Tření skalarů
Dobrý den, vím že na tento web se tato otázka sice moc nehodí ale věřím že tento problém může být i u jiných párů ryb Mám problém s tím že pár se vždy vytře a jikry požere vetšinou hned na druhý den kvečeru nebo až v noci,zkoušel jsem dávat i více krmení a moc se kolem akvária se skaláry nepohybovat ale ani to nepomáhá takto už to provedli asi po 5 nebo 6. Mam od této chvíle pár po vytření přelovit? a zavzdušnovat náhražku listu z jikrami? nebudu mít obrovské ztráty ? za všechny rady předem děkuji
Sporky
jakou tm mas teplotu
27.8.2012 22:22
Podle mě připadají v úvahu dva hlavní důvody požírání jiker. Prvním je voda (chemismus, teplota...) a druhým je tzv. sociální deprivace. V případě nevhodné vody ti nepomůže nic jinýho než dát vodu dokupy a ryby by se měli o svůj výtěr postarat. Pokud je voda v pořádku, tak je důvodem nejspíš poškození chování u tvých ryb vlivem toho že byly podchovány pod vzduchovacím kamínkem bez rodičů a tudíž se neměly od koho naučit jak se o jikry a plůdek starat (zjednodušeně řečeno=). V tomto případě s tím neuděláš nic. Můžeš jen jikry odebrat a pod vzduchovacím kamínkem odchovat další generaci mrzáků co se nedokáží sami rozmnožovat =)
27.8.2012 22:27
teplotu mám 27-28°C
27.8.2012 23:10
No,nevím,je to stejné jako dohad jestli se vyklepaný tlamovec dokáže v klidu rozmnožit a donosit mladé:-))to by asi za chvíly množily ryby jen jedinci,mateřský pud se postupně vyvíjí u každého tvora.Co se týče skalárů kdysi jako 10letý kluk jsem tyhle ryby množil úplně jednoduše.Tady není tak velká alchymie s vodou jako u terčovců nebo apistogram,nebo i tetrovitých ryb,kde se musí připravit takzvaná vývojová vody,kdy se musí voda okyselit aby se jikry správně vyvýjeli.u těchle ryb je nejdůležitější a to u všech!!!párových ryb,že se musí spontáně vybrat z více členné skupiny sami a sehrát se,trochu to trvá.není problém dát samce a samici do nádrže,oni se vytřou,ale stává se,že to je bez finálního produktu,zdůvodu,že to sežerou,nehlídají to,neovývajíto-prostě to mají v ploutvi.Voda,26°C je nejlepší pro vývoj jiker-terčovci potřebují trochu vyšší,ale to je známo,tam je důležitá voda,a jeden takový malý fígl,pro lepší odchov mladých. co se týče kvality dnešních skalárů,je to jen o přísunu kvalitního chovného materiálu-nejlépe WF,krásné opravdu vysoké plavou v pěstírně pana Hynka Dařbujána.
27.8.2012 23:14
K odpovědi 2. To je nesmysl! Ryby se nic neučí, jednají pudově.
28.8.2012 7:59
Tady souhlasím s goranem. Můj amarád, co množí skaláry, hned po výtěru přenáší list (podložku) s jikrami do menší nádrže s vývojovou vodou (vyzkoušená studánka) a dává na vduchovák. Přirozený odchov s rodiči je samozřejmě lepší a akvaristicky uspokojivější, ale když se vám jinak nedaří......vliv učení odnošeného potěru se u tlamovců poněkud zveličuje a u omylem vyklepaných rybek téměř ve fázi jiker, jsem v první geneaci nepozoroval vůbec žádný rozdíl, spíš naopak, množilo se to jak z praku :-). Rozhodně to nedávám jako návod, vždy je nejlepší nechat samice co nejdéle donosit. Bylo to vyklepáno skutečně omylem, kdy jsem si spletl dvě samice cyathopharynxů, jen jsem si a tom případu ověřil, že se někdy dělá z komára velbloud. Otázkou je, jak se tento pud bude ztrácet, pokud by se klepaly jikry deset generací...to opravdu nevím a ani nedoporučuji zkoušet.
