Ryby postupně hynou, špatné podmínky v akváriu
Ahoj. Přesně před rokem jsem si pořídil 80ks ryb (duboisi+kiriza). Po pár měsících sem našel (většinou jednou za měsíc), vždy jednu, rybu sem tam poléhávat, pak chcípla. Čím jsou ryby starší, tím se frekvence ubývání ryb zrychluje. Odhadoval jsem že může chybět tak 12-15 ryb, tak sem je spočítal a chybý zhruha 30 ryb. Dneska přijdu z práce, vše OK, nakrmím, všechny berou jako normálně. Jdu se psem na špacír, vrátím se za 3/4 hodiny a u dna se válí další ryba. To už není normální, musím někde dělat chybu. Jen dodám, že vodu jsem vyměňoval předevčírem. A hodnoty vody jsou celý rok stálé - NO3=25, NO2=0, pH=7,6, GH=více jak 14, KH=15
kauf
Těžko říct,může jít vždy o přecpání jedince,kdyby šlo o nějakého vnitřního parazita tak by to bylo možná více masivní.Takhle to je spíše hádání,než stanovení nějaké diagnózy.Chtělo by to vidět na živo,jak ta nádrž vypadá a jak se ty ryby chovají.jak velká nádrž,kolik a jak často měníš,čím krmíš a jak upravuješ vodu po výměně.
6.1.2015 8:30
kauf Vidím to jak Miran,chce to víc informací,např.jak ty mrtvé ryby vypadají,jestli jsou nafouklé,potlučené atd.Čím krmíš,kolik,jak často?Ty hodnoty vody jsou ok,v případě,že čerstvou dopouštíš přímo z řádu-upravuješ ji nějak(aquatan,thiosíran)?Může to být tím,co píše miran,může je ubíjet agresivní samec(podle toho,co píšeš v dotazu),na otravu to nevypadá,kdyby ty ryby chcípaly na střevní potíže(přemnožení střevních parazitů)-pozoroval bys u nich nechutenství,stranění se ostatních jedinců,dlouhé,bílé nebo průsvitné výkaly a v posledním stádiu jsou ryby nafouklé a hynou.Vzhledem k tomu,že tento stav(chcípání ryb po jednotlivých kusech)u tebe trvá zhruba rok,střevní parazity bych asi vyloučil-nemoc by se projevila masivněji,u více jedinců najednou.Zkus napsat víc info o tom,co v nádrži na rybách pozoruješ(chování) a víc info o nádrži jako takové. zdravím.
6.1.2015 18:53
Parazit to není. Ryby nejsou nafouklé, ani vyhublé. Často neztratily ani barevnost, jen jsou trošičku vybledlé. Někdy jsem zahlédl u postižené ryby i hnědé hovínko. To přežrání jsem zvažoval, ale přijde mi divné, aby mi na přežrání chcíplo behem roku 30 z 80ti ryb. Krmím 2x denně. Ráno před odchodem do práce a pozdě odpledne při příchodu z práce. Myslím, doufám, že nepřekrmuji. mají dávku sebranou behěm asi 20 vteřin, potom ještě dlouho šmejdí v písku a hledají. Krmím mixem Sera Flora a San, dle doporučení chovatele. Akvarium je 200x80x60(dxhxv) a vodu měním ob týden vždy polovinu, nebo jen lehce více. Jsem v bytě, takže doplňuji vodu přímo z kohoutku a bez další úpravy. Zkusím přidat fotku aqva.
6.1.2015 19:44
Podle toho co píšete o krmení-nevidím na tom nic špatně,ani v dávkách,ani v četnosti,ani v krmivu samotném.Tam bych asi problém nehledal. Parazity jste vyloučil dle absence příznaků u uhynulých ryb sám,také jsme vedle. Jediné co mě napadá jsou Vaše vodovýměny,problém by mohl být dle mého názoru v té vstupní vodě z kohoutku,pokud uvádíte,že ji žádným způsobem neupravujete.Zkoušel jste její parametry? CHlor,těžké kovy,Ph a hlavně dusičnany!Pokud totiž měníte polovinu ze zhruba 900 litrové nádrže a po dopuštění akva má mít voda v akvu teplotu +- 26°,jedná se o to,že určitě připouštíte i teplou vodu a tam můžou být hodnoty dusičnanů vyšší než ve studené vodě.Tam bych asi začal.Změřte důležité parametry vody,kterou z akva vypouštíte a zjistěte parametry vody napouštěné z kohoutku.Nevím odkud jste,ale zavolal bych si na Vašem místě na vodárnu,odkud Vám vodu dodávají a na hodnoty se zeptal.Sám bych si je změřil také,uvidíte,k jakému závěru dospějete. To pozadí je z čeho?Čím jste ho lepil,natíral atd.Jak je přilepené?Nemůže za ním něco zahnívat,pokud se Vám dostane voda mezi pozadí a zadní stěnu akva? zdravím.
6.1.2015 20:01
Už jenom maličkost,nerad bych křivdil Vám nebo tomu,kdo se pod vymyšleným nickem schovává,ale pozadí mi silně připomíná něčí práci a i hrubky v textu v záhlaví tohoto pána silně připomínají(-: Pokud se mýlím,omlouvám se jak Vám,tak i zmiňovanému pánovi. Pokud je Váš problém pravdivý a chcete v debatě pokračovat,můj tel.725 773 383. zdravím
6.1.2015 20:49
Předem dekuji Vl. Šebesta za aktivní diskusi. V pozadí bych problém neviděl, dělal mi ho Radek Havlena (předpokládám že na toho v příspěvku narážíte. A ano, mám problém s gramatikou, Ale Radek nejsem :-) Voda za pozadím být může a nejspíš i je, stačí malá skulinka. Ikdyž u dna jsem si dával záležet, z filtračních komor voda pronikat může a nejspíš určitě i proniká. Doufám však že detrit který by mohl zahnívat právě do těch komor je nasáván a né naopak. S tou vodou při napouštění mít pravdu můžete. Bydlím kousek pod Brnem a bereme vodu z Brněnsného vodovodu. Čas od času jsem se díval na zveřejňované rozbory, ty byly však v pořádku a odpovídají hodnotám uvedeným v prvním příspěvku. Nicméně zkusím to naměřit dle připomínek (voda z kohoutku/voda z akva), ikdyž k meření mám jen přípravky jen na výše uvedené hodnoty. Chlor a těžké kovy nezměřím. Vodu přidávám samosebou i ohřátou, tu mě ohřívá průtokový boiler, neberu ze zásobníku. A tady by mohl být možná problém, protože může a taky vždy mírně kolísá teplota vody (i při sprchování musím korygovat teplotu). Ale snažím se to pomocí teploměru v aqva u hadice celou dobu hlídat. Je taky pravda, že z uhynulých ryb je cca 90% kiriza, které by měly být choulostivější. Ale že by až tak ??!! kauf = Michal Koupil
michale myslím,že s tou vodou napouštěnou problém nebude.já napouštím normálně z řádu namixovanou vodu na 26°C a nikdy sem žádný úhyn neměl.Co může být,ale problém je kolísání PH.Uvádíš,že máš PH 7.6 a vodu nijak neupravuješ,což při takovém zarybnění a výměny vody 1x za 14dní bude problém,protože ta voda 7.6 mít nebude ani náhodou.PHáčko by bylo lepší někde kolem 8.2.Pokud nepřidáš jedlou sodu,která to ph udrží podle daného dávkování cca 7 ve stejné rovině,pak každý den padá vlivem činnosti ryb dolů a to těm rybám nedělá vůbec dobře.Zkoušel si někdy měřit tu vodu třeba 10den jaké má parametry?Tropheusy jsou na tom všichni stejně hákliví na kvalitu vody.
6.1.2015 21:20
No každopádně bych už u další vodovýměny použil sodu na úpravu(stabilizaci Ph)a Sera Aquatan na úpravu napouštěné vodovodní vody.Stejnou službu udělá Thiosíran sodný a je mnohem levnější.To ale nebude Váš problém(chlor),úhyn by se netýkal dle mého názoru pouze jedné ryby,jak uvádíte.Víc bych vsadil na pokles Ph mezi výměnami vody.Změřit před a po výměně vody Ph,tudy bych se vydal.
6.1.2015 21:22
Miran Miro čau,zase jsi byl rychlejší,ale druhý místo je taky na bedně,no ne? (-:
6.1.2015 21:26
Každopádně je mi záhadou,proč to vždycky odskáče jenom jedna ryba.
6.1.2015 21:35
těžko říct,asi si Vlasto uděláš výlet a podíváš se na to osobně.nejlepší varianta,protože uvidíš jak ty ryby vypadají z blízka.jestli jsou ve formě.
6.1.2015 22:06
kluci, doufám že mohu tak familierně, děkuji za odezvu pH změřím. v protokolech od vodárny uvádějí pH v rozmezí 6,9-7,9, jak které měření. Včera jsem meřil druhý den po výměně a naměřil jsem těch 7,6. Budu v měření pokračovat. Sůl občas přidám při výměně, ale není to pravidelně, jen když si náhodou vzpomenu. Tanganiku mám jen ten rok, předtím jsem měl několik let v menším akva malawi. A tam jsem tyto problémy neměl. Ještě mi poraďte, prosím, jak moc přesně a podle čeho dávkovat sůl. A ještě jeden dotaz. Po odečtu pozadí, písku a kamenů odhaduji čistý objem vody na 800-850 litrů. Mám nějak řešit úbytek ryb, může mít tento menší počet ryb vliv na agresivitu? Zatím ji nijak zvlášt nepozoruji, pouze se samci čas od času vyprovodí do mezinárodních vod, nedo se proti sobě předvádí. Mám řešit dorybnění? A není divný že se ryby nemají snahu třít, nejsou žádné pokusy o předvádění samců a lákání. Tohle dělaly těsně po pubertě, ale od té doby jako by ztratily chuť na SEX.
6.1.2015 22:13
ne sůl,ale sodu bicarbonu-to je rozdíl!já dávkuju po každé výměně vody,která je každý 7den 2/3 obsahu každé nádrže 1polévkovou lžíci na 100L obsahu nádrže. říkám nejlepší by bylo,kdyby tam Vlasta zajel a poseděl u toho aspoň hodinu.
6.1.2015 22:51
Kauf To Ph a jeho kolísání nebo prudký pokles v krátkém čase ve Vašem případě by mohlo být příčinou.Ruku v ruce s Ph souvisí možnost,že za pozadím(jeho částech) něco zahnívá a uvolňuje se jedovatý čpavek,ve vodě obsažený ve dvou formách-amoniak a amonný iont.Pořád jsme u toho Ph.Čím je pH vyšší (tedy čím je voda zásaditější), tím je ve vodě vyšší procento amoniaku a tedy nižší procento amonného iontu a NAOPAK. Amoniak je pro ryby mnohem toxičtější než amonný iont, proto je u nádrží se zásaditou vodou (náš případ-afričtí tlamovci) třeba mu věnovat pozornost.Tvrdím to tu už bezmála tři roky.Pozadí,ať chcete nebo ne,ať se Vám to líbí nebo ne,je jenom otázka času,kdy se mezi ŠPATNĚ vlepené pozadí(nebo jeho část) a sklo dostane voda a bez zajištěné dokonalé cirkulace se vytvoří místa s tzv.mrtvou(zahnívající) vodou a na problémy je zaděláno!(Mimochodem i mořská voda je zásaditá a platí totéž.)Byl jsem osobně přítomen asi u tří případů,kdy se majitel rozhodl netěsnící pozadí(to plastové,členité s obou stran) vyhodit a už jenom třeba po dvou,třech letech,co bylo pozadí v nádrži bych vám přál cítit ten puch,co se z něho a z vody za ním linul.O zahnívajícím bordýlku,co se za ním naschromáždil ani nemluvím.Netvrdím ale,že je to Váš případ. Ať už je u Vás příčina jakákoliv,pořád mě ale mate fakt,že uvádíte úhyn vždycky jenom jedné ryby!!!Je to divné,je to divné,je to divné!!!
6.1.2015 23:16
Píšeš: Čím jsou ryby starší, tím se frekvence ubývání ryb zrychluje Je taky pravda, že z uhynulých ryb je cca 90% kiriza, které by měly být choulostivější. Já bych zatím viděla vnitrodruhovou agresivitu, jak dospívají tak se ataky stupňují. Začínal si s 80 ks, asi +- 40 ks od druhu?Jestliže z 30 uhynulých ryb bylo 90% Tr. kiriza tak Ti od nich zbylo asi pár kusů, že? Špatná kvalitvody /kolísání PH/ může způsobit i zvýšenou agresivitu ryb.... Sledovala bych chování ryb.
