Úvodní stránkatlamovci.cz

Vznášeni se frontóz

Zdravím všechny, měla bych dotaz, nemáte někdo zkušenost s problémem vznášejících se frontóz?mám samce a 4samice bleu zaire, stáří 4 roky. Z neznámého důvodu 2 samice plavou stále u hladiny a mají problémy se potopit do hloubky.Mají pro sebe 500l nádrž o sloupci vody 60cm. zatím se mi zdálo, že prosperovaly, nyní se objevil tento problém.Pokud máte zkušenosti nebo rady, děkuji.


Dagmar
22. prosince 2016, 17:55


23. prosince 2016, 20:18 - odpověď č. 1

POZOR!!! Je důležité jehlu zasunout pouze 1cm max 1,5cm jinak můžete rybu smrtelně zranit.
Doporučuji pouze u vážných případů.Proč se tomu tak děje je opravdu velmi obsáhlé téma a nemám zájem zde se k tomu vyjadřovat. Přeji pevnou ruku

https://www.youtube.com/watch?v=PaRjESmWdyE

https://www.youtube.com/watch?v=N5BscTbLjeE

Pietro - bez přihlášení
24. prosince 2016, 22:11 - odpověď č. 2

Diky Pietro, děkuju za reakci na dotaz. Vůbec nemám odvahu tenhle zásah na samičkách provézt. Doporučuješ jen u vážných případů, ale moje samičky se prostě nemůžou ponořit. Žerou z hladiny a když si dají velkou námahu sjedou až na dno na pár vteřin. Píšeš obsáhlé téma já nikde nic moc nenašla. Vůbec nevím proč to vzniklo a jestli to nemůže být problém i pro ostatní ryby. Nevím kde tuhle problematiku hledat a s kým řešit. Dekuji.D

Dagmar
25. prosince 2016, 9:18 - odpověď č. 3

Dagmar : asi by to chtělo fotku ryb. Každopádně tyhle ryby nesmí brát krmivo z hladiny, je nutné krmivo vždy ponořit a hlavně používat potápějící se krmivo. V takhle malém počtu je ve skupině asi i vyšší míra stresu a samice často berou bubliny do tlamy, aby asi vypadaly jako "inkubující"...no a pak stačí, když na ní jiná samice hukne a ta tu bublinu spolkne :D
V takovém případě občas zabere aplikace síranu hořečnatého do vody. Pokud má už břicho nafouklé, tak asi jiná cesta není, než popisuje Pietro.

mattes
25. prosince 2016, 21:47 - odpověď č. 4
vznasi se
vznasi se

Diky za další reakci na téma. Krmím granulky které se potápějí. Všechny ostatní to berou ze dna i s pískem do tlamek. Ty dvě ale stačí sem tam něco sebrat z hladiny.

Dagmar
25. prosince 2016, 21:52 - odpověď č. 5
Ta druha
Ta druha

Ještě jedna fotka

Dagmar
26. prosince 2016, 0:29 - odpověď č. 6

Z těch fotek nejde moc poznat nějaké nafouknutí,co jde ale vidět dost je,že ty ryby jsou celkem orvané.

miran bez účtu
26. prosince 2016, 11:17 - odpověď č. 7

No a aby se kruh pravděpodobného problému uzavřel, tak si dovolím napsat, že ryby nemají problém se vznášením nebo nafukováním, ale někdo jim dává, lidově řečeno, čočku neboli sodu. Pod hladinou hledají útočiště a proto se tam zdržují.

hr
26. prosince 2016, 16:42 - odpověď č. 8

Radku : už jsi někdy viděl vystresovanou rybu , která by se zdržovala pod hladinou tak, že ji čouhá hřbetní ploutev z vody?

Dagmar: na menší část hladiny bych položil polystyren o který se samice zapře a současně odpočine a hlavně ji nebude vyčnívat hřbetní ploutev, která se takto vysušuje. Zkusil bych aplikovat již zmiňovaný síran hořečnatý (např. 1 polévková lžíce na 100L ) a velmi omezil krmení. Většinou to zabralo. Nicméně problém s agresivitou bude třeba řešit doplněním dalších ryb, což není zrovna v této velikosti jednoduché sehnat a chce si to taky trochu pohrát s interiérem akvária. Klidně bych ze začátku dal nějaké roury, jak můžeme vidět u Mirana. Tam si ta nadnášející samička bude mít možnost rovněž odpočinout a bude tam mít klid ( pokud není blbá )....Možná by bylo vhod i foto celého akvária

