšší vrstvy jedím z důvodů proč je v nádrži nepraktikovatr. Ale tady je to opravdu marný, jeto marný, je to... ale to je jedno.
hr: A zas sme o niečo múdrejši ako z väčšiny tvojich príspevkov. Všímaš ? Diakritika špecialne pre teba, ked by si mal problemy so slovenčinou. Pokoj a mier :-)))
26.4.2013 15:02
Problémy ze slovenštinou nemám, ale to není o diakritice nýbrž o schopnosti pochopit obsah psaného textu, což ti zřejmě dělá problém a taktéž se smysluplně vyjádřit tak, aby to člověk nemusel luštit, co tím básník chtěl říct, ať už s diakrituikou nebo bez. Jsem rád že tě můj příspěvek v něčem obohatil, ale mám strach že ti to jaksi nevěřím, protože si myslím že jsi, no to je taky jedno. Už dlouho jsem tady tady takhle nevyměnoval názory, s tak urputně zaťatým člověkem, který si myslel že něco ví, ale z jeho reakcí bylo jasné, že se spíš pouze něco domnívá. Díky, že jsi mi skrátil páteční pracovní dobu a lépe mi tak vlekoucí se pátek utekl. Čus bambulo.
26.4.2013 15:08
Sám by som to lepšie nenapísal, ale obávam sa že tá charakteristika sa hodí na viac ľudí na tomto fóre...
26.4.2013 23:54
K c.38 Denitrifikační filtry jsou běžně komerčně vyráběné... zas jedna ukazkova mystifikacia. Skutocne neviem kto to tu zapleveluje nezmyslami. Zial vela ludi si pletie nitrifikaciu a denitrifikaciu ale nastastie si to kazdy kto ma internet moze nastudovat. Kym nitrifikacia je relativne jednoducha, denitrifikacia uz zas taka trivialna zalezitost nie je. Mozno nam Hynek cosi objasni, kazdopadne riesenie s akym je mozne sa stretnut je napr. pretekanie vody cez pestiaren rastlin, cez zahradne jazierko s leknami s naslednou filtraciou a sterilizaciou. Nemyslim, ze je to zrovna lacne a kazdemu dostupne riesenie. K.33 Alenka, ja myslim ze som ta pochopil, akurat teba mozno zmiatla nasa diskusia, ktora sa priebezne preklapala z inej temy...
27.4.2013 10:56
Milej hochu, znovu opakuji, že denitrifikační FILTRY jsou běžně komerčně vyráběné. To že nejsi schopen si toto slovo zadat do vyhledávače a takový produkt si vyhledat, i když se tu oháníš internetem, tak za to já opravdu nemohu. Zkusím ti napovědět: Pohledej iotoměniče, inokulační komory, pomalu tekoucí filtry, filtry na bázi vodky, sírové denitrátory a jiné. Ty si hochu patlal, co tu něco sonduje po internetu a potom tu chytračí přitom víš kulový. Kdybychom se setkali osobně a zeptal bych se tě na něco s tohodle nebo jiného aqa odvětví, tak by si zřejmě stál s hubou otevřenou do kořán a vydával zvuk jako eeee e eee eeeee. Běž zkoušet svoju babku s denitrifikace a ne mě. Mimnochodem pochybuju, že takovýmu vemenu, bude Hynek psát něco o denitrifikaci nebo co a jak provozuje. Stejně by se to minulo účinku a ty by si s toho nebyl vůbec chytrej Zkus si trochu víc nastudovat a potom se tu můžeš o něčem bavit. Zatím si pro srandu.
27.4.2013 11:53
To si musel dlho googlovat kym si toto vypotil, co ? Zas sa len vykrucas a improvizujes. Namiesto tychto slohov, skus reagovat vecne a nie ako cholericky demason. Vyrobca, typ, cena... Kolko tak sranda stoji, 100, 500 tisíc, mega ? Pripada mi to ako ze si kupim Lamborgini aby som mohol dochadzat 2km do prace. Ja som mozno tebe na srandu, ale tvoja diagnoza je na psychiatra. Ale pamataj God loves you, brother ...