7.1.2015 6:17
Sarka+kauf Zdravím Vás Šárko,můžete mít klidně pravdu s tou agresivitou,uváděl jsem to jako jednu z možností už na začátku,ale protože se k tomu Michal blíže nevyjádřil,nějak se tato možnost dál nerozváděla i když všechny příznaky,které v záhlaví uvádí by tomu nasvědčovaly.Padlé ryby nemají žádné viditelné příznaky nemoci,otravy atd. a jedná se vždy jen o jednotlivé ryby,které nachází mrtvé.V případě,že by měl něco špatně s vodou,týkal by se úhyn dle mého názoru většího počtu ryb.Je ale divné,že by si za rok Michal nevšiml,že má v nádrži agresivního blázna,který ryby ubíjí,tak jsme zvažovaly další možnosti. Jak ale také uvádíte,v akva všechno souvisí se vším a u Tropheusů to platí dvojnásob! Ta nádrž vypadá celkově dobře(vidím to na Sklorex a p. Šmerdu),parádní objem,plocha dna atd,pro Tropheusy ideální.Přesto,že je nádrž v bytě a koncipovaná jako dekorativní,nemůžu si pomoct,mě tam to pozadí irituje,je tam jaksi navíc,je to ale jen můj subjektivní názor.Myslím si totiž,že dominantu každé nádrže s afrikou by měly tvořit samotné ryby.Já si tu nádrž představuji uvnitř tak nějak čistou-jednoduchou,zadní stěna nějaká venkovní tapeta,uvnitř pár pěkných šutrů,(třeba s rostlinami) a v ní v tomto případě klidně 3 druhy Tropheusů v celkovém počtu třeba 100-120 ryb.Barevně to trochu sladit a podle mě- nádhera!Jednoduché,čisté,snadné na údržbu.Jak ale uvádím,je to jenom můj názor,nemám nic proti autorovi toho polystyrenu uvnitř,pokud se to majiteli nádrže líbí.Jsem hold už asi starý a ze staré školy(-: Pokud chcete Michale,klidně mi zavolejte,můžem pokecat o té soli,sodě,doplnění stávající osádky a rizikách s tím spojených,prostě o všem,co by Vás zajímalo. zdravím
7.1.2015 9:11
Zdravím Vlasto,kauf se o agresivitě nezmiňoval, ale nevím jak má čas ryby pozorovat. Ale je to fakt zvláštní. Také jsem někde narazila na netu na případ, že malé děti házely rybám do nádrže nějaké granulky, ale krmivo pro ryby to nebylo....
7.1.2015 13:31
Ahoj Michale, rad si zde dostal dost a pravdou asi bude nejlepší, když by se u tebe zastavil někdo kdo by dokázal změřit hodnoty vody vstupní a výstuponí a podíval se na celkový provoz v nádrži, čím a jak krmíš a podobnej šrumec kolem. Takové záhadné úhyny můžou mít někdy banální příčinu. :-)))) Sám si viděl, ten nakažlivý schzofrení stihomam pana Šebesty, který tu ještě s panem Krautem občas vidí Doležely nebo jiné bubáky. :-)))))))) Zde to prostě normální nebude dokud se jistí lidé budou pouštět do diskuzí se zaujetím vůči podpisu hr:-) Michale, neměl si sem psát že jsem ti aqo dělal já,:-))))))) ale třeba pan Zídek,( dělám si srandu, lhát jako někteří zde se nemá) i když jeho rukopis je zcela jinej a ten se ti myslím nelíbyl. Každopádně tím že jsi napsal že je pozadí odemně čekej, že je depresivní, tmavé, ubírá prostor rybám, a problémy, které v aqu máš pramení s tohoto pozadí a možná další reakce. Jestliže ti ve Sklorexu vlepili pozadí do aq tak jak jsem ho tam lepil já, do nádrže první, tedy poctivě na rámečky zezadu a pořádně vyspárované boky, spodek, vrch a komory sání, tak není možné , aby se dostal jakýkoliv bordel za pozadí. Prostě nemá kudy. To je potřeba omrknout např... zrcátkem na hůlce nebo tak nějak aby si viděl za aqo. Šebesto, nespekuluj nad pozadím nebo nepozadím. Se dívím že nepoučíš tady paní akvaristku o tom aby si do akvárií nedávala pozadí. Teda jestli ve svém momentálním aqu pozadí má. Jestliže si někdo doma přeje aqo s pozadím a osloví mě abych ho vyrobil, tak ho nebudu přece přemlouvat aby si tam plácl modrou tapetu a měl v obýváku kubíkovej modrej bazén. Myslím že 800 l je velice slušný zůstatek vody pro tropheusy a tak vás maximální 500 litraře nemusí úbytek prostoru vlivem D trápit. Opět osbní zášť a neobjektivita Šebesty se odráží na diskuzio v tohle vlákně. Že si chlape bídna nedáš pokoj. V životě si vykšeftoval pár ryb a možna ty nebo Kraut jste si udělaly jedno špatné pozadí a budete tu chytračit co a jak je špatného na 3D, ale praxe a zkušenost žádná.
7.1.2015 15:25
Hr Cituji sebe z č.16-Jak ale uvádím,je to jenom můj názor,nemám nic proti autorovi toho polystyrenu uvnitř,pokud se to majiteli nádrže líbí.Jsem hold už asi starý a ze staré školy(-: Čemu na těch dvou větách nerozumíš?
Prosím neřešme 3D pozadí, k tomu jsou jiná vlákna. Akva mám v obýváku, takto jsem to chtěl a takhle se mi líbí. Počet ryb musí odpovídat skutečnému objemu vody. Radku, pozadí jsi mi dělal ty, nevím proč bych lhal, nebo mlžil že neznám jméno. Jsem rád že tě znám, jsem rád žes mi pozadí udělal a každý den mě pohled na kus nábytku s rybyčkama pohladí na duši. Děkuji. Agresivitu u ryb opravdu nepozoruji, nicméně možná ji jen nevidím. Budu rád, pokud někdo zkušený pojede kolem Židlochovic, rád ho pozvu na kafe a bábovku. Skutečně rád. Zatím zkusím aspoň pozorovat vývoj pH během cyklu výměny vody. Vl. Šebesta máte dobré oko. Akvarko mám ze Sklorexu, o kterém kudy chodím říkám že je nej obchod (a hlavně lidi).
7.1.2015 16:01
Podle mě je to vodou, viz příspěvky VlŠ:-) a mirana. ryby jsou různě citlivé a případné projevy nemoci vedoucí k úmrtí se u nich můžou projevovat postupně. Navíc jak je tam (bylo) hodně ryb, tak je těžké si všimnout, že zrovna jedna nežere.... Nebo projevy otravy se také mohou projevovat postupně dle citlivosti konkrétních ryb. Když je ta ryba mrtvá- vypadá zadušeně?tj doširoka otevřená usta a odstátá žábra? dýchají ryby normálně? Mohou mít i invazi žábrohlístů, ke kterým je také různá citlivost. Případná otrava čpavkem se projevuje také podobně-ale ta by nastávala (měla nastávat)bezprostředně po výměně vody a ryby by byly dost neklidné a měly by se tendence otírat o předměty ve vodě..., nebo je to načne a už se z toho nevzpamatují a zemřou za delší dobu. Ovšem to, že se netřou, nahrává taky na tu vodu... btw: ryba zabitá na následky agresivity vypadá v drtivé většině případů tak, že si toho člověk prostě musí všimnout:-))
7.1.2015 16:04
kauf Souhlas,měl jsem těch kompletů asi 6 nebo 7 a vždy od nich,p.Šmerda(majitel)i jeho synové a ostatní personál jsou v pohodě,dodnes a rád tam jezdím (-: Moje nabídka z č.16 na tel.hovor platí,budete li mít zájem.Pokud ne,nic se neděje,určitě máte kontakty na nějaké akvaristy z okolí,kteří Vám jistě rádi pomůžou. Hr Cituji-rad si zde dostal dost a pravdou asi bude nejlepší, když by se u tebe zastavil někdo kdo by dokázal změřit hodnoty vody vstupní a výstuponí a podíval se na celkový provoz v nádrži, čím a jak krmíš a podobnej šrumec kolem. Já si myslím,že NEJLÍP to dokážeš jenom ty !!!(-: zdravím
7.1.2015 16:24
MP Nejhorší na tom je Martine,že ať tam přijede kdo chce,stejně může max.zkontrolovat vodu a všechno ostatní bude vždycky jenom v rovině ASI,PRAVDĚPODOBNĚ,JÁ SI MYSLÍM a pod.Pokud nepřistihneš nějakého samce,který ty ryby likviduje,pravdu a pravou příčinu úhynu těch ryb by řekla pouze a jenom pitva.Ty ryby můžou mít něco latentního v sobě a projevuje se to postupně,spouštěčem může být cokoliv,stresem počínaje a vodou konče. Pro Hr-je to jenom MŮJ NÁZOR,nic víc (-: zdravím
7.1.2015 16:40
VL: tak tak, ale na tu agresivitu fakt nevěřím:-)) ta nádrž je velká, ryb je tam hodně a Kirizi takhle agresivní prostě nebývají...
7.1.2015 17:18
MP Jó kamaráde,já už věřím všemu(-:tady ten web(nádrž) je taky velký,diskutujících(ryb) hodně a lidi(kirizi) zpravidla taky nebývají agresivní,ale víš co,jak to nějakýho rapla(samce) chytne,nejradši by konkurenty vymlátil....a nejhorší je,že v nádrži aspoň kvůli samicím nebo pěknýmu šutru,tady kvůli blbostem(názoru)...(-:(-:(-:
7.1.2015 18:13
VLŠ: vlastně máš pravdu... pozoruju to i sám na sobě:-(
7.1.2015 18:38
Tady to je fakt věštění, ale může to být tak, že si ryby vyhlédnou slabšího jedince, začnou ho terorizovat, on je ve stresu, oslabí se jeho imunitní systém a bakterie s prvoky dodělají svoje dílo. Ryba nemusí být ani moc nafouklá. Nedávno jsem u jedněch tropheusů pozoroval podobné příznaky. Nasadil jsem bactopur od sery a náhodou to pomohlo.
8.1.2015 12:44
Michale, samo že s tou záměnou to byla legrace, taky jsem to psal. Díky za vřelá slova, to vždy potěší a jsem rád, že aqo dělá radost, až na tento problém. Doufám, že nějakej ochotnej člověk z blízkosti tvého bydliště se staví na bábovku a kafe a omrkne a proměří alespoň vodu. S konkrétních hodnot vody a okometrického zjištění stavu osádky, se vždy v případě tropheusů věští lépe o co jde. Doporučil bych ti Vlastu Šebestu, jako zkušeného tropheusáře, tak ho tady zkus poprosit a on ve své nezkonalé dobrotě jistě přijede a poradí na místě. Dokonce to k tobě nemá ani daleko. Třeba až uvidí aqo na živo, tak mi ještě napíše, že by chtěl 3D, :-)))) ale spíš ne, on má malé akvária a ubral by tím vodu. :-)))))))))))) Přeju ať se to vše co nejrychleji poladí a vše šlape jak má.