Já si myslím, že existuje celá řada studií, které dokazují, že ryby nejednají jen pudově!! Pro ty co rádi čtou nesmysly, přikládám jednu vědeckou studii i v češtině : http://theses.cz/id/zc0vx2/deprivace_-_finale.pdf
28.8.2012 11:15
mattes: pochvala a dík za odkaz na bezva čtení
28.8.2012 14:17
mattes gut! fakt dobry clanek!
28.8.2012 17:08
Diplomka .. jak to rict .. moc zajimava ale vedecky malo prukazna. Prvni polovina povidani opsane povetsinou z Novakovy a Krautovy knizky, dobre se to cte mam ty knizky moc rad ale neni to veda. Experiment je super, pred asi rokem a pul v nekterem vlakne tady v diskusi jsem presne po takovemhle pokusu volal. Myslim ze by se mel provest na vetsim poctu odchovanych ryb, melo by se srovnavat potomstvo konretni samice - jeden vyter vyklepany, druhy donoseny. Mnohem prukaznejsi by bylo zkoumani ryb po vic generaci nez jednu. Nejvetsi slabinu vidim ve vyhodnoceni agresivity nasledneho potomstva, muze byt velice ovlivnene prostou nahodou - nezaregitroval jsem kolik samce v kazde polovine nadrze bylo. Kazdopadne moc zajimave, jen houst a vetsi kapky. Diky za link na praci
28.8.2012 17:14
Ke skalaram - skalara je nejdele chovana cichlida v zajeti. Hypoteticky, kdybychom pocitali ze predci Sporkyho ryb byli importovani pred 80 lety a kazde tri roky budeme pocitat jednu generaci, jsou uz 26. generace odchovana v zajeti. V prirode neprezije ani jedna generace potomstva rodicu ktere se o jikry a poter spatne stara, v akvariu pri snaze akvaristy preziji vsechny a prenaseji tak line geny dal. Me osobne skalary sezraly jikry nejpozdeji druhy den vzdycky. Po preneseni jiker do maleho akvaria se stejnou vodou, zavedeni vzduchovani pod jikry a nakapani acryflavinu se mlade bez prolemu vylihnou, ovsem jejich odkrmeni vyzaduje nutne zivou drobnou potravu, chce to zaroven nasadit na vylihnuti vajicka artemii
28.8.2012 17:38
Velmi zajimave cteni, ale moc narychlo delane zavery z par vyteru a u jednoho druhu ryb, vzdy tam muze byt vice pricin. Objektivni vysledky by byly ze zastupcu nekolika ruznych ryb, napr. eretmodus, tropheus, mbuna, zastupce dravce a odchov nekolika generaci. Doufam, ze do toho nekdo nekdy pusti:) Dale by me osobne zajimalo, kdy nekdo oddeli eretmodini na svetle a tmave a ukaze, ze se rozdil pohlavi, jak se tipuje.
28.8.2012 19:04
Normální věc,,,bud budou sami a 30-40% výhra nebo ustříhnout ten lupen a když máš vše OK je úspěch.Rodče nepotřebují.
28.8.2012 19:21
Hlavní důvod je stres, musí být samy nerušeni a nic je nesmí štvát a plavat okolo.
28.8.2012 20:50
všem vám děkuji za odpovědi, příští vytření vezmu náhražku listu a dám jí do druhého akvária se stejnou vodou a a zavzdušním list. acryflavin s tím mam také dobré zkušenosti používal u teter proti plísni, artémie taktéž doma ještě mám.
28.8.2012 21:09
S těma eretmodama-já nic neodděluju,jen spočítám poměr tmavy světlý,a podle prvních zjištění podle toho jak rostou tak z prvního těru,který tak sleduju byli 2tmaví a 4 světlí,tak ti tmaví by měly být samci.Takhle to zkoumám u dvou skupin.ikola a moba-ti byli 4+5,ale jsou o tři měsíce mladší takže to tam zatím podle velikosti nejde moc poznat.
29.8.2012 7:00
Nemas nahodou v akva sneky?