27.4.2013 15:26
Cituji:Struktura sera siporax Professional je s otevřenými póry, třírozměrná a funkční. Tato struktura umožňuje tvorbu velmi výkonných biofilmů, které prorůstají póry a pokrývají jejich stěny. Póry mají ideální velikost, která zaručuje dlouhodobé proudění vody zajišťující zásobování bakterií. V hloubi struktury pórů, kde je nízký obsah kyslíku, odbourává biofilm také nitrát (denitrifikace) .
28.4.2013 9:44
Ondras už toho fakt nech. Píšeš tady nesmysly a ještě se nesmyslně navážíš do lidí, kteří na rozdíl od tebe něco umí a znají. Tykáš jim aniž by ses dovolil, prostě chování řeznického psa. Přitom jim nesaháš ani po kolena.
28.4.2013 12:38
wladysi, odkedy sa zrovna na tomto fore hrame na slusnost ? Najvacsou skazou na tomto fore je ale skutocne minimum slusnosti voci ludom, ktori hladaju radu alebo si chcu cosi len prediskutovat, su prakticky okamzite dehonestovani pokial vybocuju z rady, alebo si dovolia o niecom polemizovat so starymi harcovnikmi. A tvrdim, ze vacsina ludi, co sem pride nie su zrovna dlhorocni chovatelia, ti tu tvoria male percento, zato vsak miesto toho, aby na tejto platforme zdielali skusenosti casto sa hraju na strazcov pravej viery a riadia ako cerna ruka, zrejme si prihrievaju vlastnu polievocku alebo potrebuju masirovat svoje chabe ego. Kazdy mame trochu odlisnu akvaristicku anabazu, niekto si dlhe roky buduje zazemie a hoci neovlada cudzi jazyk a nemoze tym padom cerpat znalosti zo zahranicia, vela veci ma oskusanych a pride na to v praxi. Iny si je schopny zozbierat mnozstvo zdrojov z internetu a vyhodnoti co je najlepsie. Ini jednoducho jen zozeru co sa im naserviruje zo Sera letaciku alebo inej obchodnej propagandy ala struktura s otevřenými póry, třírozměrná a funkční... Mimochodom pracoval som vo firme, kde sme instalovali vodarenske aparaty, aj na cistickach, takze o nitrifikacii-denitrifikacii cosi viem. Su to systemy, kde su striktne strazene hladiny kyslika, pridava sa casto katalyzator alebo ina chemikalia, veci ktore tu uvadzam nie su teda ziadne domnienky ale ich mam z vlastnej skusenosti alebo zo skusenosti ludi, ktori ryby chovali, chovaju alebo dokonca predavaju. Problematika denitrifikacie je na dlhu diskusiu a kazdy kto ma chut sa k tomu vyjadrovat ma tu na to priestor
29.4.2013 8:30
Ondras, ty si viděl denitrifikační zařízení, tak možná někde v úpravně vody pro nějakou čističku a chceš tu o něčem diskutovat. Vždyť ty si pouhý praktik a domněnkář, jak ti tu donekonečna píšu. Tady jsem si dal tu práci a vyhledal jsem ti příspěvek, kde popisuji funkci mnou provozovaného denitrifikačního filtru. Nechápu ovšem, proč se tu pídíš a poptáváš takové věci,jako jsou denitrifikační filtry. Polovina lidí zde o tom pouze tlachá a vyptávají se jako malé děcka a stejně sinic podobného nevyrobí nebo nekoupí, protože prostě jen tlachají a snaží se být zajímaví. Kdo má zájem o denitrifikaci, tak jak jsem napsal, internet je plný komerčně vyráběných filtru nebo se dá s trochou šikovnosti sestrojit něco podobného co zde popisuji: vloženo: 19.02.2013 09:26 č.103 No co se týká denitrifikačního filtru, tak jistě cesta existuje. Ti jenž se zajímají o mořskou akvaristiku by mohli vědět kudy vede cesta. Nebudu se tu o tom rozepisovat, protože to teprve piluju a ladím tak aby vše fungovalo lépe a lépe a hlavně taky proto, že nemám moc v lásce, když mi nějakej ignorant podsouvá své teorie a já něco zkouším v praxi. Takže napovím jednoduše : Tlaková nádoba o obsahu 28 l naplněná bio kuličkami deniballs na které se tabletami denimar naočkují denit.bakterie. Dále se přivede ponorným čerpadlem voda přes membránu a tlakový ventil a regulátorem se upraví tak, aby průtok přes filtr nebyl výšší než 10 l za hodinu. Důležité faktory při denitrifikaci jsou také teplota kolem 30°C, takže není na škodu aby nádoba stála na výhřevné podložce nebo měla jiné topení tak, aby z ní vytékala vody cca 30°C a stejně jako snížený obsah kyslíku který zajišťuje membrána a tlakový ventil tak v neposlední řadě je důležité i pH kdy u nitrifikace se jako nejvhodnější ukázaly hodnoty mezi 8,0-8,5 ale i denitrifikace jsou to hodnoty 7,0-7,5. Zvolením vhodného kompromisu mezi těmito hodnotami je důležité pro funkčnost obou procesů, které mají fungovat. Věřím že by některé zajímali bližší podrobnosti, ale i tak jsem tu popsal dost a už se nebudu rozepisovat, protože vám třeba jednou nabídnu hotovej produkt ke koupi a také kdo je trochu kutil a není línej si něco nastudovat tak internet je plnej návodů a rad jak na to a co je potřeba na správný provoz a funkci, kdy není problém v nádrži dlouhodobě udržovat hodnoty NO3 mezi 10-20 mg/l.