9.1.2015 12:53
Vidite, pane Havleno, vidite. Bez sprostych slov, ukrivdenosti a napadani byste mohl pusobit jako clovek co se zajima o rybky a chce pomoct.. Pokracujte v tomto duchu (tim myslim posledni prispevek) a vse bude fajnovy! (trocha sarkasmu na skodu byt nemusi pokud je mirena ve slusne rovine;)
9.1.2015 21:56
mám s kirizami podobné zkušenosti,Jihlavská voda jim vyloženě nevyhovovala,s Bembama,Red Rainbow i Red Bischopi neměli problém,ale kirizi odcházeli tak jako tobě,sypal jsem tam sodu bez výsledku,až když jsem do akvária dal vápencové kameny,tak se úhyn zastavil a mám uř i první odchov,
9.1.2015 23:16
Občasný čtenáři budu se snažit, ale nedá mi to a zeptám se? Co takhle napsat něco podobného i lidem, kteří uráží mě? :-O (Otazku ber jen jako řečnickou, ať tu nevznikne další zbytečná debata)
10.1.2015 19:00
Ryby chcípají, protože vidí to pozadí
10.1.2015 20:16
K odpovědi č.30 - ota1963: Zlomový poznatek. Ryby z jezera Tanganika vyžadují vyšší Ph a KH. Pokud ale nemají potřebné hodnoty tak je jim špatně. Vyvolává to u nich ohromný stres. Ten je zásadní příčinou změn v sociálním chování, vnitrodruhové agresivitě, vybarvenosti, ve vývoji zárodků a obranyschopnosti organismu. Vliv má samozřejmě i prostředí. Pokud ale nemají vhodný chemismus vody tak je problém. Při obecně doporučované týdenní výměně vody 30-50% a dosypání soli !? a sody !? je Ph např 7,5. Změříte li ho za týden (ne kolometrickými testy)tak máte 6,7. Uděláte to samé co minulí týden-skokově zvýšíte Ph. Ohromný stres. V sekci rozmnožování v odpovědi č.48 jsem dal fotku akvária s T. moori. Tvrdě mi řada zdejších odborníků odsoudila interier a pár pochválilo ryby. Nikdo se nezeptal proč jsou tak vybarvené. Netrpěli stresem a měli vynikající podmínky. A to jen díky tomu interieru. Pro řadu z mistrů to bylo příšerné, pro Dařbujana korálový hřbitov, ale neustále nosilo 20-30 samic, ve filtru bylo 30-40 mladých ,kteří propadly přepadovými hřebeny a tyto ryby nikdy nechcípali. Staří samci měli rozjeté pruhy po celé šíří boků. Na dně byl aragonit(korálový písek), korálová drť a korálové větve. Voda se měnila jednou za měsíc. Ph bylo 7,5-8,00 a kleslo pouze o desetinky. Ph a uhličitany se dají velice těžko udržet pokud dáte olbřímí úděsné plastové pozadí, křemičitý písek, pískovcové nebo znělcové kameny a poloshnilé anubisi a nedej bože cihlu. Jestliže použijete vápencový interier, udržíte Ph i KH. NIKDY jsem nesypal do akvária sůl nebo sodu. Nesmysl. Když namalujete C. frontozam které žijí v hlubších vodách, bledě modré pozadí tak asi nebudou mít radost a pokud nebudou mít k tomu vhodný chemismus vody, budou takové nějaké světlé, nevýrazné . To samé i Tropheusy, a choulostivější druhy(Kiriza ?) to nemusejí zvládat vůbec. A následně mohou hynout na cokoli. Před 25 roky mi řekl H. Dařbujan: Ryby nesnášejí prudké změny a to ani k lepšímu. To je důležitá poučka A ještě poznámka: U korálového akvária toto platí stonásobně
10.1.2015 22:31
aquain: Tak to sem zvědavej, co na tohle řekne MK, a jak je to v souladu s jeho masívními výměnami vody:-)) btw-viděl sem v německu pěstírnu zacihlenou zcela komplet-majitel odchovával všechny ryby-zejména tropheusy-zcela přirozenou cestou. Takže i cihla (nějaká voštinová) má svůj význam, není tam samoúčelně. btw-bemby se množej jak myši, to není měřítko. a hlavně to záleží na vstupní vodě, pokud je měkčí a kyselejší, tak to ani vápenec nezachrání... ale nechci apriory nesouhlasit, jen je to z mého pohledu složitější.
10.1.2015 23:06
k 33 Láďo máš pravdu, je vidět, že tomu rozumíš prakticky a nejsou to jen internetový rozumy. Jen bych doplnil, že jedlá soda působí jako pufr a tak se s jejím přídavkem dá udržet zásadité pH do další výměny vody. Tanganika i Malawi jsou sodná jezera a tak to i rybám z nich vyhovuje. Ještě poznámka k celému vláknu T.Kiriza jsem taky choval, a nepřipadali mi choulostivější než ostatní tropheusi.
11.1.2015 4:35
Výměna vody zůstane VŽDY čistě empirickou záležitostí chovatele. Hynku, jen jsem chtěl zpochybnit obecně dávaný význam sody jako pufračního elementu a podpořit myšlenku vápencových dekorací , které mohou její tlumící účinky nahradit. Viz. 30. Pro Martina Pařízka-za cihli sorry, ale odezva na tvrdou kampaň mých dekorací. A M.K. je bez diskuze špičkový chovatel,rozhodně ví co a proč dělá. A jako myši jsem množil před 20 roky mimo jiné i T. Ikola a T. Polli. Můj příspěvek měl ale za cíl snažit se pomoct při problému úhynu ryb u uživatele kauf , ne vyvolávat další osobní třenice(MP)
11.1.2015 4:55
Na vstupní vodě tolik nezáleží. Na severu republiky teče voda extrémě měkká. A přesto je tam řada velmi úspěšných chovatelů afrických cihlid
11.1.2015 6:21
aquain Já Vám rozumím,aspoň si to myslím(-:,ale tu větu z č.37-Na vstupní vodě tolik nezáleží. bych trošku upřesnil i když vím,že jste to myslel dobře.Aby si ji ale třeba začínající chovatelé nevysvětlili špatně. -Na vstupní vodě tolik nezáleží- z hlediska tvrdosti vody(uhličitanové,celkové)a s tím související hodnotou Ph by bylo asi přesnější. Dál už máte ve všem v č.33 pravdu a zvlášť bych podtrhl tu pasáž,kde popisujete negativní vliv na ryby způsobený kolísáním(skokovým)Ph! Nejde ani tak o to,jestli má vstupní voda Ph 7 nebo 8(příklad),jde o to,aby mezi vodovýměnami ty hodnoty Ph kolísaly co nejméně.Proto ty pravidelné týdení cykly vodovýměn,aby pokles Ph byl v řádu desetin.Ke stabilizaci(pufrační schopnosti) Ph mezi vodovýměnami napomáhá vše,co jste uvedl-z přírodních materiálů aragonit,korálová drť,vápenec,soda.Druhá možnost je chemie,já upřednostňuji a doporučuji tu přírodu. zdravím
11.1.2015 8:02
jo jo rozumím Vám a jsem rád, že dokážete psát věcně a fundovaně a bez urážek. Vlasto příroda je v tomto případě přídavek jedlé sody. Tanganika i Malawi jsou sodná jezera a jejich zvýšené pH je způsobené právě vysokým obsahem sody. Jinak vápenec a spol určitě udělají dobrou službu, měly by se však občas měnit. Poznámka, když jsem byl na Tanganice, tak jsme zkoušeli uvařit čaj z jezerní vody, ale nešlo to. Voda při varu zbělela od vysráženého uhličitanu sodného. Pít se to nedalo.
Zdravím p. Šebesta Termín celková tvrdost vody je pro mě neznámý. Řeším uhličitany. Ty jsou pro mě zásadní Ano, jakákoli vstupní voda se dá vhodně chemicky upravovat
11.1.2015 8:16
HD Tou druhou možností v té větě v č.38 jsem nemyslel Hyno sodu,ale chemii jako chemické komerční výrobky,např.Sera Kh +,Sera Ph +nebo - a podobné.Ale napsal jsem to tak,že sis to tak mohl vysvětlit(-: K té tvé poznámce,já mám v tom případě Tanganiku asi na chalupě ve vodovod.řadu,vždycky když si tam vařím v konvici kafe,děje se totéž(-:Každý týden ji musím vyvařit v octu,asi přestanu pít kafe(-:
11.1.2015 8:23
aquain Jasnačka,máte recht,pro Afriku je zásadní uhličitanová tvrdost vody (-: zdravím
11.1.2015 8:28
Hynku,přestěhuj pěstírnu na chalupu !(možná že budeš mít konečně nějaké výsledky) ( = neumím tady dávat smajlík...)
11.1.2015 8:36
To by mi rejnoci poděkovali
11.1.2015 10:24
Pane Dařbujane a Moravče, mám velkou radost, že jste tu po nedávných sporech nalezli společnou řeč, díky níž nám méně zkušeným akvaristům sdělujete své dlouholeté a cenné zkušenosti. Nejde tak ani o nás akvaristy a dejme tomu naše peněženky, ale především o naše ryby. Kdyby ještě byla zakopána válečná sekera mezi pány Dařbujanem a Krautem, to by teprve byla paráda. Slyšel jsem, že jste kdysi bývali přátelé a mnohé spolu podnikli a dokázali. To už se zřejmě nikdy nevrátí, ale vzájemného respektu by snad docílit šlo. Vždyť většina lidí pročítající tento web vás oba považuje za špičku mezi chovateli tlamovců, je tedy zbytečné, abyste jeden o druhém pochybovali. Věřím, že pak by tyto stránky měly naději na ozdravení, protože i někteří další by mohli pochopit, že komunikovat lze i jiným způsobem - bez urážek, obviňování a pošpiňování se mezi sebou. Je to možná naivní představa, ale jiné cesty asi není. P. Jíra
11.1.2015 12:58
Pane Jíra, rozumím Vašemu přání, ale musím Vás opravit. Nedá se říci, že bychom někdy byli s MK přátelé. Nevím ani o tom, že bychom něco spolu podnikali a dokázali. Jediná společná akce byla ta, že jsem ho chtěl přivést na jiné myšlenky a vzal jsem ho na návštěvu dvou odborných firem v Německu. Odměnil se mi tak, že mě podvedl při prodeji jeho ryb. Od té doby jsme se neviděli a ostatně je u nás vedený jako osoba nežádoucí a má tedy vstup do moji firmy zakázaný. Na tomto webu jsem se objevil, až po té co jsem byl upozorněn, že mě tady pomlouvá a začal jsem se bránit. A tak to je doposud. Píšete něco o uzdravení stránek, to by bylo hezké, ale napřed by se museli uzdravit někteří dopisovatelé. Obávám se, že se najdou i pisálci, kteří si tady hrají. Jako příklad uvedu, že tady nedávno někdo otevřel pověstné vlákno Tropheus duboisi Maswa pod záminku, že vznesl dotaz jestli mám nějaké mladé na prodej. Požádal jsem ho, ať mi pošle email, že mu pak odpovím a výsledek - ticho po pěšině.
11.1.2015 14:04
Pane Dařbujane, napsal jsem, co jsem slyšel, jen vy dva víte, jak se věci měly a kde je zakopaný pes vašeho konfliktu. Přesto si stále myslím, že když už nebude možné najít společnou řeč, vzájemný respekt by se objevit mohl. Co je pro nás všechny společné je to, že máme krásný koníček, který je pastvou pro oči i balzámem pro pocuchané nervy. Tak proč si naši zálibu kazit nesmyslnými konflikty, kterých je zde na webu tolik... Přeji hezkou neděli všem...
11.1.2015 21:02
na vstupní vodě setsakra záleží,resp na jejích parametrech, zejména tvrdosti a pH, podle nich se totiž řídí výměna vody... na severu by si bez jedlý sody ani neškrtli. ikoly se jako myši množej furt:-) ale ok, žádné třenice, souhlasím s tou emipiríí, ale vo výměnách vody se to tady několikrát do krve pohádalo, jedni zastávali výhradně masivní výměny, druzí tvrdili, že stačí méně.... a měnit vodu u trofíků jednou za měsíc je v kontextu zdejších diskuzí sdělení jako z jiný planety:-))
11.1.2015 21:40
Martine, jednou jsem tady napsal :Kdo umí, tak umí, kdo neumí, tak čumí respektive mění furt vodu. Láďa totiž co se akvaristiky týče tak umí a má něco, čemu by se dalo říci cit pro vodu.
11.1.2015 21:43
k diskusi,v Jihlavě je voda spíše měkčí,s nízkou uhličitanovou tvrdostí a soda mi moc nepomáhala,vodu měním pravidelně každý týden 60% a až ten vápenec mě zbavil toho tam tu sodu sypat,udržuje vodu stabilní
11.1.2015 21:50
ota: záleží na dávce,ona jedna lžička vody na 100 litrů je podle mých zkušeností málo, to neudělá měkčí vodu stabilní..., třeba já ji tam dávám mnohem víc... naopak mám negativní zkušenosti se samotným vápencem, bez sody, ovšem je možné, že těch kamenů tam bylo málo. ale tak to je, každý se dopracoval k nějakému systému, který mu vyhovuje.
