Jaké rostliny k tlamovům
Zdravím chci se jen zeptat jaké rostlinky mam dat k tlamovcum. nechci nazor ze zadne atd... chci neco vetsího a asi s vetsimy listy a nebylo tom drahe a narocne. moc se mi to moje aqua nelibi tak bych to chtel zlepsit. dekuji za rady
Edward
Pod rámečkem vyhledat je odkaz na výpis témat a tam najdeš aspoň deset diskuzí k rostlinám. Budou tam i další, které začínají stejně blbě názvem Jaké nebo Které.
7.3.2012 10:19
Osobně mohu z vlastní zkušenosti doporučit Anubias nana a Anubias barteri. Je nutné ovšem začít rovnou začít s větším množstvím rostlin v nádrži. Pak je možné je bez problémů pěstovat i u tropeusů a jejich prospěšnost k čištění vody je významná. Pokud dáte jen jednu na zkoušku obvykle ji ryby otrhají a zničí. Jediný problém ryby versus rostliny jsem ve svých akváriícíh zažil paradoxně s rybožravými Cyphotilápiemi, které obvykle každý mladý nerozvitý lísteček, pravděpodobně jen tak z nudy, ukously. Problém je, že anubiasy rozhodně příliš levné nejsou (jsou ale velmi vytrvalé) a poměrně obtížně se shánějí skutečně submerzní rostliny.
7.3.2012 10:30
U mě obstála Cryptocoryne aponogetifolia - kryptokoryna kalatkolistá, celkem nenáročná rostlina, má tuhé dlouhé listy klidně i 1,5metru dlouhé.
7.3.2012 10:40
Mám s ní podobné zkušenosti, africe asi nechutná :-). Mně u ní vadilo hodně to, že později velmi stínila osvětlení a trošku se v ní mohla držet třeba i část krmení. Na druhé sraně je vítanou skrýší pro subdominantní ryby.
7.3.2012 10:47
Jde o to, že při pH>8,3 se volný CO2 ve vodě prakticky nevyskytuje a rostliny jej musí získávat z HCO3-, což všechny druhy neumí. Doporučuji vyzkoušet. Anubiasy se do akvárií s tlamovci využívají asi nejčastěji, především pro svoje tuhé listy. Bohužel dost pomalu rostou, takže jejich význam z hlediska odbourávání škodlivin v akváriích je dost diskutabilní. Rozhodně nenahradí účinnou filtraci a pravidelnou výměnu vody. Pokud jde o ryby a jejich chování k rostlinám, záleží samozřejmě na druhu, složení jejich potravy a zvyku. Pokud se tlamovci s rostlinou ještě nesetkali, určitě je o to víc zaujme :)
7.3.2012 11:18
Ty gibberosy jsem denně ráno krmil sera florou :-) asi to byla fakt jen zábava. Jinak barvu vody (na to je dobrá ta vana, kerou mi tu HD rádoby vtpně stále předhazuje), šlem na skle a podobné faktory, při stejné nádrži a stejné osádce, v porovnání s rostlinami a bez rostlin jsem tu už popisoval. Rozdíl je velmi výrazný. Opět tu nikoho nepřesvědčuji (sám jsem mnoho let rostliny u afriky odmítal) jen radím to vyzkoušet. Významný je samozřejmě i estetický přínos, možnost ukrytí mláďat nebo subdominantních ryb v rostlinách, optické ohraničení teritoria samce, zmizení soka z dohledu a podobně.
Pokud je ryby snesou, mají dost světla, neokyselují vodu a nedrží se v nich nečistoty, pak z estetického a etologického (např. rozbití volného prostoru) hlediska rostliny význam určitě mají. Podle mých zkušeností, ryby, které jsou s rostlinami od mala, si jich příliš nevšímají ani v dospělosti. Sám rostliny v akvárijích nemám hlavně proto, že pravděpodobně nesvítím tolik, kolik by si zasloužily. Většině druhů také nevyhovují příliš řasté výměny vody a vysoké pH. BTW: Zajímalo by mě Edwarde, o které tlamovce se jedná. Určitě by nám to v našich debatách pomohlo :)
7.3.2012 11:46
K mnou uvedeným druhům anubiasům konkrétně: na světlo nejsou téměř vůbec nárčné. Svítím všude jen jedinou trubicí nad nádrží, odpoledne a večer, jen cca 7 hodin denně. Velkou výměnu vody (až 3/4 týdně), silné prokyslyčení a pH v rozmezí 7,6 - 8 v mých ndrží snášejí výborě a mají pravidelné bohaté přírustky. S těmi vlohami mláďat pro rostliny souhlasím nicméně mám rostliny i v nádrži s WF tropeusy a zcela bez problémů.