29.4.2013 8:31
POKRAČOVÁNÍ: Rozhodně ale nebuďte na omylu, že udržení těchto hodnot prodlouží vodovýměnu. To s tím nemá absolutně nic společného a čerstvou vodu nic nenahradí, pouze snižuje stres s narůstajících hodnot dusičnanů. NO3 a i jiné hodnoty jsem si nechal změřit přímo od vodáren a podle jejich hodnot jsem si zjistil že docela přesně měří někdy zatracované qick testy. V laboratoři ti na požádání změří obsah prvků ve vodě který budeš chtít a podle toho se dá potom docela dobře připravit rift salt pro úpravu vody při výměnách tak, aby hodnoty byli co nejblíže těm přírodním. Jsou to sice laboratorní práce a jestli nemáš známého který ti takové měření a výsledky provede, tak oficiálně taková měření stojí cca 1000 kč. V Olomouci je naštěstí chemická prumka a tak jsem něměl problém aby mi studenti během výuky takové testy prováděly na mnou provedených mixech vzorků, podle kterých se potom odvozuje dávka na celkovou litráž doplňované vody. Jak se říká jaký si to uděláš takový to máš. Takže kdo chce ten něco dělá, kdo nechce, bude říkat že to nejde nebo že je to blbost a podobně. K úpravě vody a denitrifikaci vody je toho spoustu napsaného a samotnou denitrifikaci stále ladím jak jsem psal, takže zatím nemám co napsat více a v budoucnu se uvidí. ............................................................... Tak a teď můžeš přemýšlet, co mi zase odepíšeš za teorii o tom, jak si jednou v čističce odpadních vod viděl denitrifikační zařízení.
29.4.2013 10:38
Hr ten Vámi systém mi připadá zbytečně složitý. Osobně bych problematiku denitrifikace rozdělil na dvě skupiny a to a) denitrifikační filtry, z nich by měla vytékat voda bez sloučenin dusíku. Jsou to bohužel trochu nebezpečná zařízení, protože při poruše mohou produkovat prudce jedovaté dusitany a vývod z nich proto musí být do nitrifikačního filtru. b) denitrifikační děje, které probíhají běžně v přírodě a v různé intenzitě probíhají i v akváriu. V mořské akvaristice se poslední dobou objevily přípravky razantně podporující denitrifikační bakterie. Zde jsou informace o výrobku firmy Red Sea NO3:PO4-X je jedinečný komplex uhlíkatých látek, které jsou potřebné pro výživu redukujících bakterií provádějících stálou redukci nitrátů v plynný dusík jakož i absorpci a zhodnocení fosfátů. Přesné použití NO3:PO4-X udržuje celou mikrofaunu, která je užitečná pro korálový útes. Denní dávka je 2 ml na 100 l vody. NO3:PO4-X se také jako kompletní zdroj uhlíku doporučuje pro použití s denitrifikačním filtrem Oproti sladkovodnímu akváriu je v mořské nádrži mnohem více porézních materiálů vhodných pro denitrifikační baktérie. (Korálová drť, korálové skály). Denitrifikace probíhá i v běžném bioakvacitu a proto lze mít v správně navrženém přepážkovém filtru nitrifikační i denitrifikační zónu. Ještě lepší materiál pro denitrifikaci je např. Sera Siporax. HD
29.4.2013 11:18