mattes
26. prosince 2016, 17:34 - odpověď č. 9

Pravda nějaké zaplynění tam podle fotky "ta druhá" zřejmě bude.
Mattes a ty si určitě viděl tohle video čas 5:50-6:30 :
https://youtu.be/fGYmrP5r1Cs
Zajímalo by mě kde bereš jistotu v tvrzení o nebezpečí nebo nevhodnosti krmení těchto ryb z hladiny?
Plynatost u těchto ryb podle mého názoru je způsobováno některým z těchto činitelů: nevhodné krmivo, špatná kvalita vody, nevhodný počet osádky nebo osádka celkově, velikost nebo zařízení aqa atd... Podle mě je to stres způsobený z klasických chyb.

hr
26. prosince 2016, 18:21 - odpověď č. 10

Radku: já píšu o prevenci. Tebou přiložené video není žádný důkaz toho, že při krmení z hladiny nemůže cyphotilapie polknout i vzduch a pán pouze poukazuje na svůj nezodpovědný přístup! Ta ryba má v sobě vzduch a ten se do ní nedostal z nevhodného krmiva a nebo špatné kvality vody ! Jsou chovatelé, co mají na hladině instalovanou plastovou mříž, která zabraňuje cyphotilapiím kontakt se vzduchem a hádej proč?

mattes
26. prosince 2016, 19:12 - odpověď č. 11

Diky za debatu... No já si myslím že kvalitu vody mám dobrou každý týden 1/3 vody nová a pěkně odstátá a ohřátá na 25st.To krmeni no dostávají rybky a suché granule napřed namočený takže klesají hodně rychle ke dnu. S tím polystyrenem snad dobrý nápad ale moje ryby to vyřešily po svém. Tam kde stávají je výstuha těsně nad hladinou a vytéká tam voda z filtru na hladinu. Na noc se zapřou ve skalce.

Dagmar
26. prosince 2016, 19:18 - odpověď č. 12

Ještě

Dagmar
26. prosince 2016, 19:23 - odpověď č. 13

další

Dagmar
26. prosince 2016, 19:27 - odpověď č. 14

Ani jsem nevěděla že takový problém už tu byl řešen.
Omlouvám se za zkopírování odpovědi.Tak teď už nevím vůbec co dělám blbě. Asi těm rybám fakt píchnu do toho břicha...

12. prosince 2013, 7:37 - odpověď č. 11
Problémy s plovacím měchýřem Cyphotilapií nemají spojitost s polykáním vzduchu při krmení. HR má pravdu, protože tento měchýř je uzavřen. Kdyby tomu tak nebylo, tak by ani problémy nenastaly, protože by přebytek plynu prostě unikl do jícnu.
Přifouknutí tohoto měchýře je způsobeno jeho zánětem zapříčiněným nespecifickými bakteriemi jako následek horší kvality vody,(znečištění,nízká teplota)a stresu. Na tyto bakterie většinou dobře působí antibiotika penicilinového typu.
Píši o rybách, které se dříve jevily jako zdravé a plavaly bez problémů.
Dekomprese při lovu probíhá tak, že se po ulovení ryby zavřou do klece, která visí na laně a každý den se vytahuje o sedm metrů směrem k hladině.
HD

HD
Hynek Dařbujan

Dagmar
26. prosince 2016, 19:34 - odpověď č. 15

Ještě

Dagmar
28. prosince 2016, 16:20 - odpověď č. 16

Pro Dagmar: nadnášení velmi pravděpodobně MÁ spojitost s polykáním vzduchu při krmení a podobně. Měl jsem to kdysi u jedné odchytové samice gibberosy "Blue Zaire-Kitumba" také. Normálně odnosila mláďata a pak po pár dnech začala chytat a polykat bublinky od filtru - důvod nevím.
To, že rybě může onemocnět plynový měchýř např při nízké teplotě je pravda. podle mého názoru to ale u gibberos časté není. Nikdo netvrdí, že se spolknutý vzduch dostává rybám do plynového měchýře. To, že je uzavřený, ví snad každý. Kdyby byl tento jev spojen s nevhodným typem krmení nebo špatnou kvalitou vody, onemocněly by Vám pravděpodobně postupně všechny ryby, což se obecně neděje (u dalších cca 50 ks dospělých WF cyphotilápií obou druhů, které jsem v průběhu let choval, se nic podobného nikdy neobjevilo).
Doporučuji Vám Dášo, abyste se přidržela rad spíše mattese a mirana, kteří tyto ryby opravdu chovají a radí fundovaně nikoli teoretické domněnky a plagiáty, které používá obvykle hr.