7.3.2012 13:22
Mě překvapilo,že nově vsazenou Kryptokorynu kalatkolistou mě Tropheusi i hned snědli,ale jen velké staré výhony.Mladé nové krásně rostou a vytváří novou rostlinu.
7.3.2012 13:45
Rostliny doporučuji. Mně se osvědčily tyto druhy: Anubias barteri - Anubis Barterův Anubias barteri var. coffeefolia - Anubis Barterův var. coffeefolia Anubias barteri var. nana - Anubis zakrslý Anubias afzelii - Anubis Afzélův Cryptocoryne aponogetifolia - Kryptokoryna kalatkolistá Echinodorus uruguayensis - Šípatkovec uruguayský Vallisneria gigantea - Zákruticha obrovská Jediná vallisnerie mi nevydržela solení. Schopnost odbourávat toxiny je u rostlin známou věcí, u mého rostlinného akvária s CO2 hnojením to probíhalo perfektně. Ale africká jezera jsou s jiným chemismem vody a rostliny, které jsou schopné přežít, odbourávají velmi malé množství škodlivin. Od rostlin u Afriky nečekej žádný zázraky. Spolehni se spíše na biologický filtr s procesem denitrifikace. Zde se názorově liším od MK. Mám to vyzkoušené na vlastní nádrži.
7.3.2012 14:00
Mám stejne zkusenosti s dubici. Osvedcily se mi Valisnerky (az 2m delky) Cryptocorine (az 1.5m delky) Anubiasy Nejlepe je dst do noveho akva rostliny,pak az ryby.ryby pak nebudou vyhrabavat nebo jinak nicit.
7.3.2012 14:09
Pro dubici: mohu znát konsrukci vašeho denitrifikačního filtru? Děkuji.
7.3.2012 14:19
MK: Bylo by to spíše na obrázek. Jedná se o klasický skleněný filtr se 7 komorami + předfiltr o objemu filtr hmoty 100 litrů, který je umístěn na boku akvária. Průtok je pod 1x násobek objemu vody.
7.3.2012 14:31
To chápu, jde ale rávě o druh náplní, pokud má být denitrifikace dostatečná. Máte něco speciálního? Děkuji.
7.3.2012 14:51
MK: Náplně mám klasický bioakvacit + siporax. Siporaxu tam mám ale málo (asi 3 litry), chci dopnit alespoň na 10 litrů. Nyní mohu říci, že dám vodu s obsahem NO3 25mg/l a za 7 dní má voda ten samej obsah NO3. S tím siporaxem pořád váhám, nejsem si jistý, jestli se nejedná o marketinkový trik výrobce sera. Každý mi sděluje pouze subjektivní pocity z tohoto materiálu, ale objektivní data nebo výzkum jsem ještě neviděl. Tak to budu muset risknout.
7.3.2012 14:59
Ten siporax by tam mohl mít klíčovou roli, ale nedokážu to posoudit. Klasický bioakvacit rozhodně DEnitrifikaci v dostatečné míře nezajistí a filtr je myslím tedy spíše NItrifikační, ale neví, třeba to ten siporax zvládá. Mně na těchto filtrech vadí prostorová náročnost, rizikovost přetečení v bytě (pokud nejsou přímo součástí nádrže). Jinak ale chápu, společně s výměnou vody apriori dobrá filrace, děkuji.
7.3.2012 15:00
Můj zastaralý konzervativní názor je ten, že bioakvacit je prostě nejlepší a vše ostatní je jen náhražka a marketingový trik. Ale třeba se mýlím...
7.3.2012 15:01
Co se nitrifikace týče jsem měl namysli...
7.3.2012 15:02
dubici> takovy filtr chci taky!
Nyní jsem provedl zkoušku, jak poroste NO3 po více dnech, kdy nebude voda měněna. Po šestnácti dnech pořád 25 mg/l dle sera NO3 testru. Pak jsem to vzdal, protože jsem jel na delší dobu mimo domov.
7.3.2012 20:15
Dubici: Mě by spíš zajímal vývoj NO2, pokud máš změřeno.
7.3.2012 20:22
NO2 - 0 mg/l - měřím před každou výměnou Mám v poslední komoře vzduchovací kamen jako kyslíkovou barieru, která slouží k zvrácení špatně proběhlé denitrifikace. Nebo máš, Vladimíre, na mysli něco jiného? Jestli ano,tak ven s tím.
