Zase Tropheus-Tak šel čas
O víkendu jsem při uklidu narazil na stará čísla časpisu Akvária teária a se zájmem jsme si přečetl některé informace o Tropheusech. Musím se o ně s vámi podělit:-) citace nejsou doslovné, data sedí přibližně: 1984, Tropheus duboisy- při krmení vydatnou potravou (plankton komáří larvy, rybí maso, škrábané hovězí srdce) je růst ryb poměrně rychlý... 1993- Tropheusi můžeme krmit prakticky vším, co poskytuje naše kuchyně, je jedno jestli to je rohlík, mrkev, okurka, těstoviny, kroupy,špenát,jablko, dále třeba i krmiva na bázi želatinových diet, vyhnul bych se jen výrobkům z chleba a pečeným nebo soleným věcem. Některá krmiva přijímají ryby raději, jiná méně, prakticky však sežerou všechno........ 2002-Tropheus duboisy mužeme bez obav z možného křížení chovat i s ostatnímy druhy Tropheusů, osobně to však nemohu doporučit, protože dříve či pozdeji se jeden ze společně chovaných druhů začne dominantně prosazovat na úkor druhého... je vidět, že jsme od té doby přeci jen zaznamenali určitý posun:-)) Víte ještě o dalších podobných informací o chovu těchto ryb?
Martin_Parizek
čítal som, v jednom časáku: že tropheusi môžeme kŕmiť trávou, púpavou:)) čítal som to pred 2-3 týždňami, no väčšiu p******u som nikdi nevidel. Vyškrabané hovädzie srdce je tiež hrôza.
9.4.2013 15:35
mysleli varenú, ten časák nemá obálku, ale je z 1988:)
9.4.2013 15:55
Hm, hm tak podle verze 1984 jsem se opravdu v roce 1990 choval. Nebyl jsem sám a (dnešní světe div se) fungovalo to. Duboisi se (zřejmě kvůli financím)nepěstovali ve třicetihlavých hejnech a nádrže nad 300 l byly téměř zázrakem. Při nákupu u chovatele jsem musel přísahat, že mě ryby nepojdou a on si přitom bedlivě střežil svoje know-how. A to nekecám....
9.4.2013 16:30
Když sem tyhle ryby přišly, tak se krmily fskt nesmyslně. Hovězí srdce a k tomu špenát, tak toho jsem se nakrmil až až. Vím, že to bylo špatně, ale v té době chyběly informace z přírody. Dospělci pak vyrostly do obřích velikostí. Na druhé straně z té doby pocházel můj rekord odchovu od jedné samice T.duboisi a to 36 ks mladých plně vyvinutých rybek. HD
9.4.2013 17:10
z toho celeho vyplyva ze dneska sme uz dalej a mudrejsi a beztak vieme h....
10.4.2013 14:43
záhadou je, že to evidentně nějak fungovalo, by mě zajímalo, co by na to řekly ryby dneska:-))
Nejspise by nestihly nic rict, protoze by byly nejspise uz po smrti. Ze vam to takto s trophiky klapalo je dosti zajimave. Ja mel za totace vrobozubce pavi, akary modre a jine cichlidy, tropheusy ne jen auratuse za dvack jsem je myslim jeste kupoval. kupoval jsem jich kolem dvaceti a vyplazl 400Kcs. To byl randal na tu dobu. Jo hosi to byla jeste doba ledova.-)) Jeste ze existuje internet.