Všem chovatelům (kromě Havleny - hr) přeji v roce 2017 hodně štěstí a zdraví a hodně krásných a zdravých ryb a jejich odchovů. Mějte se tu všichni fajn.

miroslav kraut
28. prosince 2016, 22:16 - odpověď č. 17

Dagmar, ty ryby jsou doškubané a jen jouda neznalý chování ryb si podle toho nedokáže vydedukovat to o čem píšu výš. Ryby byly napadány, tudíž ve stresu a výsledek je bójka pod hladinou.
Ano je to dedukce a je na tobě, kterou hypotézu přijmeš jako fakt.
Ať se ti podaří hlavě léčba.

hr
2. ledna 2017, 15:17 - odpověď č. 18

"Frontozy" jsou obecně divné ryby-bud plavou moc, nebo neplavou vůbec....
Nedomnívám se, že by nadnášení bylo způsobeno přítomností "vzduchu" v zažívacím traktu...
Logiku to nemá.., protože to by frontozy byly jediný cichlidy vůbec, který by si neuměly poradit s náhodně přijatým vzduchem při příjmu potravy.., navíc mají krátký zažívací trakt-oproti tropheusům např, a tedy kde by se jim to tam hromadilo?
Podle mě je to jednoznačně záležitost vzduchového měchýře, a projeví se to nejčastěji při nejakém druhu stresu, ona někdy stačí i prostá výměna vody.., kdy se to třeba stalo u mě..
S propíchnutím mám osobní negativní zkušenost-zkusil jsem to u jedné samičky black widow..., ryba se už nenadnáší, ale ani pořádně neplave.., leze po dně už ca dva roky, nic jí zásadního nechybí, ale neplave..
Samotný zákrok byl jednoduchý, ryba se přestala nadnášet, nicméně ca za 14 dní si lehla na dno...
Samovolné vyléčení je o náhodě, u 99% ryb se nadnášení už samo nespraví..nadnášená ryba může žít dlouho, ale štastný život to uplně není...

Martin_Parizek
2. ledna 2017, 15:37 - odpověď č. 19

Ještě tak obecně-
samice nosící vzduch-viděl jsem tam hlavně ryby z odchytu-na variantě nezáviselo- Moba, Mpimbwe, Samazi..., na velikosti samiček také ne, klidně to dělali i 11cm + ryby... a to v akváriích u importéra.. moje Moby to také dělaly, nicméně, jak jsou starší, tak už to nutkání nemají tak silné...

Nadnášení ryb-je bežné vidět ryby z importu, kdy pulka ryb v nádrží plave na hladině a nemůže se potopit, pak jsou k vidění i ryby, které lezou po dně..., to rozhodně není potravou-ale poškozením plyn měchýře při odchytu...
Importovaný frontozy jsou obecně hodně citlivé a to že si koupíte rybu, která dobře plave, ještě neznamená, že za 14 dní to nemůže být jinak...
Doporučení k nápravě "nadnášení" nemám, protože žádný 100% neznám, většina informací je založená jen na domněnkách a spekulacích...
Dagmaře držím palce, ale obávám se, že ryby se už nespraví..., nicméně bych to vyzkoušel podle rady pana Dařbujána, je to to nejjednodušší a nic se tím nezkazí....
a k tomu odlovit samce, to kdyby je nějak hodně proháněl.
btw- i na tech fotkách je vidět, že jsou ryby nafouklé-taková ta hrana na boku břicha, to jsou vlivem plynového měchýře roztažená žebra.

Martin_Parizek
2. ledna 2017, 17:57 - odpověď č. 20

Martine: a jak si tedy mám LOGICKY zdůvodnit, že gibberosa lapající bubliny se jednoho dne objeví visící na hladině? Proč jen ona? a co zbytek skupiny? Jak si mám logicky zdůvodnit, že gibberosa, když je hodně šikovná, dokáže u análního otvoru vykouzlit bublinu?
Že se tento problém vyskytuje hlavně u WF ryb zase logicky vychází z toho, že ryby žijí hluboko a příjem potravy z hladiny a obecně přístup ke "vzduchu" je pro ně nepřirozený!
Podle mě se porucha plynového měchýře u WFek projevuje spíš neochotou plavat než nadnášením.