7.3.2012 20:33
Chtěl jsem se ujistit. Podle mne nejúčinnější filtry. Škoda jen, že zabírají tolik místa.
7.3.2012 22:45
To MK : jaké náplně použít pro denitrifikaci? Děkuji za odpověď. Apropo dnes jsem měnil 1/3 vody a tekoucí čistil externí filtr, v něm vydělal plastové šneky a přidal akvacit v domění že posílím nitrifikaci a pozdější denitrifikaci.
8.3.2012 7:50
S tím nemám zkušenost, takže nemám co poradit. Denitrifikační filtr nepoužívám, pro jeho nedostatečnost pro afriku a nevýhody, které jsem už popsal a nutnost výměny nebo regenerace médií. Jejdiný denitrifikační fitr, který jsem pro sladkou vodu pochopil, byl ten od Pavla 86, ale ten byl natolik složitý a praktický, že si ho absolutně nedovedu u několika nádrží a u sebe v obýváku představit. Takže pro mně je volba jasná: dál budu používat pouze nitrifikační filtr a měnit vodu, jako v pravěku. Mám to u svých ryb vyzkoušené a výsledky mých odchovů snad i hovoří samy za sebe. Přijde mi to prostě nejjednodušší a ryby jsou v čerstvé a často měněné vodě vždy vitálnější a lépe vybarvené a lépe rostou, než ve starší vodě byť dokonale 8x destilered :-). Fakty ani chemickými vzorci vám to nepodložím, ale je to prostě tak a přesvědčil jsem se tom už tisíckrát. Velmi samozřejmě záleží ale na prametrech a kvalitě vstupní vody.
8.3.2012 8:56
Pro MK: Je jasné, že ve vašem obýváku jste dost omezen prostorem a tak nezbývá, mež použít nitrifikační filtr. Já mám svůj denitrifikační filtr přilepen z boku na akva. Přidává mi 30 cm na délku celého akvária. Možnost přetečení je nula. Pokud tento filtr funguje, tak umožňuje prodloužit dobu výměny o nějaký ten den navíc a nemusí se měnit tolik vody. Vodu dávám odstátou dva dny. Odchlorovanou rovnou z kohoutku jsem nezkoušel, ale třeba na to taky dojde. A pak napíši své zkušenosti.
8.3.2012 9:32
dubici - ten vzduchovací kámen v poslední filtrační komoře je tam samotný nebo na bioakvacitu?
8.3.2012 10:51
Pro dubici: ano, chápu, nevidím v tom problém.
8.3.2012 11:24
Já si myslím,že ten způsob pravěku je 100% a pro ryby je to to nejlepší.Sice je doba uspěchaná,ale čas na to postarat se o ryby,aby jim bylo dobře si snad udělá každý,kdo je má doma.
8.3.2012 12:35
To MK : čekal jsem takovou odpověď..:-) Stále řeším dusičnany a osvětlení. Konzultuji to i z jinými osřílenými aq kapacitami . Výsledek : denitrifikační fitry a led jsou drahé a jejich účinnost nesrovnatelná s pravěkem, takže zůstanu nejspíše u klasiky - zářivky a časté měnění vody. Mé rezumé : led nikdy nedají kelviny a lumeny jako zářivky ( jediná mnou pozorovatelná výhoda je jejich nenáročnost prostorová v krytu nad aq a to je dost málo. No a odstraňování dusičnanů je zapotřebí anex, který se můsí regenerovat solí a jak píšete - ryby jsou z čerstvé vody unešeny více než z uměle prodlužované pomocí chemie. Chtěl a chci prostě jen dopřát svým svěřencům podmínky A1+, tak proto tohle. Jinak přístrojů doma a drahých je již dostatek ( mile spotřebiče, úpravna tvrdosti vody, osmóza na pitnou vodu pro pití, parní čistič - no jetoho dost za dost ,- ). Tak děkuji za ODPO A PŘEJI PĚKNÝ DEN :-)
8.3.2012 13:30
Nemáte zač, já vám také děkuji a též přeji hezký den.
9.3.2012 12:23
Ja mam v akva Vallisneria gigantea, ryby ji rady ozdibuji a okusuji, ale jen vrchni casti. Roste pomerne rychle a taky se dobre rozmnozuje, takze to ozirani tak nevadi. Je treba ale pocitat v prostoru, kde rostliny chces s vetsi vrstvou pisku.
9.3.2012 13:01
Má někdo zkušenost s kalatkou mnoholistou, která je kryptokoryne docela podobná? Děkuji
10.3.2012 11:13
Ja mam u malawi pistii,na hladine odbourava dost,rychle roste.