Příčiny a průběh onemocnění, vyšetřování zdravotního stavu ryb

Pietro | 11.1.2008

Příčinou onemocnění je vliv takového činitele na organismus, který určuje specifičnost nemoci a bez něhož nemůže dané onemocnění vzniknout. Příčiny vyvolávajicí nemoc působí v komplexu specifických podmínek, neexistují izolovaně. Některé podmínky, např. náhlá změna teploty, nevhodná výživa, stres, nedostatek kyslíku, snižuje odolnost organismu, a tím zesilují působení příčin. Naopak jiné podmínky, např. optimální podmínky životního prostředí, všestranná a správná výživa, zvyšují obranyschopnost organismu a zeslabují vliv příčin vyvolavajicích nemoc.

Prostředí

Podmínky prostředí samy nemohou vyvolat nemoc, ale podporují její vznik nebo naopak zabraňují. V různých podmínkách může být stejný činitel podmínkou i příčinou onemocnění, např. nesprávná výživa může být významnou podmínkou pro vznik infekčních nemocí ryb a příčinou onemocnění pohlavních orgánů tukovou degenerací, příčinou ceroidní degenerace jater apod. Etiologie každé nemoci je velmi složitá.

Příčiny nemoci

Příčiny nemoci rozdělujeme na vnější a vnitřní.

Vnější příčiny onemocnění

• Mechanické příčiny - působením mechanické síly na tkáň organismu vznikají poranění (traumata) uzavřená (otlaky, zhmožděniny) nebo otevřená (rány). Mechanické poškození je provázeno bolestivostí, funkční poruchou orgánu, poruchou citlivosti i krvacením a často se stává vstupní bránou infekce.
• Fyzikální příčiny - onemocnění je vyvoláno působením nízké nebo vysoké teploty, náhlou změnou teploty, elektrickým proudem, zářením i změnami atmosférického tlaku, nedostatkem kyslíku a vysokým nebo nízkým pH.
• Chemické příčiny - chemické látky jsou častou příčinou nejrůznějších onemocnění (otrav) u ryb. Nejčastější jsou otravy z anorganických látek. Takto působí kyseliny, hydroxidy, amoniak, dusitany nebo soli těžkých kovů. Z organických látek jsou to fenoly, kyanidy, pesticidy a jiné.
• Biologické příčiny - sem patří působení patogenních virů, bakterií, plísní a parazitů.

Vnitřní příčiny onemocnění

Konstituce organismu. Má značný vliv na vznik onemocnění. Závisí na ní odolnost jedince proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. Jednotlivé konstituční typy se výrazně liší odolností proti onemocnění. Při nesprávnem chovu ryb klesá odolnost proti nemocem a může dojít i k nashromáždění letálních vloh.

Odolnost organismu. Odolnosti (rezistencí) rozumíme obranyschopnost jedince proti škodlivému působení vnějších i vnitřních činitelů. Je ovlivněna dědičným založením a vnějšími vlivy. Patří k nim především vytváření optimálních životních podmínek pro růst a vývin ryb a jejich chovu.

Imunita. Rozumíme jí odolnost jedince proti určité infekční nemoci. Může být vrozená nebo získaná. Vrozená imunita je zpravidla druhově specifická, tj. přirozená odolnost proti určitému druhu zárodku. Získaná imunita vzniká v organismu po prodělání onemocnění nebo po aktivní imunizaci (vakcinaci). Při vakcinaci je do těla organismu vpraven uměle oslabený původce onemocnění, který vyvolá tvorbu protilátek v těle ryby, ale nepůsobí vznik onemocnění. Odolnost (imunitu) jedince můžeme také zajistit pasivní imunizací, t.j. přímým dodáním již hotových protilátek proti danému původci onemocnění. Pasivní imunizace se v chovech ryb běžně nepoužívá.

Rozdělení nemocí

Nemoci ryb rozdělujeme podle příčiny jejich vzniku na:

• neinfekční
• infekční - virové, bakteriální, plísňové a parazitární

Autor: Pietro (p.birsak zavináč seznam.cz)