Dagmar : článků, které odborně popisují tento problém je na internetu celá řada....bohužel převážně v angličtině, ale dnešní googletranslátor s tím určitě pomůže.

Jsou tam i popisovány léčebné postupy s aplikací epsom soli, jak jsem zmiňoval v příspěvku č.3
Osobně to mám odzkoušeno a funguje.

Separace samce od samic podle mých zkušeností nic neřeší - samice dokáží být mezi sebou bez jeho přítomnosti neskutečně agresivní.

http://www.cichlid-forum.com/articles/frontosa_floating.php

http://www.cyphos.com/forums/showthread.php?t=15649

mattes
2. ledna 2017, 19:38 - odpověď č. 21

Martine:-)- nějakých 90 % cichlid z malawi a tanganjiky neni zvyklá na přístup ke vzduchu z hladiny (procenta sou vycucany z prstu, myslím prostě hodne), v jezerech jim nikdo krmení na hladinu nesype a navíc je tam může něco sezrat...
Přesto sou frontozy jediný, kdo by na tohle měly trpět? Že by jako neuměli "vyprdnout" náhodně sezranej vzduch?-sam popisuješ, že bublinku sem tam vidis-to je taky v poradku.Nebo by ho mohli vyzvratit-i ryby umí zvracet...
Ale právě proto, že žijí ve velkých hloubkách a musí se vyrovnávat s působením vyššího tlaku-tak mají podle toho vyvinutý plynový měchýř, který zřejmě nemusí správně fungovat v prostředí s tlakem normálním, a stačí nějaká malá vychylka a ryba to už nedokáže vyrovnat.
Kdyby měli vzduch v trávicí soustave-tak mají nafoukla břicha, ale všechny ryby co sem videl mají břicha vpadla trochu dovnitř, a do boku roztahla žebra.
Viděl sem u Helmuta na hladině plavat mnoho WF frontoz, fakt půlku akvária, a do toho nějaký na dne...
Proč se ti začala nadnaset ta tvoje samice nevím, prostě se to u techle ryb stává, ideální by bylo, kdybys ji kuchnul:-), a bylo by to pak jasny..
Jinak kamarádovi se takhle nadnasely i moby ca 25-30cm,nějaký F1, který vzduch nikdy nenosily, a bylo to během krátký chvíle, nejak víc jak půlka ryb...
Je třeba počítat s tím, že se to u techle ryb prostě může stat...

Martin_Parizek
3. ledna 2017, 19:33 - odpověď č. 22

Děkuji všem za příspěvky, názory a rady. Po dlouhém rozmyšlení jsme s manželem rozhodli že jedné ze samiček píchneme do břicha tou jehlou. Bohužel se nám nepodařilo žádný vzduch z břicha ryby vypustit. Možná jsme to dělali hodně laicky,ale už samotné píchnutí do ryby nás stresovalo(mě hlavně).Ještě to zkusíme tlustější jehlou. Pokud se ani tohle nepodaří,přejdu k léčbě těmi léčivy. jen nevím co vlastně p. Dařbuján myslel za penicilínové typy. Udělali jsme video, ale nevím jak ho sem nahrát... pokusím se případně nahraju odkaz z youtube.

Dagmar
3. ledna 2017, 20:08 - odpověď č. 23

Myslíte,že je lepší rybu rozpíchat,než zkusit nejdříve léčbu?

miran bez účtu
3. ledna 2017, 22:43 - odpověď č. 24

pro mirana

No nevěděla jsem přesně jaky ty léčiva(pokud mě můžete poradit co koupit budu ráda) použít tak jsme se rozhodli pro tohle řešení podle pietra. No jak napsal krajní řešení. Vybrala jsem tu víc poškozenou samičku.Takhle to dopadlo: https://youtu.be/jr6nbb4VdoA

Dagmar
3. ledna 2017, 22:45 - odpověď č. 25

Dagmar- a do jaké oblasti jste "píchali"?
na tom prvním videu je docela dobře vidět napíchnutí plynového měchýře.
ne píchat do břicha, ale do boku, přibližně do hranice spodní třetiny boku ryby.
Jehla-mohla by stačit podle barvy žlutá, růžová je lepší.