11.1.2015 21:52
HD: voda ho má ráda:-)(pan Rataj copyright)
12.1.2015 20:24
Cit pro vodu ???? Ale no tak pánové, nedělejme s toho nějakou alchymistickou kuchyni, nebo snad trapné tvrzení, že starší akvarista, např... ten kdo dělá aqa 30 let, má má větší schopnosti upravit vodu, než akvarista který dělá aqa třeba 5 let. Všechno jsou to měřitelné hodnoty a je naprosto jednoduché si je na vstupní vodě změřit a pro kontrolu porovnat třeba s hodnotami od lokální vodárny. Co se týká vody výstupní, tak jestliže vím, že mám spolehlivé testy, dokážu si změřit i tuto vodu. Podle zjištěných hodnot lze upravit množství a dobu výměny vody. To jestli je potřeba vstupní vodu nějak upravovat ohledně chóru a stlačených plynů je už individuální, podle zdroje. Co se úpravy vody sodou, mořskou solí, hořkou solí, nebo jinými preparáty či sorbenty týká, záleží na naměřených hodnotách vstupní vody. Tohle vše jde odměřit, spočítat a namíchat. Netřeba tu psát o nějakém citu nebo koho má nebo nemá voda ráda. Vždy píšu, že každé aqo je individuální prostor, kde vše probíhá jinak. Jistě jsou jisté obecné praktiky, teré lze dodržovat, ale tyto rady s nějakými dávkami něčeho mohou fungovat jednomu perfektně, jinému pokulhávat a jinde způsobit třeba i katastrofu. Nejlepší proto je vše pořádně nastudovat, naučit se měřit hodnoty vody a potom si to opatrně vyzkoušet v praxi. Jedině tak si každý může upravit ideálně vodu sám a nastavit periodu a množství výměny, podle druhu a velikosti nádrže a vstupní a výstupní vody. Ideální stav je když máte zkušeného akvaristu někde poblíž a ten vám nádrž změří, poradí jak a co míchat a několik vodovýměn se staví na návštěvu a pomůže pohlídat správnost počínání. Onen záhadný a vzácný cit pro vodu :-))) získá každej akvarista, kterej výše popsané věci pochopí a za nějakou dobu si je osvojí. Za nějakou dobu potom strčíte prst do aqa, olíznete ho, zamlaskáte a můžete směle prohlásit, že voda má 25°C, pH-7,8, KH-10 a NO3-25mg/l. :-))))) Tak že kdo chce něco umět, musí se to naučit a jestli je vám 20 nebo 60 je jedno, protože třeba už za rok praxe a studia budete válet chemii vody v Malawském aqu lépe než vousatý akvarista. Rada z internetu je jistě dobrá věc, ale je potřeba mít dobrého poradce a hlavně nikdo se to nenaučí když to potom nezačne praktikovat. Tolik krátce k tajemství úpravy a výměny vody vaqu.
12.1.2015 21:23
Hr: dovoluji si nesouhlasit:-) to není o věku, to je prostě tak, bud ten cit máš, nebo ne. sou lidi, který udělaj každou rybu aniž by k tomu měli nějaký super vybavení, a sou lidi, kterejm to tak nejde, at dělaj co dělaj. Akvaristika není zcela exaktní obor... to není jen o chemii vody, to je spousta věcí dohromady...
12.1.2015 21:32
Jasnačka Martine, ale ti lidi bez super vybavení mají prostě ideální podmínky, jinak by to prostě nešlo. Ryby, respektive jikry nebo plůdek některých ryb, potřebuje k životaschopnosti a zdárnému vývoji prostě ony podmínky. Cit ti jisté druhy nerozmnoží a neodchová. Jedni jsou šťastlivci co jim doma teče ideál z khoutku a zbytek doladí vhodnou nádrží. Jiní musí pro vodu někam jezdit, alespoň se to tak dělalo a v dnešní době techniky a chemie, ale hlavně dostatku informací se to dá. Souhlasím s tebou že někomu se daří více jnému méně, ale každopádně je jasné že podmínky nejsou jen hodnoty vody. Jsou tu další parametry aby se některé náročnější druhy třely a někdo prostě umí nebo má to štěstí,jiný ne. Psal jsem pouze, že tajemno kolem hodnot vody není v nějakém citu, nýbrž v číslech.
12.1.2015 21:39
hr: ne-e:-)
12.1.2015 21:41
:-)))
12.1.2015 21:49
nevím,čím to je,ale špičkový akvaristi většinou špičkovou techniku nepoužívají,záleží na tom,jaký má akvarista cit k rybám,ti co mají Hi-tech techniku většinou mluví o technice a ne o rybách
13.1.2015 7:56
ota 1963 Oto,špičkový akvarista sice nejsem a ani ty ambice stát se jím nemám,ale pokusím se Vám tu něco VELICE ZJEDNODUŠENĚ popsat a pak už vědět budete(-: Každý umí změřit teplotu vody,Ph a obsah dusičnanů ve vodě,souhlasíte.Také je při napouštění čerstvé vody do akva potřeba odstranit chlor,zase mi jistě dáte za pravdu.Toto jsou dle mého názoru ty nejzákladnější a nejpodstatnější věci pro chov afriky.A protože v akváriu(vodě) všechno se vším souvisí,přečtěte si ještě odp.č.106 ve vlákně Demasoni 240-řeší se tam něco o tvrdosti vody. Pro správné hodnoty výše uvedeného,tedy toho nejdůležitějšího, nám v 1 řadě slouží filtrace.Určitě Vám něco říká pojem biologická filtrace,měl by Vám tedy něco říkat i pojem nitrogenní cyklus.Ten sestává ze 4 základních procesů a jeho smyslem je konečná fáze,tedy přeměna dusičnanů na neškodný kyslík a dusík.Ty fáze jsou: Mineralizace-odbourávání dus.látek z odpadních látek,ze kterých vznikají aminokyseliny. Deaminace-odbourávání,resp.zpracování aminokyselin zbylých po mineralizaci,vzniká čpavek. Nitrifikace-přeměna čpavku na dusitany,dále pak na dusičnany. Denitrifikace-přeměna dusičnanů na neškodný kyslík a dusík,to je to finále,které bychom si tak přály. A nyní-bavím se o obývákové akvaristice.Tohoto stavu(tedy vody bez dusičnanů) dosáhnete buďto výše popsaným,nebo prostě výměnou staré(zatížené) vody za novou. Problém je v tom,že u chovu afriky v obývákových podmínkách procesu denitrifikace nedosáhnete vůbec, nebo jenom v tak zanedbatelné míře,že Vás vodovýměny stejně neminou!!!Kolik vody měnit a jak často rozvádět nechci,vycházet by to mělo z naměřených hodnot,záleží na zarybnění,vel.nádrže,správné činnosti filtrace,kvalitě vstupní vody atd.Pozitivní a mnohdy nedoceněný vliv na odbourávání dusíkatých látek z vody mají rostliny,nejlépe rychlerostoucí. A konečně k tomu Vašemu dotazu nebo konstatování o té špičkové technice.Zopakuji raději ještě jednou-pro hoby chovatele,obývákového chovatele platí následující.Obyčejná kostka biomolitanu naražená na obyčejné čerpadlo(náklady v řádu stokorun) Vám udělá stejnou službu,jako bůhvíjaká hi-tech technika za tisíce!Estetické hledisko pomíjím,je to ale převážně důvod,proč akvaristé volí třeba venkovní komorové filtry,venkovní filtry kýblové a pod.Vodu ale mění pořád stejně.Aby jste dosáhl v obývákové akvaristice výše popsaného(proces filtrace a tedy uzavření onoho nitrogenního cyklu) v takové míře,že by Vás od vodovýměn oprostila je pouhá utopie! Závěrem dodávám a chápu,že technika se zdokonaluje a já to akceptuji,ale blbé čerpadlo s molitanem BYLO,JE a dle mého názoru pořád BUDE!!!pro svůj účel mezi akvaristy mít své opodstatněné místo. Teď mě kvůli Vám Hynek (HD) asi nepochválí a nebude mít rád(-: Zdraví Hyno a doufám,že tomu tak nebude(-: A pak je další věc a souhlasím s Martinem Pařízkem,pro chov ryb,ostatně jako pro chov VŠEHO ŽIVÉHO musíte mít cit,vlohy,prostě něco,co už popsat ale neumím(-:a taky netvrdím,že to mám,spíš nemám(-: zdravím
Vlasto, v podstatě máš pravdu až na tu denitrifikaci. V tom máš trochu zmatek a tvoje myšlení je zatíženo internetovými pravdami. Denitrifikaci mají v nádržích mizernou ti co si ničí prostředí masivními výměnami vody. Jak s tím jednou začnou, tak jim nezbývá než v tom pokračovat, ale to je jejich boj. Opravdu existuje cit pro vodu, podobně jako existuje cit pro chov zvířat. Pro nechápavé to lze označit jako nadání. Je to hodně empirické a ti co cit pro vodu postrádají a to je většina tak tvrdí, že nic takového neexistuje. Možná, že z toho vzešlo rčení Bav se s volem o vodě
13.1.2015 9:20
HD Čau Hyno,sakra to byla rychlost,nevysedáváš u toho nějak často?(-: Ty víš dobře,jak to dělám(resp.jsem dělal) u sebe doma a rozvádět to nechci.Zrovna tak víš,že i s tou denitrifikací to tak je,alespoň u běžně zařízených obývákových akvárií,které se snaží každý udržovat v tzv.čistotě,dělané prostě pěkné na pohled a pohled na tzv.zaneřáděné filtry,které jsou na očích jim prostě vadí.U kýblových filtrů prosím,můžeme se o jakési probíhající denitrifikaci bavit,ale jenom u venkovních filtrů,které fungují tak,jak by fungovat měly.Skutečnost je bohužel jiná,bez dostatečně velkého předfiltru slouží tyto kýble spíš jako sběrače bordelu z nádrže a jejich častou údržbou(otevíráním)se ty správné procesy v nich likvidují mnohdy dřív,než k nim vůbec dojde nebo než se vůbec nastartují.To je prostě skutečnost. zdravím
13.1.2015 9:31
Ano,můžu docílit denitrifikace i u obývákového akva,ale u přerybněných nádrží s afrikou vždycky nedostatečně.Jinak řečeno-dokážu prodloužit interval vodovýměn a množství měněné vody,ale od vodovýměn jako takových mě to v žádném případě neoprostí.Co je pro obývákového akvaristu jednodušší?Já ti rozumím,ty to bereš s pohledu borce,který ví o filtraci všechno a má ji zmáknutou,řadoví akvarista vymění vodu a je po ptákách.Asi tak.(-: zdravím
13.1.2015 12:07
k 61, 62 - odpověď je v 60
13.1.2015 14:44
Vidíte to je přesně to co mne zajímá, akva mám malawi necelých 400 litrů a pod ním přepadem 90 litrů filtrační pomaloprůtokové s obsahem 50 l biomolitanu. Plus v akva čerpací hlava s molitanem na zachytávání jemných částiček (ten jsem jedinkrát čistil bordelu moc nebylo stíhají to ožírat ancistrusi a thajky). Založené je před cca dvěma měsíci, přes měsíc je v něm 50 ks ryb cca 4 cm (až povyrostou bude nutná redukce, vím :) no a poctivě pravidelně meřím parametry vody, kdy PH drží stabilně mezi 7,5-8 (vstupní hodnoty) NO2 neměřitelné a NO3 nebylo přes 10. Takže teoreticky není výměna vody vůbec nutná, je to tak? Za ty 2 měsíce jsem vyměnil tak 60 litrů vody a to jen kvůli odsátí dna, no ani z toho moc bordýlku nebylo.. Je mi jasné že až budou ryby větší bude to o něčem jiném, teď mám spíš obavu z řas.. Čili zajímalo by mne pokud nebude NO3 řekněme přes 30 tak do té doby není výměna vody nutností?
13.1.2015 15:25
JM: Výměna vody je nutností. Nejde jen o dusíkaté látky. Sami ještě pořádně nevíme co vše za látky rybám vadí nebo prospívá a v případě afriky je jasné že stará voda rybám neprospívá a je třeba ji pravidelně měnit ať je v ní 10 nebo 30mg NO3. Jiná situace je u některých tetrovitých ryb které se v čerstvé vodě prostě nerozmnoží. Potřebují vodu zajetou. Takže za sebe říkám že výměna týdně aspoň části vody je nutná. Jen u Lamprologinů jsem neměnil tak často jelikož jich nebývá v akváriu tolik a jsou na vodu tolerantnější (výměna 2x do měsíce). Prý i u Cyphotilápií stačí měnit každé dva týdny ale ty jsem doma nikdy neměl takže nemůžu posoudit...
13.1.2015 20:19
Jen dodám aby se to zase nepřekrucovalo něco co jsem nenapsal. Cit pro vodu je nesmyslný termín, který s citem pro chov zvířat nemá co k dočinění. Je jasné že cit nebo vlohy pro chov zvířat nebo jakoukoliv činnost, má člověk vrozený a může se dál rozvíjet. Ve zkratce to znamená, že lidé se zájmem o takový koníček se mohou zdokonalit na jisté úrovně, což se odvíjí od jejich schopnosti pozorovat a učit se. Někdo může pozorovat a učit se jak dlouho chce, ale jisté věci prostě nepochopí. Takový člověk bude třeba umět perfektně sportovat, hrát na hudební nástroj nebo ovládat češtinu. V případě že si pořídí aqo, protože zatuoží mít doma něco co se mu líbí, tak to většinou končí za krátko, po kolapsu nádrže a smrti rybek. zed je to ona absence citu. Cit pro jisté věci ano, je třeba se ale s tímto citem zdokonalit vzděláním. Proto v případě úprav vody jde o zkušenosti pramenící s nastudování této problematiky, nikoliv o cit samotný. Co se týká techniky filtrační, tak tak jak ji mnohdy prodávají výrobci, tak není zcela vhodná pro afrikou přerybněné nádrže. Jde ale s těmito filtry pracovat a upravit je médii a objemem tak, aby byly vhodné. Ktomu je potřeba ještě správný provoz a vousatí akvaristé divte se, ony ty Hi-tech technologie prostě fungují, jen je ptřeba je správně naplnit a provozovat. Výměny vody jsou nezbytné u většiny nebo spíše všech nádrží. Jak masivní nebo minimální se odvíjí podle citu :-))) zkušeného a sečtělého praktika, který si tyká s hodnotami vody a procesi odehrávajícími se v aqu. Některé změny ve vodě jsou patrné pouhým pozorovaním aqa samotného a zkušený akvarista používá nějaké testy už jen sporadicky, když si není jistý.