To som rad, ze si zas po dlhej dobe napisal cosi rozumne, tak ako vidis predsa je to trocha višší dívčí. Net je plny mozno péčka ale praktickej implementacie denitrifikacie tam je skor ako šafranu a to prevažne u morskych akvaristov, takze diky za tuto tvoju namahu. Ta zlozitost vedie k tomu ze sa hladaju jednoduchsie cesty ako trebars kontinualna alebo automaticka vymena vody ale samozrejme pre kutilov to bude vzdy vyzva. To co je klucove je minimalny obsah kyslika a mensia rychlost denitrifikacie. Ked som tak o tom premyslal, pred mnohymi rokmi ked som vedel o akomsi dusiku uplne hovno mi krasne fungoval podny filter postaveny zo starych socialistickych octovych flias. Musel byt hlboko v piesku aby sa piesok nepodsaval ale vysledok stal za to, rastlinky bujneli jedna radost a voda ako kristal. Akurat co som nechapal boli tie bublinky co sa v tom piesku tvorili. Tiez sa na povrchu piesku chytila zelena riasa. Riasa sa ale inde v akvarku nijako zvlast netvorila. Takze pokial tie bublinky neboli metan ale dusik, bol by to mozno kluc k rieseniu.
29.4.2013 11:20
to bola reakcia na hr :-)
29.4.2013 11:24
HD: Reakce k Vašim poznámkám: 1) s bublinkama budou časem až se bioakvacit zanese mikrobiální hmotoui jen problémy To problém nebude, vzduchové bublinky procházející filtrem bakteriím nevadí. V jiných typech filtrů jsou vystanevy vzduchu mnohem více, jako třeba ve zkrápěném filtru (Wet Dry Filter). Tohle provzdušnění je celkem běžné vylepšení nitrifikačního filtru, je to taková variace na Moving Bed Filter, až na to, že se ta filtrační hmota nehýbe. 2) budou v něm díky překysličení probíhat jen nitrifikační děje a pak je zbytečně velký. Na 630 l akvárium stačí bohatě 8-10 l bioakvacitu. Výsledek jeho činnosti bude vždy jen dusičnan NO3. Pořádné prokysličení a dobrá nitrifikace je účel. Je mi jasné, že je filtr hodně předimenzovaný. Ale protože je to rychle tekoucí filtr, bylo potřeba udělat velkou plochu pro filtrační média, aby přes ně voda neproudila příliš rychle a dokázaly tam žít nitrifikační bakterie. To znamená, že komora pro filtrační média nemůže mít o moc menší průřez. Asi je zbytečné plnit ji molitany až po vrch, ale když už tam je místo, přijde mi zbytečné nechávat ho prázdné. Filtr by mohl být celkově o něco nižší a menší, ale čím více je vody v systému, tím více jsou rozředěny škodlivé látky, takže se vyplatí udělat ho o co největším objemu. 3) mohla v něm být denitrifikační zóna přeměňnující dusičnany na zcela neškodný dusík. K tomuto jsem dost skeptický. V běžném provozu se voda při průtoku takhle malým rychle tekoucím komorovým filtrem nestihe odkysličit tak, aby tam mohlo docházet k denitrifikaci. A pokud ano, zřejmě to znamená, že je někde problém. Může to být celkově nedostatečné prokysličení vody, což je ale problém pro ryby i nitrifikační bakterie. Nebo to může znamenat, že je filtr místy ucpaný bordelem a neproudí tam správně voda, čímž tam vzniknou oblasti bez kyslíku, kde se ale nitrifikuje a denitrifikuje bordel, který by tam v prvé řadě vůbec neměl být. Případně vůbec nedochází k denitrifikaci ve filtru, ale třeba v nedostatečně udržovaném substrátu v akváriu, kde vznikají zóny bez kyslíku. Atp. ...