Martin_Parizek
3. ledna 2017, 22:51 - odpověď č. 26

podle toho odkazu co poslal peitro tak jsme se snažili tu bublinu stlačit směrem dolů k řitní ploutvi a tam propíchnout. Nechtěli jsme píchnout do měchýře. Myslela jsem že vzduch je v zažívacím traktu.

Dagmar
3. ledna 2017, 22:55 - odpověď č. 27

dagmar-tak sem to už viděl, ta boule asi nebude vzduchová kapsa, ale klidně nějaký exsudát-může mít i vodnatelnost (populárně u afrických cihlid bloat), tomu napovídá to "nafouknutí" v zadní části u řitního otvoru...
u frontoz to není přiliš časté, ale vyskytnout se to může..
a od toho i zánět plynového měchýře...
zkusit sera Baktopur direct, sera flagellol, podle návodu, zvýšit teplotu, klidně přidat i tu hořkou sůl...

Martin_Parizek
3. ledna 2017, 23:02 - odpověď č. 28

no taky jsme tohle zvažovali ale při infekční vodnatelnosti jsou ryby jako kdyby naježené (šupiny hodně od těla a apatické. Tyhle se chovají jinak normálně žerou brání svoje stanoviště prostě žijí ale k sakru to nadnášení...

Dagmar
3. ledna 2017, 23:18 - odpověď č. 29

Hmm, jako fakt težko radit, zaručená rada asi nebude....
Naježení šupin je podle stupně "nafouknutí", a případná apatie taky podle stadia nemoci.
Ovšem netvrdím, že to ta ryba má, prostě je to jen další možnost.
podobný boule na frontoze se tu řešily poměrně nedávno, jen s tím rozdílem, že ryba neplavala na hladině, nafouklá byla ovšem slušne, taky byla aktivní a žrala..., spravil to baktopur..
ale klidně můžete zkusit silnější jehlu, nebo pak píchnout ten měchýř...

Martin_Parizek
3. ledna 2017, 23:21 - odpověď č. 30

téma tady-
http://tlamovci.cz/diskusni-forum-tema.php?cisloTema=87554

Martin_Parizek
4. ledna 2017, 0:37 - odpověď č. 31

Tak první radu jak léčit jste dostala od mattese-hořkou sůl.Působí to jako projímadlo a je k dostání v každem průměrném zahradnictví za pár korun.Tyhle ryby mají krátké střevo,takže onemocnění trávícího traktu je fakt málo pravděpodobné,ale nekvalitní stravou se může stát a pak se to může rozjet i ja ten plynový měchýř.Co se týče te vodnatelnosti,tak naježené šupiny a apatie je konečné stádium,ryba do té doby může fungovat normálně,plave,žere je aktivní.A co se týče krmení já osobně volím jenom živé ryby do 4cm velikosti,čerstvého strouhaného lososa nebo jiné čerstvé rýbí maso,kokteilové krevety.Z dobrého zdroje mraženého jen krill a mysis.A čerstvou živou patentku.
A jediné granule jsou 3mm od jedinečné firmy z U.S.,které jsou osvěčené:-)

miran bez účtu
4. ledna 2017, 19:00 - odpověď č. 32

Martinovi,
se omlouvám ale mě ten odkaz nic nezobrazil.Moc dekuji i Miranovi.Ještě prosím o radu jak tu sul použít mám 500 litru tu nádrž kde jsou. diky

Dagmar
4. ledna 2017, 19:06 - odpověď č. 33

Mattes napsal 1lžíce na 100litrů a voda 26 stupňů nonstop.

miran bez účtu
4. ledna 2017, 20:08 - odpověď č. 34

Už jsem z toho vážně ... Mirane diky a to jsem to všechno četla už tolikrát...

Dagmar
5. února 2017, 20:42 - odpověď č. 35

Zdravím ,tak jen info použila jsem horkou sůl podle rady potom přidala k léčbě i sera baktopur direkt. Rybám to ale nepomohlo. Jedna z nich už byla ve velice špatném stavu tak jsem ji musela utratit. Hrozný... no tak tedˇ nevím jak dál.Sned do nich ještě píchnu... fakt nevim...