13.1.2015 21:29
Člověk se neustále učí.Zabývám se vodou mnoho let (řekněme tak od roku 1980), zkusil jsem kdeco a výsledkem byl názor objem ničím nenahradíš. Míněno tedy objem filtru (nikoliv dívky) s modrou madrací. A ejhle - 4l siporaxu mne donutily změnit názor. V systému, kde jsem musel nejpozději 1x za 14dní měnit 500l vody, jinak bylo NO3 někde za rohem, už od 24.prosince minulého roku setrvalý stav, podotýkám že NO3 téměř na nule a bez výměny vody (pro rejpaly - stanovuji pomocí UV.VIS). Chápu to, umím si to vysvětlit, ale nevěřil jsem. Musim se ještě hodně učit, hodně učit ;-)
13.1.2015 21:52
Přátelé, píši aktuální stav mé nádrže. Vodu jsem měnil naposledy 3.ledna a hodnoty jsou v záhlaví tohoto vlákna. Dnes měřeno znovu NO3=25, NO2=0, pH=7,6, GH=14-21, KH=10 a na vaše doporučení vstupní voda NO3=10, NO2=0, pH=7,6, GH=14-21, KH=10 Během toho týdne měřeno jen pH (spesiálně koupený Rataj) a stálá hodnota kolem 7,6-7,8. Dnes nalezena další rybka, opět kiriza, u dna. Odlovena do komory filtru a uvidím co v následujících dnech. Popravdě uvádím, že v minulých cca 3 dnech byla jedna kiriza nedobarvená a pohublá. Předpokládám že je to ona. Dále poslední dva dny sleduji větší agresivitu u dobois samců, kteří si více čistí své teritorium a vyhánějí ostatní ryby bez ohledu na druh. Už nevím, tak zkusím zítra vyměnit vodu (1/2) a frekvenci výměn změním místo co 2 týdny na co týden. Změny budu hlásit. Ted si pohrávám s myšlenkou pořízení ještě jednoho vnějšího fitru s co největším objemem, do kterého bych dal vápenec nebo korálovou drť, pro pokus o ustálení vody - ikdyž si lajcky myslím, že vodu mám během cyklu výměny bez kolísání hodnot, zejména vámi upozorňovaného pH.
13.1.2015 22:21
brbla: můžu se zeptat jak velké je akvo, jaký objem filtrace? Také bych si nemyslel že siporax bude o tolik lepší, hmm..
13.1.2015 23:43
AQ je 600l, filtrace je cca 8,5l - původně 6,5l biomolitan a 2l mramorová drť, nyní 2,5l biomolitan, 4l siporax a 2l mramorová drť. Těch 0,5l molitanu navíc je jemný předfiltr. Vysvětlení je nejspíš takové, že v biomolitanu a na povrchu ostatních náplní dochází v okysličené vodě (aerobně) k nitrataci NO2− + H2O → NO3− a v jemných pórech siporaxu bez prítomnosti kyslíku (anaerobně) k denitrifikaci (NO3- na plynný N2). Jinak si to vysvětlit neumím. Siporax jsem kdysi zkoušel, byly to siporaxové frity používano v chem.labce a výsledek byl nula-nula-nic. Vysvětlovali jsme si to tím, že velikost pórů je menší neř průměr nitratačních bakterií. Je možné, že siporax co teď mám má póry větší. Vemu to co nejdřív na porozimetr, nebo alespoň pod mikroskop, samotného mne to dost zajímá. A podám report. (Ježíšek mi přinesl siporax od Sery)
14.1.2015 7:06
JM Ty hodnoty jsou ok,ty úhyny Kiriz už ne a přiznám se,že je to pro mě prostě záhada(viz příspěvky výše). Ta agresivita Dubois samců je celkem pochopitelná a normální,jednak dospívají a čím je v nádrži méně ryb,tím víc se to projevuje.Původně-jak uvádíš bylo ve zhruba 900 litrech 80 mladých ryb,dnes jich zbývá cca 50,dospívají a na 900 litrů je jich málo. Ty přípravky(Aquatan) na úpravu čerstvé vodovodní vody už používáš? Venkovní kanystr je dobrá věc,pokud ale funguje jako filtr a ne jako sběrač bordýlku.Každopádně na sání do filtru kostku molitanu,udržovat ji průchodnou,klidně prát obden pod kohoutkem,plocha pro nitrifikační bakterie je malá,chceš li být punktlich tak v akva vodě. Jako náplně do komor-výborná je například korálová drť,zeolit,siporax a nahoru opět tenký bioakvacit(bráno od spodu nahoru v případě 3 komor.Kolegové co je používají ti určitě další možné kombinace doporučí. Korálová drť-znáš,pomocník pro stabilizaci Ph. Zeolit-přírodní materiál-vynikající absorpční schopnosti(absorbuje jedovaté látky z vody),tyto schopnosti jsou však časově omezené-cca 3 měsíce,po nasycení tuto schopnost ztrácí,i po uplynutí této doby však funguje jako výborné médium pro nitrifikační i denitrifikační bakterie.Cenově dostupný. Nevýhoda-má tendenci se díky mikropórům po čase zanášet a ustává tzv.kapilární proudění v mikropórech-pohyb molekul. Siporax-uměle vytvořený materiál,oproti Zeolitu má sorpční schopnosti zanedbatelné,mikropóry však větší-optimální a pro velkou plochu ideální pro osazení nitri. a denitri.bakterií.Nákladnější na pořízení než Zeolit. Zdravím
14.1.2015 7:12
Pro HD k 63 Šalamoun by lepší odpověď nevymyslel(-: Na 61 a 62 trvám od A do Z Zdravím Hyno(-:
14.1.2015 7:26
JM-omlouvám se,psal jsem hlavně pro Kauf(-:ale to jste jistě pochopil,budu se muset stavit na oční(-: Kauf Když jsme u toho Zeolitu a těch Vašich úhynů,nebál bych se ho dát(ten Zeolit)i na dno nebo kamkoliv do akva.Rozhodně tím nic nepokazíte!
14.1.2015 9:47
kauf- začal bych tím, že bych měnil víc tu vodu. ta separovaná kiriza- žere?
14.1.2015 10:36
Šebesta - mám už venkovní kanystr s 12litry siporaxu a biomolitanem. Ale jelikož si nevím rady, zvažuji pořízení ještě jednoho kýblu pro korálovou drť na udržení chemizmu vody. Vápencové kameny nechci dávat do akvária, protože se mi moc nelíbí. Otázka je, zdali tak malý objem náplně bude dostačující pro tak velikou nádrž. Aquatan jsem ještě nepoužil, neboť jsem ještě vodu neměnil. Ale už ho mám a dneska vodu vyměním s tím, že četnost výměny zvýším. Martin Parizek - ano, začnu měnit vodu každý víkend (1/3-1/2). A jestli žere? V houfu jsem to těžko poznal, spíše bych řekl že moc ne. Ale nestranila se při krmení, plavala v houfu. Teď v separaci (od včerejška večera) zatím jen leží u dna. Uvidíme co večer.
14.1.2015 10:41
k 72 No a co. Jinak mě tady potěšil fajánek 65 celou dobu tady čekám až někdo napíše, že ve vodě neškodí jen dusíkaté látky. Brbla - gratuluji k poznání, musíme se stále učit.
14.1.2015 12:25
No právě, co dalšího tedy vlastně ve vodě škodí, dyk přeci nemůžu, přestože budu mít NO2 i 3 v pohodě z důvodu fungující biofiltrace, neměnit třeba rok vodu ne? Nebo můžu? (Osobně znám tedy ve svém okolí pár akvaristů kteří řeší výměnu vody jenom doplňováním odparu, ale jsou to rostlinná akva a taky docela hardcore :)
14.1.2015 12:38
k 77 Výměna vody doplňováním vody odpařené je pitomost, s kterou se setkávám často i u mořských akvaristů. Škodí třeba fosforečnany. Dobrá biofiltrace může pouze zmenšit % výměny vody, ale voda by se měnit měla. Osobně měním cca 30% vody týdně a to máme nádrže často přerybněny. Osobní zkušenost je taková, že akváriu často nejvíce škodí jeho majitel. pro Kauf osobně bych si tipnul, že se Vám podařilo trochu umrtvit bakterie ve filtru. Nejspíše při výměně vody, nebo při praní filtru.
14.1.2015 13:03
Osobní zkušenost je taková, že akváriu často nejvíce škodí jeho majitel :))) Líp to říct asi nejde. Já jsem koncipoval akvárium jako průtokové, kdy při dopouštění velmi malého množství čerstvé vody na druhém konci přepadem odtéká stará. Slibuji si od toho za 1.nekolísají skokově parametry vody a za 2.odpadá nutnost běhat s kýblema a hadicema (vyjma odkalení dna) Nicméně beztak by mne zajímalo, čistě v hypotetické rovině, co by se vlastně stalo pokud by se voda vůbec neměnila..?
Nedoporučuji to zkoušet, ale co by se stalo? Záleží to na moc faktorech např. velikost nádrže, zarybněnost, filtrace, kvalita vstupní vody, krmení - jak moc a čím, druh ryb, osvětlení, rostliny a řasy, obsah kyslíku druh dekorace, výška dna atd. Při optimálních podmínkách by se nestalo nic. Co se stane v přírodě? Váš systém s pomalým přítokem vody je optimální, používám ho u rejnoků.
14.1.2015 14:56
K 67 Blbrlo (děkuju za bakterie do filtru :) ) - hezky jsme si o tom popovídali, já experimentuju s pomalutekoucím filtrem (cca 2,5l / min) a mediem de Nitrate od Seachemu v JBL e1501 (něco přes 6 l objem) Jsem uprostřed záběhu pomocí čpavkové vody (to je jiný příběh, budu prezentovat zkušenosti po kompletním záběhu) ale už teď dokáže redukovat hodnoty NO3 z nějakých 70-80ppm (co je po zvednutí NH4 na 2ppm a po cca 48mi hodinách redukce na NO2 -> NO3) na 50ppm. A to ještě nejsou plně vyvinuté kolonie bakterií (pouze ty redukující NH4, ty jsou v takovém počtu že dokáží přeměnit obsah 5ppm NH4 na NO2 během cca 4-6 hodin...) K větě objem ničím nenahradíš - na 960l nádrž (voda odhad okolo 770-800l) používám pouze 4l media Matrix od Seachemu a jak píšu výše, obsah 5ppm NH4 je přeměněn na NO2 doslova před očima .... K tomu dvě pidimatrace 10x10x30cm (jedna na hlavě jedna jako předfiltr na kanistr). Přeměnu NO2 -> NO3 ještě změřit neumím, jak píšu jsem uprostřed záběhu, výsledky budu mít až tak za týden / dva. Suma sumárum to vypadá, že na kubíkovou nádrž bude stačit 4+6l vhodných hi-tech medií k udržení podmínek NH4/NO2 nula a NO3 limitně se blížících k nule... Vodovýměna z důvodu udržení NO3 nebude nutná, ani nebude voda zatěžována chloridy jako je při iontoredukci NO3 (to že se voda bude měnit z jiných důvodů je jiný příběh)
14.1.2015 20:46
Sakra,proc ja jsem hospodsky a ne chemik!!!! Vse v dobrem :-) mym hejnum se dari :-)
15.1.2015 17:24
No to snad není možné, tak přece to není cit, ale vědomosti. To mě polejte. A světe div se ony pouhé obří matrace zase taková špička nebudou že ? :-)))) Každopádně i staří obhájci matrací zde pomalu jak je jim vlastní začínají psát opatrně o kombinaci filtračních náplní. To je úroveň. Michale (kauf) Prosímtě jenom neposlouchej zdejší teoretiky, kteří mají zkušenosti s matracema a ničím jiným. Strkat do nádrže nebo filtru vápenec nebo korálovou drť je nesmysl, protože k nějakému pufru by došlo pouze v připadě, že by hodnoty pH ve tvém aqu klesly do kyselých hodnot. Navíc stejnou funkci plní soda přidávaná při vodovýměnách a tvoje aqo nemusí vypadat jako vzpomínka na loňskou dovolenou u Jadranu. Napiš co jsi naměřil každý den mezi vodovýměnou. Jestli neměříš deně tak to udělej a potom napiš jestli pH spadlo někam níž a když tak jak moc. Mám tušení, že na vině by mohlo být opravdu to pH a slabé druhové zarybnění. Buď to to má vliv dohromady, nebo pouze jeden z faktorů. Měl jsem v podobné nádrži jako máš ty cca 70 dospělých ryb a šlo to. Když jsem měl podobnou kombinaci Duboisy a Bemby, tak se zdálo, že Duboisy jsou oproti živjejším Bembám flegmatičtější, ovšem jak dorostly a dospěly, tak ukázaly že si od Bemb nechají líbit jejich vyrušování jen do jisté míry a když jim dojde trpělivost, tak druhová nedruhová agrese, dokázaly jasně dát menším Bembám najevo, kdo je šéf v aqu. Jestli toužíš provozovat aqo s touhle dvoudruhovkou, tak bych doporučil dorybnit nádrž na 40X40. Kdyby si pořizoval ryby mladé, tak se snaž sehnat ty odrostlejší +5cm a klidně ryby dospělé. Jak dorybnit nádrž asi víš, jestli ne, tak pohledej nebo se zeptej. Napřed ale poměř mezi výměnami denně nebo obden hodnoty pH a napiš výsledek.