29.8.2012 7:08
Tome a Mirane č. 12 a č. 16: můžete mi osvětlit vaši diskusi o eretmodech abych to pochopil i já :-))....tedy pokud můžete. Zajímalo by mně to a nějak jsem se v tom ztratil... díky.
29.8.2012 16:54
mattes: Čirou náhodou to je moje diplomka=) goran: O tomto tématu poměrně dost vím. Zabýval jsem se tím intenzivně 4 roky. Docela by mě zajímalo jak si na to přišel. Ryby se učí stejně jako jiný zvířata. Jseš vedle jak ta jedle. pro ostatní: Jasně že by se to dalo dělat na více rybách, delší dobu... Ale kdo mi to zaplatí? Kdo mi koupí chovné ryby, zaplatí provoz akvárií? Není to až tak lehké jak to vypadá. A pokud jde o délku pokusu, nebudu přece kvůli pokusu prodlužovat o další roky studium? To mi taky nikdo nezaplatí! Při studiu dělat pokusy na rybách je finančně i časově slušná zátěž. A pkud jde o ty pokusy na Tropheusech, stačí napsat Novákovi - ten je dělal několik let. =)
fajanek : pokud je to Tvá práce, tak za sebe děkuji, protože je to pro akvaristiku jistě větší přínos,než bezdůkazné teoretizování. Četl jsem něco od Seitze a myslím Shawa, kteří rovněž na základě výzkumu potvrdili soc.deprivaci u ryb, takže klobouk dolů....
29.8.2012 19:17
to co Tom zmínil o těch Eretmodech,jste zmínil i ve své knize.Domněnku Koningse o mláďatech a jejich tmavého a světlého zbarvení pár dní po narození.
30.8.2012 10:29
Aha, už chápu, děkuji za nápovědu :-). To odlišné zbarvení pophlaví v ranném věku je jediné logické vysvětlení toho jevu, tedy podle mého názoru. Na obrázku je ten rozdíl ostatně docela dobře vidět. Pokud jste to někdo ověřil i v praxi, bude to určitě zajímavé potvrzení.
30.8.2012 10:51
fajanek> krasna diplomka, nadherne tema! Co doktorantsky studium a nejakej grant? S teplou kanceri plnou akvarii nekde na fakulte? :)
30.8.2012 12:06
Fajanek: prace je naopak vyborna, ze ji pripominkujeme je preci normalni a to, ze to byl casove omezeny pokus je nam jasny. Povedlo se ti to. MK: K tomu, abych si to overil se chystam, za rok dam vedet:) Sam jsem zvedavy, kde je pravda.
30.8.2012 21:01
Znám chovatele, kteří valí tlamovce z umělých tlamek ve velkém a pak u mě nakupují nový chovný materiál, protože ti jejich odchovanci se již tak dobře nemnoží. HD
30.8.2012 22:33
roman pavel: O doktorskym studiu uvažuju, ale pokud jo, tak dálkově. Nechci tvrdnout ve škole dalších několik let. Nejsem moc studijní typ =)
31.8.2012 22:57
Fajanek: Celá tvoje práce jsou opsané odstavce z různé literatury, které cituješ (tedy předpokládám nic tvého a nového). Tvůj přínos, jestli se tak dá říkat tvému výzkumu je naprosto amatérský a nemá žádné vypovídající hodnoty, ale spíš náhodné a nebo to vypadá jako účelové. O nevhodnosti podmínek chovu ryb (včetně nízké teploty, nedostatečné výměně vody apod.) a naprosto neobjektivních a směšných pokusů asi nemá cenu psát. Proč si si vybral tyto ryby mi taky nejde do hlavy. Můj klobouk zůstane na hlavě. Nezlob se, že jsem ti to napsal takto bez obalu a přímo, žádnou radost mi to nedělá, ale tak to je. Možná jsem si to mohl nechat pro sebe. Mates: Nevím jaký přínos má tato práce pro akvatistiku, ale pro mě to nic nepotvrzuje ani nevyvrací. H.Dařbujan: Dnes se to už tak nevalí z umělých tlamek, jako dřív.