29.4.2013 11:25
... Nějaké zázračné náplně do filtru, které by v běžném rychle tekoucím nitrifikačním filtru (kanistrový, komorový, atp.) vytvořily fungující denitrifikační zóny, neexistují. Je možné, že tam takové zóny jsou, ale prakticky tam k žádné denitrifikaci nedochází, protože živiny jsou rozptýleny v okolní vodě bohaté na kyslík. A buď se do těch denitrifikačních zón dostanou živiny i s kyslíkem, což znamená že to žádné denitrifikační zóny bez kyslíku nejsou, nebo se tam nedostane nic, ani živiny, a nežijí tam žádné denitrifikační bakterie a nedochází tam k denitrifikaci. Aby mohlo dojít k denitrifikaci, je potřeba pomalu tekoucí filtr, kde voda přitéká v tak malém množství, že jsou bakterie schopné spotřebovat všechen volný kyslík z vody a pak může docházet k denitrifikaci. U běžných rychle tekoucích filtrů se ta voda odkysličit nestihne. Nitrifikační filtr by měl především perfektně nitrifikovat, aby co nejrychleji odboural NO2 z vody. A pokud je potřeba i denitrifikaci, tak k tomu je lepší použít specializovaný denitrifikační filtr, a nesnažit se vyrobit nějaký kočkopes, který nedělá dobře ani jedno. Jsou filtry, který zvládají obojí, jako třeba Deep Sand Bed Filter, ale ty jsou zkonstruovány na jiných principech. Pro běžné sladkovodní akvárium bez rostlin mi přijde jednodužší na výrobu a údržbu udělat zvlášť spolehlivý nitrifikační filtr, a zvlášť spolehlivý denitrifikační filtr. Konkrétně já mám v plánu vyrobit si denitrifikační rekator se sírou (Sulfur Denitrator), což je velmi jednoduchý a spolehlivě fungující denitrifikační filtr.
29.4.2013 11:36
ondras: Denitrifikační filtry nejsou žádná věda. V akvaristice se vyrábějí a používají odjakživa. Možná si o nich tolik neslyšel a neviděl jsi je na našem trhu, protože je to především doména mořské akvaristiky, která u nás není až tak rozšířená. Pro běžná sladkovodní akvária s rostlinami nejsou potřeba, tak se o nich možná tolik neví a nepíše. A chovatelé se sladkovodními akvárii bez rostlin (typicky Malawi či Tanganika) si obvykle vystačí s pravidelnou výměnou vody, což zajistí dostatečnou denitrifikaci. Proto je to i v této oblasti doména spíše kutilů a nadšenců, kteří chtějí rybkám dopřát o něco lepší podmínky (ale pravidelnou výměnu vody denitrifikace nikdy nenahradí!). Pokud tě téma denitrifikačních filtrů zajímá, začni třeba u Sulfur Denitrator: http://reefcentral.com/forums/showthread.php?t=1288082 A klidně mrkni i na další varianty denitrifikačních filtů, jako Vodka Filter či Coil Denitrator, je to zajímavá oblast chovu akvarijních ryb :-)
29.4.2013 11:45
Archie: Hynek to myslel tak, ze bublinky by casom nemuseli najst tak jednoduchu cestu. Riesenie je mozno dat penu klasicky zvislo a spolahnut sa na to ze i tak nasytenie vody kyslikom bude dostatocne. To by sa zas do peny dostavalo viac ineho sajrajtu. Co sa tyka toho okyslicovania zaujal ma system micro/nano bubbles. To by bolo mozno idealne dat pred biomolitan. Ale zas by som vo postavil skor asi zvisle. Nema s tymi microbubbles niekto skusenost ?
29.4.2013 12:04
ondras: Pokud se nějaká bublinka v molitanu zasekne, tak to není problém (krom toho že to nadnáší ty molitany). Dříve či později do ní narazí jiná bublinka, která ji uvolní, nebo se částečně vstřebá do vody, čímž se zmenší a uvolní se sama. Mimochodem právě to, aby se ty bublinky udržely pod vodou co nejdéle a mohlo se z nich do vody dostat co nejvíce kyslíku, je důvod proč se prohánějí přes ty molitany. Ale asi tam to vzduchování vypnu a nechám ho jen jako zálohu pro případ výpadku proudu (aby bakterie ve filtru neumřely), protože by ta voda v mém případě měla být dostatečně prokysličená i bez toho. U těch molitanů je jedno, jestli jsou vodorovně či svisle, průchodnost póry je stejná tak jako tak.