15.1.2015 19:01
Aha, pane hr,super informace, dík za ni. Můžete mi ještě prosím vysvětlit, co vznikne ve vodě při rozpuštění CO2 a případně po rozpadu močoviny? A když už v tom budete, tak prosím přihoďte reakci CaCo3 s tím co vznikne a doplňte důsledek s ohledem na pH. Rád se poučím, a určitě nebudu sám.
15.1.2015 19:55
No pokud ti doma neteče z kohoutku minerálka s vyšším obsahem CO2 tak obsah v běžné vodě s kohoutku se pohybuje nebo měl by cca...do 10 mg/l. Čím vyšší obsah CO2 ve vodě máš, tím větší to má vliv na klesání pH do kyselých hodnot. To by ti ale musela téct ona kyselka, nebo by si to tam musel prát z bomby jako u rostlinných aqošů. Samotný CO2 vzniká také z rostlin a živočichů, ale z běžného řádu a vhodného provozu nádrže se nestane nic, nebo jen málo. Jaký má vliv močovina na tento proces nevím do aqa nemočím a to co tam pustí ryby, se řeší výměnou vody, která se odvíjí od druhu a velikosti nádrže. Jestli tou močovinou narážíš jako na činitele CaCo3 tak to jsem zmínil výše. Ano všechny tyhle věci mají vliv na pokles pH, ale zdůrazňuji, že nějaký rapidní pokles by byl možný tak akorát v oné minerálce, nebo ultra zahnojené vodě. Stačí takhle? :-))))
15.1.2015 20:23
Tak určitě, pane hr stačí, stačí. Já se pokusím doma nedejchat a rybám doporučím, aby chodily vylučovat někam jinam, než do akvária. A firmám, co se živěj odkyselováním vody doporučím, aby zkrachovaly http://www.prochemie.cz/chem/tech-list-krystalicky-mramor.pdf
15.1.2015 20:34
Není potřeba, jen to jde bez toho aby v aqu strašily, některými vousatými akvaristy, ony tolik oblíbené děrované mořáky. Pouze nemám rád chytráky co tu jednou píšou jak je akvaristika založená na bomolitanových matracích, které plní stejnou práci jako kanystrové filtry a v zápětí si tu přitakají s lidmi co píší že mají jiné zkušenosti. Jestli jsi si toho nvšiml, tak v prvé řadě zde působým jako žralok, který rafe zdejší slabší jedince, kteří remcaji, kpírují a píší podle toho komu odepisují tak s tím souhlasí. Nemám rád tyhle lidi, kteří se točí jako korouhev podle toho odkud vítr vane. Začalo to citem :-)))) pro vodu a končí nejlepším filtrem s čerpací hlavy s biomolitanem. Tak takhle ně pánové. Kdo je omezenej pouze na tyhle své zkušenosti, ať to klidně napíše, ale ať se potom necuká, když ho rafne žralok a upozorní na to, že ony vousaté praktiky jsou už jaksi překonané a hlavně to prohnilé přitakáíní, když před chvílí tvrdí něco jiné, to vážně nemůžu. Tak že brblo, nic proti médiím, já jim fandím, stejně jako zmáklé funční filtraci.
15.1.2015 20:54
vono je to tím, že když je cit pro vodu, tak funguje kde co, jedno jestli to je matrace, nebo nějakej super hyper filtr. kdo to nemá, tak mu nepomůže ani svěcená voda:-)
16.1.2015 6:08
Pro brbla Zdravím Vás a protože jste se fundovaně zapojil do debaty,měl bych na Vás dvě prosby(-: Předně ale:naprosto souhlasím s první a poslední větou Vašeho př.67-to by měl ostatně každý rozumný člověk a v podstatě celý život(-: Píšete v něm dále-V systému,kde jsem musel....atd Můžu se zeptat,tím systémem jste myslel akva s afrikou?A co v něm eventuelně plave,resp.hustota osádky? A nyní k těm prosbám(-: 1-Už jste se dostal k tomu porozimetru nebo mikroskopu a zjišťoval rozdíl vel.mikropórů u toho Siporaxu od Ježíška?Taky mě to zajíma(-: 2-Když si přečtete 59,61,62-nabyl jste z těchto přís.dojem,že bych měl něco proti moderním venkovním filtrům nebo moderní technice jako takové,jak se mi tu snaží kdosi neustále předhazovat?Snažil jsem se pouze vysvětlit,že i při používání moderních venkovních filtrů a vhodných náplní,kde při zredukování(snížení průtoku vody do nich)sice dosáhnu procesu denitrifikace,ale vodu budu muset měnit stejně,jako při používání blbého čerpadla s matrací.Rozdíl je pouze v množství a četnosti těchto výměn.Jenom připomínám,že se bavíme o přerybněných nádržích s afrikou,ale Vy to jistě víte,nic Vám připomínat nemusím(-:Za odpověď,chcete li názor,děkuji.Proč jsem na Vás tento dotaz vznesl uvedu v poslední větě svého příspěvku. Fajanek-vidím to stejně,jako Vy uvádíte v prvních 3 větách Vašeho př.65. Všichni-HD,MP,JM,fajanek,brbla,já jsme odpovídaly a rozváděly dotazy,resp.budoucí záměry tazatele Kauf.Ovšem jen do doby,než do diskuse vstoupil..... a začal se svými vysoce odbornými,leč vykonstruovanými teoriemi všechno zpochybňovat- viz druhý odstavec 83 a tu perlu v 85 snad ani nemá cenu komentovat. Nikdy jsem nikde netvrdil,že jsem proti moderním technologiím v akvaristice,naopak.Jenom jsem chtěl poukázat na tu skutečnost,pominu li estetické hledisko(čerpadlo s mol.kostkou uvnitř nádrže)že ať už používáme techniku jakoukoliv,od pravidelných částečných výměn vody nás neoprostí žádná z nich. Buď jsem tedy hotentot já a neumím se písemně vyjadřovat,nebo je hotentot někdo jiný a význam mnou psaných příspěvků prostě nechápe nebo mu uniká.Pokud je pravda první možnost,okamžitě a dobrovolně přispívat přestanu! zdravím(-:
16.1.2015 8:55
Pane Šebesta, Vy klidně prispívejte dál, v tom problém nebude ;) Jinak s tim siporaxem mi nestrašte, to jsem nemusel dělat 90 l filtraci plnou matrací, stačil by kyblík z pískoviště od malých, v tom siporax a vyřešeno :) A když jsme tak u toho, co použít ven do filtrace k zahradnímu jezírku, jezírko mám 25 kubíků filtraci půlkubík nacpaný K1 médii a tzv. biokuličky a z vysledků biofiltrace moc blahem nehýkám :))) (siporax nebo jeho variace by v tomhle případě stál totéž co jezírko celé)
16.1.2015 9:37
JM co je K1 medium a čemu říkáte biokuličky ?
16.1.2015 10:15
JM již jsem to K1 medium našel a vůbec se nedivím, že Vám to nefunguje, zvláště jestli ty biokuličky jsou také z umělé hmoty. Sera siporax má 465 x větší plochu než K1. Plocha K 1 jeden liter je 0,580 m2 Plocha siporax 1 litr je 270 m2
16.1.2015 10:54
Tak já zas teď zrovna koukám na siporax, píše se tam: pro srovnání : 1 l Siporaxu = 34 l keramického biologického materiálu 1 l Siporaxu = 76 l bioakvacitu 1 l Siporaxu pond vystačí pro 1 000 litrů vody v jezírku s 20 rybami o délce á 10 cm nebo se srovnatelným zarybněním (odpovídá cca 1,5 kg ryb při krmení do 40g kvalitního krmiva na den) tak, že ji dlouhodobě čistí od organické zátěže tzn. potřeba na 25 kubíků cca 25 litrů siporaxu, balení 50 litrů stojí pod 7 tisíc. To už abych začal šetřit :) K1 médium stálo v té době ostatně totéž, volil jsem ho z důvodu doporučení a také v té době před pár lety o siporaxu moc nic nebylo, nehledě na cenu ta byla dost kosmická.. Trošku bych měl jen obavu jak je to se zanášením siporaxu, K1 právě tím že je to plastové médium a nemá žádné mikropóry lze velmi snadno čistit v případě potřeby, u siporaxu se póry časem ucpou a je hotovo..?
16.1.2015 13:58
K1 medium- je střední roček kapra:-))
16.1.2015 14:23
Tzv.ucpaný siporax je furt x krát lepší než plastový segmenty. Jezírko by mělo být filtrováno pořádně a to napřed mechanická snadno čistitelná filtrace a teprve pak biologická filtrace a ta se pak NEZANÁŠÍ.
16.1.2015 14:26
Sera siporax - 270m2/l Eheim substrat pro - 450m2/l JBL micromec - 1500 m2/l JBL sintomec - 1200 m2/l Seachem Matrix - 700m2/l Nicméně to není moc vypovídající - bakterie vzhledem ke své velikosti atd osidlují jen část toho prostoru (a to nemluvím o zmenšujícím se prostoru vlivem prostého zanášení obzvlášť pokud se nepoužije nějaký předfiltr na odstranění i těch nejmenších částeček). Soudruzi už vymysleli i název takové plochy - Specific surface area SSA (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Specific_surface_area). Zajímavá studie je pak http://www.seachem.com/support/SpecificSurface.pdf - I když nebude moc nezávislá, jasně ukazuje jak prostá plocha nemá vlastně vůbec nic společného s užitnou plochou pro bakterie zjednodušeně řečeno (JBL s největší plochou má nejmenší plochu pro osídlení bakterií tak aby se k nim ještě mohl dostat kyslík (velmi zjednodušeně)). Tady je výhoda oněch matrací - pro velikost jejich pórů je ona plocha k osídlení prakticky 100%..... Pro hardcoráky (fyziky, chemiky a jiné podívíny) http://cs.wikipedia.org/wiki/Adsorpce Pro našince vychází jako nejlepší dostupný materiál Eheim těsně následovaný Serou (tu jsem taky už viděl v testu BET adsorpce a dopadla jen o malinko hůř než Eheim, bohužel ten test nemohu už nikde najít). Kdo umí z venku doveze si Matrix. Na závěr - ona ta matrace na hlavě funguje stejně a taky stačí :) :) Tj pro ty kdo radši ryby než techniku je naprosto v pohodě, ale jsou tu i tací, které zajímá právě i ta technika, fyzika, chemie atd. atd. Já někdy na konci 80tých let koukal na reverzní osmózu jako na zázrak protože dostat se k vodě deminerilizované a měkké bylo skoro nemožné... Dneska jí má spousta z nás prostě pohozenou ve skříni, podobně UV lampy atd.. Podobné to bude v čase s filtračními materiály (přiznejte se, kdo začínal se skleněným vnitřním filtrem narvaným filtační vatou ?? - já jo :) )
16.1.2015 14:32
K jezírku existuje alternativa Seachem Pond Matrix http://www.seachem.com/Products/product_pages/PondMatrix.html stručně 1l media na 100US galonů (378l cca), i když si dám 100% rezervu jsem na 2l / 378l na 1000l potřebuju 6l. Strčím do vhodného kýble s dobrým dopknění předfiltrem / jinou mechanickou filtrací a cenově to vychází velmi dobře - 20l kýbl někdo okolo 2500 (+ doprava atd jsem na 3000) nebo 4l kýble za 750...
16.1.2015 14:48
Sorry koukám že na jezírko je kalkulace na 25kubíků, tam to vychází finančně na nesmysl....