Dagmar
6. února 2017, 12:59 - odpověď č. 36

Ztotožňuji se zcela se zkušeností, pochybnostmi a důvody v odpovědi Mattese v č. 20 v prvním odstavci.
A už jen dovětek: viděl jsem desítky WF ryb (z celkových stovek kusů) plovoucích jako bójky po hladině (chudáci ryby), ale dosud žádnou, která by lezla po importu po dně. To jsem viděl pouze v akváriu po "píchnutí". Je to u těchto ryb fakt problém a hlavní důvod, proč už je nechovám, ač se mi to stalo pouze jednou.
Dagmar: nemám bohužel co poradit, ať už to ta poslední "rozchodí" nebo nepřežije, určitě doporučuji doplnit hejno na 10 - 15 ks, stres (jak píše i Martin Pařízek) může spouštět mnoho problémů (to platí u všech ryb) a Cyphotilápie jsou rozhodně hejnové ryby. Určitě bych ale viděl škodlivé omezovat výměnu vody a tím nesnižovat množství dusíkatých látek v akváriu...to je totiž hlavní faktor pro stres ryb.
Zdravím.

miroslav kraut
6. února 2017, 13:37 - odpověď č. 37

MK: a to já sem ty lezce po dně viděl, dokonce si jednoho i přivezl domů, ale hned druhej den sem s ním (ní, bo to byla samice) jel zpátky..
ale je pravda, že oproti "bojkám" jich je mizivé množství...

Martin_Parizek
16. dubna 2017, 15:14 - odpověď č. 38

Po delší době nazdárek všem.Jen info a podelení se o zkušenost.Po všech léčebných kůrách je situace taková.... jedna samice vznášející uhynula... druhá ta co jsem do ní píchla se po delší době asi 2,5měsice po zákroku stala lezoucí po dně... ale žije.... třetí samice je již po druhé vytřená a nosí... první tření dalo 18 ks malých který jsou ve skvěklé kondici a rostou jak z vody...
Děkuju všem za názory rady a pod.
mějte hezký velikonoce...

Dagmar
18. dubna 2017, 10:50 - odpověď č. 39

Pro Dagmar: posílám garatulaci k odchovu a zdravím.

miroslav kraut
21. dubna 2017, 11:54 - odpověď č. 40

Dagmar- inu frontozy jsou prostě ryby, které plavou bud hodně, nebo naopak málo...
Tedy tu máme další negativní výsledek často doporučeného "píchnutí" ryby...takže raději to asi ani nezkoušet.
Podařený odchov je fajn.

Martin_Parizek
21. dubna 2017, 14:20 - odpověď č. 41

MP
Ale když plavou,je to pěkná podívaná (-: Něco bych k nim přidal,ale nevím co,resp.nemůžu se rozhodnout )-:

Dagmar - gratulace k odchovům (-:

Vl. Šebesta
21. dubna 2017, 14:26 - odpověď č. 42

Modrá kam se podíváš (-:

Vl. Šebesta
21. dubna 2017, 15:07 - odpověď č. 43

Modrá je dobrá :-)
Moc pěkné ryby.

davidk
21. dubna 2017, 15:45 - odpověď č. 44

Ano modrá je dobrá. :)

RUMburak123
21. dubna 2017, 15:47 - odpověď č. 45

ještě jedna...

RUMburak123
24. dubna 2017, 7:10 - odpověď č. 46

bez modré to prostě nejde :)

mattes
24. dubna 2017, 7:23 - odpověď č. 47

Čau Martine,kdo už tě vzbudil?

Vl. Šebesta
24. dubna 2017, 14:05 - odpověď č. 48

Ahoj Vlasto, za mojí nedospavost může můj pokročilý věk :D
Jaký software používáš na dobarvení ryb? :D

mattes
24. dubna 2017, 14:51 - odpověď č. 49

mattes
Čau Martine,žádný,vážně(-:
Foceno-Nikon 3200, režim macro,ručně doostřeno,cvak a hotovo.Stáhnu do Pc a bez jakýchkoliv úprav vloženo na web.
Osvětlení nad akva 2x obyčejná Sylvania aquastar 10.000 K
Dal jsem tam jednou na zkoušku jednu trubici Sylvania coralstar,ale nezdálo se mi to, tu modrou na rybách to ještě vytáhlo,ale jako celek se mi to prostě nezdálo přirozený-písek,šutry atd.
zdravím

Vl. Šebesta
24. dubna 2017, 14:55 - odpověď č. 50

mattes
"Jaký software používáš na dobarvení ryb? :D"
Žrádlo a kvalitní vodu (-:

Vl. Šebesta
25. dubna 2017, 9:57 - odpověď č. 51

VŠ: tak to máme stejnou verzi softwaru a není třeba ani upgradovat :D

mattes
2. května 2017, 9:24 - odpověď č. 52

Pro Vlastu Š + mattes: mně ty Vaše ryby přijdou obojí krásné a Váš samec (mattes) mi přijde stejně krásně modrý, jako býval kdysi ten můj od Kapamp.
Vlasto, gratulace k výběru trubice sylvania Aquastar :-), taky je používám a barvy ryb mi přijdou super - věrně reprodukují jako modrou, tak červenou nebo žlutou barvu, prostě nezkreslují. Za mne souhlas, nejlepší dobarvovač je čistá čerstvá voda:-).
K těm gibberosám máš spoustu možností, parádní jsou třeba s velkými C. microlepidotus nebo C. leptosoma jumbo (záleží samozřejmě na dostatečné výšce nádrže - chce to alespoň 60 cm), choval jsem s nimi ale třeba i Gnathochromis permaxillaris a Benthochromis tricoti, ale i Malawi - např. Aulonocary a nebo také Placidochromis phenochillus. Pár let jsem je měl i s WF Altolam. calvus "Cameron Bay". samotné jsou v tom hejnu, co máš, parádní, ale čím budou starší tím větší to budou "mrtvoly" :-). Ahoj, ať Ti to plave.

miroslav kraut
2. května 2017, 9:29 - odpověď č. 53

Ještě moje tehdejší foto (rok 2009)akvária-paloudária s WF Kapampami. Zpočátku byly samy, ale byly to fakt "mrtvoly":-), pak jsem to akva dopustil a přidal k nim další druhy.

miroslav kraut
2. května 2017, 14:09 - odpověď č. 54

Mirečku Kraute nebuď zbytečně skromnej. Tvůj samec gieros byl určitě modřejší než ten mattesův. Vždyť to vidím na té fotce. Ty ryby mimochodem vypadají lépe než v jezeře a ne jak ti přerostlí Mobidici na předchozých fotkách. Jsou tak modrý že začínám věřit aji tomu co se mezi akvaristy šušká a to žes ty ryby krmil šmoulama.
Jinak když se dívám a tu nádrž, tak smekám před tím aquascapingem. V prostřední linii stojí hrdě vztyčené pilíře zažloutlých vápencových šutrů, které dokonale ladí s tapetou šedých valounů naskládaných naležáka, stoupajícých až ad hladinu, kde citlivě přechází ve spletiště kořenů porostlých broméliemi a tak se divák ocitá najednou v deštném pralese.

hr
3. května 2017, 8:55 - odpověď č. 55

K 54 Vidím že v blázinci udělovaly vycházky,tak si to užij a šup zpátky!

kiribati
3. května 2017, 9:02 - odpověď č. 56

Tež sem si říkal,že to o víkendu vyšlo s opušťákem.

miran bez účtu
3. května 2017, 14:40 - odpověď č. 57

pro MK: děkuji Vám. Mám ve skupině 4 samce a jsou v intenzitě modrého zbarvení mezi nimi drobné rozdíly....naštěstí alfa-samec je právě na obrázku a naživo nejmodřejší. Z Vaší fotky soudím, že na ty Kapampy musela být taky úchvatná podívaná...jinak souhlasím...tyhle ryby dokáží člověka pěkně unudit...:D

mattes
3. května 2017, 16:44 - odpověď č. 58

MK
Ahoj Mirku,s těma S.Aquastarama mám stejný názor,používám je už snad 10 let a k těm Gibberosám se hodí asi nejvíc.Vyzkoušel jsem zářivek spoustu vč.led pásků a ramp,stejně jsem se k nim vždycky vrátil(-:
Mě to hejno zatím celkem plave po celé nádrži(2m),ale uvědomuji si,že z nich budou do budoucna pravděpodobně stojky,uvidíme.(-:
Jinak k tomu doporučení-s Malawi bych to asi nemíchal,pokud se pro nějakou kombinaci kvůli většímu pohybu v akva do budoucna rozhodnu,viděl bych to na nějaké ty Cypra,popř.ještě doplnit Alt.Calvus nebo Compressiceps,pokud se mi podaří Cypra sehnat samozřejmě adekvátní k velikosti Gibberos,nebo to hold zůstane jak to je,je na to pěkná podívaná i tak.
Tvoje kombinace chovného akva s tím paludáriem je zajímavá a líbí se mi.
Mattes-až budu jednou velikej a bohatej,koupím si pořádnej foťák a půjdu k tobě do učení,ta fotka nemá chybu stejně jako ta ryba na ní (-:
zdravím