29.4.2013 16:17
To ale moze byt jedno ci sa ta bublinka dostane do fyzickeho kontaktu s nejakou bakteriou alebo je ten kyslik uz rozpusteny vo vode. Ta velka bublina pod molitanom je dost komplikacia. Prave v nejakej diskusii o microbuble sa polemizuje, ci ten system ma zmysel. Udajne i bezne kamene dokazu vodu okyslicit do saturacneho maxima, trochu by som o tom pochyboval, ale mozne to je.
Pod tím molitanem se netvoří jedna bublina, která by se neustále zvětšovala, je tam spousta (desítky či stovky) malých bublin, které se postupně uvolňují a vzduch probublává skrz molitany. Velikost bublin je zajímavá otázka. Kyslík se do vody dostává přes povrch těch bublin, jako by to byla hladina vody. Pokud máš jednu bublinu o objemu třeba 1l vzduchu a 10 bublin o objemu 0,1l vzduchu, tak i když mají dohromady stejný objem vzduchu, tak těch 10 malých bublinek má dohromady mnohem větší povrch, než ta jedna velká. A tedy se z nich do vody vstřebá více kyslíku. Proto se používají vzduchovací kamínky, dřívka, opony, atd. které dělají co nejmenší bublinky, aby při stejném výkonu vzduchovacího kompresoru došlo k vytvoření co největší styčné plochy mezi vodou a vzduchem. A to je i princip toho systému microbubble. Prostě čím menší bublinky, tím lépe. Nicméně ta funkce vzduchování je při běžném použití, kde ty bublinky bez zábran stoupají k hladině, celkem sporná. Údajně více kyslíku, než se stihne uvolnit z takových volně stoupajících bublinek, se do vody dostane poté, co ty bublinky rozvíří hladinu.
29.4.2013 18:53
Archie, skoro jsem překvapen vašimi znalostmi. Měl bych na Vás otázku. Kolik velkých filtrů jste již vyrobil? HD
29.4.2013 20:26
Tak kluci ! Pokial su moje diletantske teorie spravne toto by mohlo fungovat. Zaradit do obehu za normalny filter. Ohrievac znizi obsah kyslika, dalej by sa dali nasadit v casti II. nejake menej narocne zivocichy, ktore by neprodukovali amoniak a kyslik vydychali. Hlavne presvedcit nejake bakterie aby sa v tom piesku udomacnili. Tak kto to prvy vyskusa ? :-)
29.4.2013 20:27
a este obrazok
29.4.2013 20:39
HD: Otázka je, co si představujete pod pojmem velký filtr :-) Filtr je uvedený v této diskusi je největší, který jsem sám prakticky realizoval, ale považuji ho za malý. Dlouhodobé praktické zkušenosti mám jen s provozem ještě menších filtrů, ale jen v prostředí tropických sladkovodních akvárií s rostlinami. Nicméně k chovu živých tvorů přistupuji co nejzodpovědněji a rád věcem rozumím do detailů. A filtr je pro provoz akvária tak kritická komponenta, že jsem toho za poslední dva roky, co pracuji na realizaci velké akfiky (původně přes 1000l, ale mezitím jsem se přestěhoval, tak z něj sešlo, a místo je jen na menší), nastudoval co se dalo. Od základů mikrobiologie a teorie filtračních procesů, až k praktickým realizacím, od městských čističek odpadních vod, přes kořenové čističky, filtry do bazénů, filtry pro Koi jezírka, až po všechny možné filtry používané pro mořská a sladkovodní akvária.
29.4.2013 20:58
K výtvoru Ondras, proboha halvně tuhle zhůvěřilost nezkoušejte dělat.
29.4.2013 21:07
Archie, díky za odpověď, tak nějak jsem to předpokládal a zároveň Vás chválím za odpovědný přístup k chovu živočichů. Osobně jsem velkých filtrů udělal desítky (hlavně pro mořská akvária) a něco Vám prozradím, praxe se od teorie může i lišit. Dnes je obvyklé všechno hledat na internetě, ale tam je takových nesmyslů až se mi kolikrát ani tomu nechce věřit co někdo dokáže vymyslet. Krásný příklad je v č.62 a 63. HD
29.4.2013 21:08
samozrejme, ze to najprv prekonzultujem s odbornikmi. Ak na nejakych narazim ;-)