16.1.2015 14:49
HD No jo, no, naprostý souhlas s teorií, spíš jde o to jak to udělat v praxi :) Problém jezírka je největší v tom, že prostředí není zdaleka tak stabilní jako u akva..musí se vyrovnat s výkyvy teplot, přímým sluncem, nejhorší ze všeho je déšť atd.. Popravdě netuším jaký udělat předfiltr kterým by zvládlo protéct 15 kubíků za hodinu a přitom zachytil nečistoty natolik jemné aby nezacpaly siporax? Mám jako předfiltr vortex, pak 10cm tlustý biomolitan (údržba jednoduchá: vypnutí čerpadla, dole otevřít výpusť a oplach hadicí, otázka 2 minut cca týdně podle znečištění - na to jsem myslel především:) takže voda do biofiltru jde poměrně predčistěná, dnes bych už asi volil štěrbinový ale i tak by výsledek nebyl o moc lepší, standardně se používá síto 300 mikronů a to je pořád sakra dost aby prošly nečistoty co ucpou siporax.. Takže dál nevím, co byste navrhoval? :)
Luger copak o to, siporax dneska už vychází obstojně, 50 litrů za necelých 7 tisíc, viz http://www.nishikigoi.cz/katalog/cz/vse-pro-jezirka/filtracni-materialy/filtracni-media_667/produkt/siporax-pond Spíše se mi tedy jedná jak ho neucpat čili neznehodnotit, aby z toho za rok nebyly válečky s ucpanými póry bez funkce :)
16.1.2015 15:12
Bohužel s jezírma jsou moje zkušenosti naprostá nula... Ale myslím že ty pond verze médií jsou o dost větší než standardní, tj. bych si tipnul že Sera Pond Siporax bude větší než normální Siporax - ty pond média podle mě počítají s větším průtokem a nebál bych se toho - tím že jsou větší budou větší mezery a voda půjde cestou nejmenšího odporu a bude se zanášet ne o moc víc než standardní akvarijní verze. A nějaký akvacit 20 hrubost do jezírkového filtru podle mě ten průtok zvládne v pohodě.
16.1.2015 15:24
Jak psal HD, tak ideální řešení je v prvé řade wortex! Dále by měla následovat komora nebo komory na další mechanickou filtraci a na to jsou vhodné síťované pytle(saky) s kostkami bioakvacitu nebo matrace naskládané za sebou, proložené bioakvacitovími kostkami nebo pásky, aby mohla voda v komoře mezi matracemi lépe proudit. U saků s kostkami, je to vyřešeno tak, že kstky ani saky samotné nejsou na sebe namáčklé, jako by bylz matrace bez prokladek. Teptrve potom bych řešil nějakou biologickou část filtrace. Hlavní faktory u jezírka jsou jak je velké, zarybněné, v jaké části pozemku stojí a co je kolem. Velkou roli hrají například pyly květů stromů, tůjí, prach z okolních polí nebo cest a tké listí stromů. V neposední řadě je potřeba zjistit, odkud fouká po většinu roku vítr a v tomto směru dát na konec jezírka skimmer, který veškeré prašné částice , listí a podobné hladinové nečistoty perfektně sebere. Tohle celé by mělo podpořít i hladinové proudění od přítoku do jezírka. Dále je potřeba mít jezírko správně vyspádované po celé délce a co nejkolmější stěny, tak aby gula na dně měla petrfektní spád. Tohle vše je ovšem potřeba podpořit pravidelnou péčí a uklidem i přez rok a nezapomenout udělat důkladnou údržbu před zimou. Takovým provozem, se jezírko dá udržet čisté a v dobré kondici. Samozdřejmě že perfektní provedení a odpovídající objem filtrace VS zarybnění je alfou omegou, aby bylo co udržovat jinak je to neustálý boj a ne pouze týdení nebo čtrnácti denní údržba biotopu. Firmy které prodávají bezúdržbové sistémy lžou a i když vám prodají předimenzovanou filtraci s UV, tak výše zmíněné faktory jsou potřebné znát, aby bylo také jezírko zakomponovánou nejen pro oko, ale i s přihlédnutím na elementy v kraji, ketré mohou provozu nebo údržbě přitěžovat. Jako největší problém vidím kolikrát zbytečně velké pobřežní zony plné kačírku, které se časem stavají bahení lázní uvolňující do jezírek pouze to co tam nikdo nechce. Rostliny osázené v těchto tikajících bombách dokáží čerpat živyny z těchto hnojišť pouze z jara ve vegetačním boomu a to jen částečně.
16.1.2015 15:24
Také si myslím že tahle pond verze bude větší, přesto póry budou nejspíš podobné.. Ten akvacit, jak jsem psal výše, již používám, 10cm tlustý střední hrubost, ale tím právě že projdou jen jemné částečky tak se v biofiltraci dělá takové krásně jemné bahýnko a to právě podezřívám že by byla časem smrt pro póry jakéhokoliv média typu siporax..nebo se pletu a z bahna po denitrifikaci nezbyde nic? Asi mi nezbyde než to vyzkoušet, takový trochu drahý pokus, holt velký kluci mají velký hračky :)
16.1.2015 15:37
JM jak velká je filtrace a jak je řešená? Zkus to popsat. Co se bioakvacitu týká, tak ta hrubost by měla být snížená postupně do jemné. Komory předfiltru je potřeba čistit jako u aqa třeba i jednou týdně v komoře kterou vypustíš potom s kalem a dopustíš z jezírka a tak dokola až matrace neluhujou bordel. Ty bio média budou vždy něco do sebe tahat, ale tam se to řeší zase promacháním pytlů třeba jednou za dva až tři měsíce, samozdřejmě vždy jen jedna komora. Popiš filtr a uvidíme.
16.1.2015 15:42
hr Přečtěte si prosím pozorně můj příspěvek 99, vortex i mechanickou filtraci již mám, právě že už jsem se posunul k fázi vyladění biofiltrace ;) Jinak Vaše pojednání je poměrně výstižné, akorát s tím vortexem bych úplně nesouhlasil, z hlediska odvedené práce ku rozměrům a hlavně z hlediska triviální údržby bych dnes volil štěrbinový predfiltr. To ale stále není odpověď na otázku: Ucpou se póry siporaxu nebo ne? :) Jen si ještě dovolím upozornit, že HD o vortexu nenapsal ani čárku..
16.1.2015 16:03
AHA, tak to se mi něco zdálo :-) Prostuduju filtraci a co píšeš a budu se snažit být nápomocen. Už nemám moc času, tak jen v rychlosti. Vortex je klasika a nejlepší pomocník. Je ale potřeba, jak jsem psal, mít zmáklé dno a stěny, aby bylo kolmé ke gule nebo gulám. Správné proudění od přítoku v kombonaci s pohybem ryb a vířením sedimentu, potom pomůže skimmeru a gulám ke správné funkci. Štěrbináč je taky dobrej, ale pouze jako médium před vortex, protože štěrbynáč aby se neucpával, tak nesmý být moc jemnej a měl by fungovat jenom jaklo jakési česlo (hřeben) a proto další drobný bordel prochází. Osobně ho beru jako zbytečnost. Správně velký vortex s dobrým prouděním zvládne práci štěrbináče a mnohem víc. Dobré je taky do vortexové roury nacpat hrubý bioakvacit, aby do přebadu už nic nepadalo. (jemný bordel vznášející se ve výru vodního sloupce vortexu) Póry siporaxu, se ucpou tak jak tak. Na to nemá vliv ani ta nejlepší filtrace, protože v sistému vzniká jakýsi sliz, který je ale podle mého ukázkou dobře fungující filtrace a zdravého biotiopu. Takových dobře fungujících filtrů jsem pár viděl a dělal na nich údržby. Jak jsem psal, i tyhle média se musí na střídačku vymáchat. Důležitá je ale prevence toho aby se znemožnilo co nejvíc přísunu mechanických nečistot do biofiltrů. Nejčistější jezírka jsou potom už vyladěné bubnovým filtrem jako koncovkou za filtrem, který nepustí žádné smítko spět do sistému. To už jsou ale hračky drahé jako zánovní Fabie :-))). Prostuduju co píšeš a napíšu později. PS: siporax pond, je dobrá věc a nebál bych se do něj investovat.
16.1.2015 16:15
Pro Vl. Šebesta - invektivy ignorujte a nenechte se otrávit. Aq mám 600l + další to samé 600l na přípravu vody. Kdysi jsem takových nádrží měl víc, v nich byla voda s vodivostí 60uS a pH pod 6, plavaly tam odchytoví hnědí a zelení terčovci. Dnes AQ provozuji kvůli dceři (to je jako s autodráhou a ženskejma prsama - jsou určené pro děti, ale hrajou si s nimi převážně tatínkové) a protože mi z kohoutku teče voda 650uS s pH 7.5, tak jsou tam Socolofi, Afry a Aulonocary, celkem cca 60ks. Po všech těch letech s rukama ve vodě jsem dospěl ke zjištění, že co odšvindluju na vodě a na žrádlu, to se mi vrátí na problémech s rybama. A obráceně - jakmile jsem kdykoliv měl problémy s rybama, téměř vždy platil předchozí bod. Zakladatel tohodle vlákna má podle mne vymazlené akvárium, krásné ryby a viditelnou snahu a předpoklady problémy co má vyřešit. Přispívám proto, že bych mu rád pomohl a taky se sám poučil. Hodně mne zajímá, v čem je problém a doufám, že to kauf vyřeší a dá nám zpětnou vazbu.
16.1.2015 16:18
Sliz je pouze ochranný obal našich bakterií tj. sliz a víc dovnitř je v pořádku :) Dokonce dokud se tento nevytvoří v dotatečné míře nedoporučuje se propírat / čistit filtrační media, můžeme si zničit naší pracně vypěstovanou kolonu bakterií. V tu chvíli kdy bude siporax obalený vrstvou tohoto obalu tak právě ten nejjemnější bordel nemá šanci projít a ucpat siporax. Problém je, že zatímco kolonii bakterií máme za dva-tři týdny, ten sliz se v dostatečné míře vytvoří za dva až tři měsíce a asi nikdo nevydrží tak dlouho nevyměnit / nevyprat. Vodovýměna v tomto období je taky nevhodná. Prostě v akvaristice je to dost problém, u tlamovců obzvlášť. U jezírka mě napadá nechat vytvořit / zajet celou tu náplň někde bokem s menším průtokem a za těma nejjemnějšíma filtrama. Po těch 2-2 měsících je vrstva ochrany tak silná a pružná že opravdu prakticky není šance na ucpání pórů siporaxu, ten by pak mohl vydržet teoreticky nekonečně dlouho. Je to teorie, jestli převeditelná do praxe netuším.
16.1.2015 17:19
K 99,teď již je pozdě něco zachraňovat. Filtrace by se měla řešit dřív než jezírko a vzít to celé jako komplex. Nejlepší mechanická filtrace je od německé firmy genesis, ale je to drahý špás.
16.1.2015 18:42
Šmankute, teď to čtu co jsem to tu rozpoutal se svým jezírkem, a mám pocit že 1. ukradnul jsem cizí vlákno 2. máte pocit že jsem podcenil přípravu jezírka a teď trpím a nevím co s tím :)) Za oboje se omlouvám.. Když už jsem to ale nakousl a zabředl do toho, tak to objasním: Vzniklo to tak že mne zaujal ten Siporax a jeho vhodnost použití u jezírkové filtrace, jen jsem projevil strach o to aby se nezanesly mikropóry a nebyl výsledek horší nežli s K1 médiem. O jezírko se pochopitelně starám jak se patří, nemějte prosím obavy, dno vysávám vysavačem mimo jezírko aby se do filtrace dostalo co nejméně neplechy apod. Jeho větší část slouží v létě jako koupací, proto ta snaha o maximální čistotu a tak..ikdyž si pochopitelně nemyslím, že v jezírku bude křišťálová voda srovnatelná s bazénem, sám říkávám že jako malí jsme se koupali v rybníku kde člověk stál po kolena a nedohlídl na prsty u nohou (kdyby ovšem k tomu nebyly zabořené v bahně:) Návrh jsem nepodcenil, vše nastudoval, použil kaučukovou fólii, dno je vyspádované ge gule, skimmer na návětrné straně takže super funkce, vortexový předfiltr 80cm průměr kdy okolo středového odtoku směrem do biofiltrace je dokola obtočený biomolitan tloušťky 10 cm hrubost střední, dále šachta na biofiltraci 100x100x80 obsahující biokuličky, kostky biomolitanu v pytlích, navrchu plovoucí K1 médium, vše je navíc probubláváno vzduchováním. Na výtoku UV lampa, pouštím v létě při vyšších teplotách vody proti řase. Výpustní kohouty má předfiltr i hlavní pro odpouštění bordýlku. Nepatřím ani k idealistům, kteří věří na kouzla, že kytky dokáží filtrovat vodu tak že filtrace netřeba, to je možné snad jen u velkých rybníků ale ani ty nikdy průzračné nebudou. Takže kytky jen pro okrasu. Rybek mám jen 6, dva jelce v koupacím jezírku a 4 karasy v horním okrasném, mám je i z důvodu redukce drobných potvor a larev komárů apod. Nic co by znečišťovalo vodu, spíš čističi, ani je přes léto nekrmíme tloustnou z toho co naloví :) Na drobný kamínek jsem se původně nechal také nachytat, po špatné zkušenosti s hromaděním bordelu vyházeno a výměna za velké kameny a valounky. Filtrace je v provozu neustále, jen v zimě stažený výkon na minimum a zavřená vpusť z guly aby se neochlazovala voda u dna (neustále běží proto abych nemusel vypouštět vodu z filtru kvůli zamrznutí a druhotně aby rybkám nezamrzla velá hladina kvůli otravě). Což mi připomíná další úskalí jezírek, a to že ve vodě okolo 5 stupňů nitrifikační bakterie nepřežijou. Na jaře dávkuji biostart. Snad jsem na nic nezapomněl, napsal jsem to proto aby nevznikal mylný dojem že snad potřebuji něco zachraňovat, mým úmyslem je už jen vylepšovat :))) Snad jen že filtrace jsem dopodrobna studoval všechny, vycházel jsem nakonec z filtrace Nexus, (používá K1-i proto) dokonce původně jsem měl K1 použit jako předfiltrační médium viz Nexus (super čištění jen silným vzduchováním a pak vypuštění), ale to se neosvědčilo-procházelo tím moc hrubých nečistot. Nynější molitan je super, při čištění se vezme hadicí a bordel vypustí dole kohoutem do odpadu. Moc hezky jsem se rozepsal, už dám ale pokoj :) Až došetřím, koupím siporax a šmytec.
