Velikost skupiny Tropheus duboisi
Zdravím, narazil jsem, mimo jiné zde na fóru, na informaci, která se mi jako teoretikovi zdá být paradoxní. Ideální velikost skupiny T. duboisi je zde doporučována o 20 či spíše 30 kusech, ačkoli existuje v literatuře se opakující informace, že T. duboisi v jezeře plavou jednotlivě nebo v menších skupinách několika kusů. Vím, že tu již tenhle rozpor byl před lety nadnesen, ovšem vysvětlující reakce ve smyslu, že nejde srovnávat biotop jezera a akvária mi nepřijde dostačující. Ve své akvaristické praxi se rybám snažím co nejvíce v akváriu přiblížit původní biotop. Jak fyzikálně-chemickými parametry vody, tak celkovým habitatem nádrže, stravou apod. Samozřejmě si jsem vědom toho, že vždy se jedná pouze o přiblížení tu blíže tu dále od přírodního prostředí. Jediný podle mého základní parametr, ke kterému se snad žádný akvarista chovající jakékoli ryby i třeba v několikakubíkových nádržích, je velikost nádrže, resp. prostor, který ryba obývá. Je právě zmenšený prostor akvária důvodem, proč je sociální chování tohoto druhu v akváriu jiné než v přírodě nebo je důvod jiný? Díky.
Pavel Ž.
Ano, v podstate mas pravdu. Velkost nadrze nedovoluje rybam spravat sa prirodzene, teritorium dominantnych jedincov je extremne zmensene, a preto je potrebne chovat Tropheusy vo vacsich skupinach. Okrem toho, aj ryby, ktore ziju v jazere individualne, pripadne v paroch alebo mensich skupinkach, nie su v jazere sami, ale okolo ziju jedinci jednak ich vlastneho druhu/formy, ale aj inych druhov. Aj individualne zijuci jedinci su vo vztahu s ostatnymi rybami, reaguju na ne, vytvaraju si svoje vlastne teritorium a vytvaraju bud pary alebo sa zdruzuju do skupin. Toto v akvariu mozne nie je, preto priestor jazera, ktory obmedzuje agresivne spravanie ryb voci jedincom vlastneho druhu, nahradzame zvysenym poctom ryb, kde sa toto spravanie rozbija na viacerych jedincoch.
30.6.2014 7:24
Canart to vystihl naprosto přesně. Připojuji se. Napodobování podmínek jezera v běžně velké nádrži je naprosto iluzorní věc a řídké osádky konkrétně tropheusů fungují velice problematicky. Dovedu si samozřejmě představit třeba dvoukubíkovou nádrž, kde bude přirozeně plavat třeba 7 ks T. duboisi, 20 ks T. Pemba a několik dalších druhů netropheusových tlamovců. Taková představa je ale pro běžného akvaristu (včetně mne), v běžných bytových podmínkách, těžko realizovatelná. Zdravím
30.6.2014 8:22
Takže v zásadě lze problém zejdnodušit jako snížení stresu většiny jedinců rozbitím agrese dominantních jedinců na více kusů a zvýšení stresu dominantních jedinců? Samozřejmě předpokládám, že agresivní chování samo nebo jeho spouštěč je pro dominantní rybu stresem. Zároveň se nepřu o velikosti stresu terorizujícího a terorizovaného.
30.6.2014 13:02
U Ryb je odlišné než například u savců. Ryby jako poikilotermní organismy s nižším stupněm homeostázy (stálost vnitřního prostředí,rovnováha, atd). jsou při intenzivním chovu vystavovány řadě nepříznivých faktorů. Jsou to především změny v kvalitě chovného prostředí,ale také technologické zásahy jako jsou deficity ve výživě ryb,častá manipulace s nimi,vysoká koncentrace ryb v chovném prostředí,nevhodné proudění vody a aplikace preventivních léčiv a léčebných zákroků.zákal vody,kyslíkový deficit,teplotní šoky atd. Všechny tyto nepříznivé vlivy vyvolávají u chovaných ryb stresové reakce,jejichž důsledkem jsou často závažné metabolické a osmoregulační poruchy.při dlouhodobém působení může stresové zatížení rybího organismu způsobit i úhyn nebo jiné závažné poruchy jakou jsou například: zhoršení kondice,růst,narušení reprodukčního cyklu,vznik tělesných deformací,vyšší vnímavost k chorobám a snižování dosahovaného věku ryb.