Vl. Šebesta
4. května 2017, 10:03 - odpověď č. 59

Pro mattes: Kapampy byly opravdu hezké, ještě dnes na ně zejména laické neakvaristické návštěvy vzpomínají, modrá je prostě dobrá:-)...tedy pro mně mimo politiku:-).
Ahoj Vlasto: ty lepky-jumbo nebo micra se k nim opravdu nemusíš bát dát a je to opravdu krásná kombinace, když u lepek hodně kusů dospělých samců a třeba jen třetina samic, chce to samozřejmě přidat ještě v době, kdy z těch gibberos nebudou plně velké ryby, aby si to zvyklo - ale to Tobě s tvýmui chovatelskými zkušenostmi nemusím vysvětlovat. Já jsem s nimi měl ve společné nádrži dokonce třeba i dospělé X. papilio a vše v pohodě. Je pravda, že jsem je neměl navyklé na krmení mraženými celými rybkami.
To paludárium je už bohužel historie, podařilo se mi ho za ta léta tak poškrábat při čištění, že už přes to nešlo koukat na ryby a dnes je na něm velká skleněná skříň (foto v příloze) a prohánějí se v něm Varanus prasinus "Merauke" :-).
Úplně původně to bylo dělané jako paludárium pro vodní želvy (bylo v obytné kuchyni), které jsem kdysi dostal do opatrování těsně před jejich úhynem z nevhodného krmení, světla a avitaminózy, no a postupně se to vyvíjelo. Později jsem tam dal mnohem větší ty vápencové kameny, osázel jsem je rostlinami Anubias, bylo tam jiné-šedé pozadí a jeden čas, po dopuštění vodou až nahoru, se tam s gibberosami prohánělo i mládě Karetky novoquinejské, než putovalo kamarádovi s větším akva :-).

miroslav kraut
15. května 2017, 15:39 - odpověď č. 60

MK
Zdravím Mirku.Zatím asi takhle,ještě tam přijde nějaký černý Calvus a Cr.Usteriana(narušit trochu to pozadí),musím si pro obojí teprve zajet,není toho času (-: V reále se na to ale dá dívat už teď,na té fotce není ta nádrž celá a barvy ryb jsou v reále taky o poznání jinde.Škoda jenom,že těch Gibberos budu muset alespoň 8 až 10 ks prodat,momentálně jsou to ryby 10-15cm,ale do budoucna to asi bude nutnost,i když se snažím z nich neudělat zbytečně vykrmené přerostlé obludy.Vypadá to ale,že se z toho budou dát udělat 2 smysluplná hejna,i když v 15cm pohlaví zatím 100% neurčím.
zdravím

Vl. Šebesta
17. května 2017, 14:29 - odpověď č. 61

Ta nádrž vypadá dobře Vlasto a ryby taky. Ty usteriány, které obvykle vadí, že dost zastiňují hladinu, budou možná u gibberos vítané přistínění, trošku ovšem ubude barva z těch cyprichromisů:-).
To pohlaví u gibberos taky moc neumím, já už jsem si tehdy přivezl vysexované WF v poměru 1+15 a fungovalo to nádherně. Nevím kolik jich vlastně máš a zda jsou to wf nebo F1 - u těch může být ta rvavost třeba nižší), ale pod 15 ks to moc nedoporučuji moc ubírat. jsou to přece jen jednoznačně hejnové ryby a gibberosy se oproti frontosám dost perou a to i samice, když mají dost místa. Ve větším hejnu vypadají, ale hlavně se chovají o dost lépe. Samci (dospělí přes 20 - 25 cm) se perou opravdu hodně, což byla moje první zkušenost s nimi a nedalo se to (měl jsem původně 3) a nakonec jsem to tedy pak podruhé volil pouze o jednom kuse a i tření je pak klidnější a myslím i kvalitnější. Může to být ale samozřejmě jen moje subjektivní zkušenost. Měj se fajn a ať ti to plave.

miroslav kraut






VLOŽIT ODPOVĚĎ
Jméno:   za jméno můžete uvést i kontakt
Odpověď:
Obrázek:
Popisek k obrázku
Antispam: vepište prosím do políčka toto číslo
54
tučně označené položky jsou povinné

Zápatí