16.1.2015 21:53
To 61-pro Vl.Šebestu,zdravím,já s Vámi nepolemizuji o základních hodnotách vody,ale v mém příspěvku jsem myslel to,že důležité je hlavně pozorovat ryby,jejich chování napovídá o stavu vody víc,než všechna měření,samozřejmě souhlasím s Vaším zhodnocením filtrace,mám v akvariu Fluvaly 405 a samozřejmě i hlavu s bioakvacitem,to je podle mě pro tropheuse nutnost
17.1.2015 6:09
JM No já jsem právě od př.90,v kterém jste mě i oslovil v souvislosti se siporaxem čuměl,co že jsem Vám to s ním způsobil(-:Já jsem se samozřejmě vyjadřoval k plánovanému pořízení filtrace(venkovního kanystru)a náplní do něj pro pisatele Kauf v souvislosti s úhynem jeho ryb-viz název vlákna. Od odp.90 vidím,že bych si měl pořídit nové plavky nebo rybářské náčiní,že jsme najednou na pikniku u jezírka(-: Ale v pohodě,jezírko je krásná věc.Když už jste ho tu tak krásně vymazlily v souvislosti s tou filtrací,foto by třeba někdy v budoucnu nebylo? Ota1963 S tím pozorováním ryb máte pravdu,jejich chování chovateli napoví(alespoň by mělo) vždy jako první,že se s vodou něco děje.Pak už je to na zkušenostech chovatele,kde a jakým způsobem zjednat nápravu.Je málo chovatelů,kteří si ví vždy a se vším okamžitě poradit,každý občas radu a pomoc zkušenějšího potřebuje a ani já nejsem samozřejmě výjimkou.Učíme se pořád a kdo by mi tvrdil,že už ví o vodě a rybách všechno,tak je hlupák! To podstatné k filtraci jsem myslím napsal(spíš obecně zhrnul její vliv na vodovýměny),i když velice zjednodušeně.To podstatné ale zaznělo,filtrujte jak chcete a čím chcete,od částečné výměny vody vás neoprostí žádná filtrace.Určitě mi rozumíte. zdravím
17.1.2015 7:02
Brbla Ten prostřední odstavec 107-naprostá pravda!!! To náhradní akvárko na přípravu vody-velká výhoda,už se to tady probíralo taky několikrát,odstátá voda je odstátá voda,tu žádné Aquatany nenahradí!Je to spíš z nouze ctnost(ten aquatan nebo thiosíran),ale takových je nás většina,co pereme vodu přímo z řadu a tak nám nic jiného nezbývá(-: Terčovci-krásná podívaná,což o to,ale u nás by to asi byl problém,Ph mi z kohoutku teče v průměru 7,6 a vodivost by byl taky problém. zdravím
17.1.2015 8:20
Máte s tou výměnou samozřejmě pravdu,i při těch čerpadlech měním týdně 50%vody a po výměně vidím,jak se ryby rozzáří barvama,bohužel se každý den k akvariu nedostanu,protože jezdím s kamionem po Evropě,ale manželka mi denně říká,jak to vypadá.
17.1.2015 9:49
Ota1963 JoooJ,Der Fahrer hat die harte Brot!(-:
17.1.2015 11:01
Vl. Šebesta Spíš jsem si zavařil sám nechtěl jsem do toho napřed moc zabřednout ale napsal jsem to asi tak neobratně že to vyznělo jinak než jsem chtěl.. Plavky klidně kupte a přijeďte, s tím rybařením to bude horší to se koná jen na jaře a před zimou karásky z horního okrasného do velkého hlubokého koupacího a nazpět aby z nich nebylo přes zimu filé (ale taky jako správný výlov, pivo teče proudem :)) zkusím přídat tedy ještě nějaké foto ať to tu zaplevelím pořádně :)))
17.1.2015 11:05
původní vortex pro K1, v současnosti je v mezikruží mezi odtokem dokulata srolovaný ten molitan
17.1.2015 11:07
původní verze jezírka
17.1.2015 11:09
plus pohled od koupacího
letošní podoba po předělání-sdružení mola s filtrací jiné kameny a změna výpusti kvůli lepšímu proudění vody
17.1.2015 11:13
a finále. snad mi odpustí zakladatel vlákna a ti co je to vůbec nezajímalo :)))
17.1.2015 11:18
Moc pěkný.
17.1.2015 11:42
JM Co říkat,vlastně psát-NÁDHERA,cokoli dodávat je zbytečné(-:
17.1.2015 11:49
co dodat,perfektní
17.1.2015 14:16
JM hezkýýýý pro ota 1963 píšete, že se vám ryby rozzáří barvami po výměně vody. Tak to není v pořádku, značí to, že měly špatnou vodu a tu by ale měla filtrace udržet v přijatelné kvalitě. Tento stav vybarvení ryb po výměně vody neznám.
17.1.2015 14:40
JM - teda jak normálně jsem poměrně nezávistivý jedinec, tak teď jsem si teda prdnul do kalhot.... To je fakt nádhera, gratuluju a klobou dolů..
17.1.2015 15:10
vřelé poděkování všem za chválu, lituji jenom toho že jsem jezírko neudělal větší plus hlubší malé horní okrasné, mohl jsem v horním nechat rybky přes zimu, spodní nechat zamrznout a bruslírna pro prcky hotová :)))
17.1.2015 17:35
Pane Vl. Šebesta, možná mi to nebudete věřit, ale to komunikační ticho, který se rozhostilo po Vašich fotografiích, svědčí o tom, že se nám tu někdo zalknul. A dobře mu tak. Luger, popravdě řečeno, s tim prdnutím nejste sám, já například učůrávám nadšením :-)
17.1.2015 18:21
Brbla Po mých fotografiích asi ne,fotky jsou od JM (-: Já to můžu tak akorát ještě jednou pochválit,moc hezký(-:
17.1.2015 20:47
JM pročetl jsem a zjistil že to co jsem ti psal, ty máš zmáklé. Nezbývá, než zkusit pořádný objem siporaxu. Ještě by nebylo vůbec špatné, zkusit siporaxem naplnit saky a vložit je do plastových kádí, které by byly propojené průchodkami a udělat to jako sistém, který bude až za celkovou tvoji filtrací. Z návratu bych udělal odbočku do tohoto sistému přes šoupě, tak aby celkový průtok nebyl tak silný. Ideální by bylo, aby byli například za sebou propojené tři třista litrové kádě s víkem a v první byl ještě pod přítokem koš s filtrační vatou, která by zachycovala ty nejjemnější nečistoty které by prošli přes filtraci první, kterou bych zaměřil čistě na bioakvacitové kostrky v sacích, tedy jako pořádnou filtraci mechanickou. Biologická část, za prvním sudem, ve zbylých dvou sudech by měla klid, mírnější průtok a mohla by tak lépe pracovat. V těchto sudech by potom mohlo probýhat čištění tak, že by si siporax v saku v jednom ze sudů parkrát opatrně vymáchal třeba jednou za 3 měsíce a v druhém sudu za další tři měsíce. Biologickou filtraci je potřeba z jara pořádně nastartovat. Jako jeden z problémů bych vyděl horní biotop, který jestli dobře vidím je vysípán kačerem a kameny až ke dnu, což je časovaná bomba a žádný vysavač to nespraví. To že jsou sistémy propojené znamená, že ten horní hnojí ten spodní.
18.1.2015 16:45
Vážně jsem si asi měl založit svoje vlákno, akorátže na tlamovce moc nesedí :) Vážím si všech kladných ohlasů. hr S tím kačírkem máte recht. Je hezký, leč bordelem se zanáší. Na jaře je nutné skočit v gumovkách do malého, přehrabovat kačírek a odsát mimo všechnu vodu s bordelem. Práce na hodinku, ale je pak téměř jako po založení. Nátok nad malým jezírkem je přes vodopád, před ním ve skalce ještě malá dočišťovací filtrace zatím s biomolitany, ten právě bych nahradil siporaxem. Vstup vody je z hlavní filtrace, lepší předfiltr asi už nedokážu :) On problém nastává jen ve dny veder nebo po dešti, zvýšené zelenání vody a hromadění sedliny, taková jezírková klasika. Ale vážně nepatrně (aby nevznikla další anabáze:) Nejsem si jistý ani tím že se to zlepší s jakýmkoliv médiem, když změny jsou tak nárazové v rámci dnů a vytvoření kolonií bakterií je spíš v rámci týdnů/měsíců...?
18.1.2015 21:02
JM,žádné bakterie nedokážou ustálit sistém, který se řídí vlivem výkyvu počasí v závislosti na ročním obdobý. Uvedu jednoduchý příklad zelenání vody v tvém jezírku podle posledních fotek a tvého komentáře. Horní část biotopu, kterou z jara vyčistíš, se v období sezóny zanese a nízký sloupec vody, který se rychle prohřívá, přispívá k bujení řas, které se hojně množí v celém sistému. Tvůj hlavní problém je nevhodně technicky zpracovaná horní část jezírka, která funguje jako shromaždiště živin, ohřívačka vody a následný importér teplejší přihnojené vody do celého sistému. Koupací jezírko nebo jezírko pro ryby by mělo být celé ideálně s kolmými stěnami, a ne jak to rádi kreslí v knihách a různých brožurách návodů na jezírka. Jak už jsem popisoval, tak ideální ostřejší sklon dna a minimum pobřežních zón. U tebe zrovna, ta horní plocha bohu žel v kombinaci spodních pobřežních zón, dělá koupacímu sistému tak 50 až 60% pobřežní zóny, což je dostatečný prostor pro usazeniny, které prostě hnojí vodu a také se v nich voda rychleji ohřívá. To celé = tomu co jsem už popsal a co tě trápí. Tohle žádná filtrace nezpraví, jedině překopávka jezírka, nebo smíření se s tím, že to budeš muset prostě pracněji udržovat, a ono to stejně v teplých dnech vykvete.
18.1.2015 22:02
Souhlas, vidím to stejně, ale: Jak jsem psal výše, opravdu je ten problém minimální, netřeba žádné extrémní údržby, voda průhledná na dno že jde přečíst nápisy na fólii v 1.5 metru hloubky. To spíš že stále je prostor co zlepšovat ;) Mělkého horního jezírka jsem si vědom, ve velkému zastoupení pobřežních zón také, on to byl právě záměr a to přesně z důvodu ohřevu vody, nepatřím zrovna k otužilcům a do vody která má pod 24 stupňů lezu jen se sebezapřením :))) Ty mírné, opakuji mírné nepříjemnosti jsou daní za dlouhou koupací sezónu, srovnatelnou s krytým bazénem, jenže bazén není pro nás zdaleka tak pěkný na oko..ono vždyť je to také přesně kontraproduktivní chtít teplou vodu v jezírku ale bez řas, to je proti přírodě :) A neposledně práce okolo jezírka mne baví, je to pro mne relax. Dostali jsme se k tomu přes siporax, podle doporučení všech i tabulkově je několikanásobně lepší než co mám nyní, už je i za snesitelný peníz a tak nezbývá než jej prakticky vyzkoušet, alespoň mírné vylepšení přijít musí ;)