11.4.2013 7:30
6 + 7, ryby by neřekly zřejmě vůbec nic, jsou totiž pořád stejný. To jen člověčí populace je díky médiím a internetu stále více zblbější. Hezký den. HD
11.4.2013 8:00
K číslu 6 a 7 také doplním to co Hynek a to že neříkaly by nic a to ze dvou důvodů. Za prvé, protože ryby jsou němé tváře :-))) a za druhé, protože když už chovatel takhle krmil a krmilo tak dost lidí, tak bych řekl, že akvaristikou se zabývalo méně hloupých lidí a ti kteří se zajímali, tak se zajímali trochu hlouběji a snažili se svému koníčku porozumět, aby měli co nejmenší ztráty a ne jako dnes, kdy se chodí každej týden dokupovat vyzdechaná osádka. Chovatelé uměli ryby krmit tak, aby je byť nevhodnou nebo hůře stravitelnou stravou nepřecpávaly. Když jsem krmil aureatusy nebo zebry a podobné za totality mezi chovateli sehnatelné druhy malawek nějakým tím hovězím srdcem a podobně, tak jsem pozoroval, že po natrávení mají ryby výkaly takové hrudkovité válce a výkaly po suchém, nebo živém či mraženém krmivu se s tím nedaly srovnat. Člověk potom snadno usoudil, že když už chce rybám takhle přilepšit, tak stačí opravdu decentně tak aby neměli problémy s trávením a posléze s vyprazdňováním. Myslím si, že právě pozorovací schopnosti a cit pro chov držel tehdejší ryby při životě, i když byli krmeny nevhodně, nebo méně vhodněji než dnes. Dnes chovají ryby takový hovada, který je dokážou přecpat a zabít i v době perfektně stravitelných krmiv a v době internetu plného informací. Už jsem to psal a zopakuji, že bohu žel pro živočichy prodávané ve zverimexech se nabídka a cena staly tak široké a přijatelné a lidi zlenivěli a stali se z nich konzumní hovádka a tak místo zájmu ke koníčku, si zvířata pořizují jako módní doplňky, dekorace interiéru a nebo prostě jen proto, že když to mají sousedi tak mi taky. :-(((
11.4.2013 8:26
HR to jste napsal moc pěkně. HD
11.4.2013 10:15
esteze tie ryby nepoznaju internet a toto forum, inak by okamzite polovica stratila chut do zivota, pretoze sa im nedostava starostlivosti podla doporuceni navacsich odbornikov :-)))
11.4.2013 12:01
Ve většině informací souhlasím s popisem situace v č. 9 s tím dovětkem, že i za komančů se daly informace o rybách sehnat, pro toho, kdo chtěl i když to samozřejmě bylo mnohem těžší, než v době netu. Ačkoli na druhé straně je na netu tolik blbostí, že se v nich začínající chovatel může orientovat natolik špatně, že výsledek může být stejný. Ten, kdo měl a má zmiňovaný pozorovací talent a cit a vnímavost pro ryby, jejich sociální chování, specifické pohyby při krmení, morfologii tlamky a zubů mohl i za komančů přijít na to, čím které krmit a čím nekrmit. Přiznám se, že mně nikdy nenapadlo dávat tehdy mbuně a tropheusům nic jiného, než vločky (tehdy většinou Tetra Phyll) a plankton (tehdy živý) a patentky, koretry, artemii a plankton jsme cpali podle citu Lamprologini a nítěnky sumečkům a strouhané srdce diskusům. Blbců, co dávali hovězí srdce mbuně a patentky tehdy moc nebylo, tedy aspoň pokud mohu posuzovat mezi mými známými, ale je fakt, že byli a že jsem viděl cpát cyathopharynxe na holém skleněném dně živými nítěnkami a byl to borec mladých měl jak nas... :-).
11.4.2013 12:18
Nítěnky před 20-25lety a dnes to je stejný rozdíl jako mezi Embéčkem a Suberbem i když je to furt Škodovka.Když to řeknu velice odlehčeně jinak voněly,než dnes. Co jsem viděl u krmení těch Mbun,taky si nepamatuju,že by byly za 20kč a že by do nich někdo valil srdce,nítěnky a patentku.Borci si spíše míchali nastrouhané rybí maso najemno a míchali to se špenátem v poměru 1/3.nebo suché vločky a cyklop.jinak co se informací týče,nebyly,protože si to každý chovatel nechával pro sebe to své Know-how,což dneska nehrozí,ale zase je tu plno nesmyslů.
11.4.2013 14:16
No ja sem za komancu krmil jen susenym krmivem a obcas co jsem chytil v rybnice a take to proslo,tedy kdyz mluvime o mbunach. Hovezi srdce me ani nenapadlo. Ovsem jake mame moznosti dnes k vyberu ryb se nam jen o tom mohlo zdat. Budme radi, ze je to za nami.-))
12.4.2013 8:03
Ke třem předešlým odpovědím 12, 13, 14: Víte že u vás pánové mě ani nepřekvapuje, že jste v době plné experimentálních postupů a krmení čímkoliv, zrovna vy už dávno věděli jak na to a proto jste krmili správně. :-))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))) No já to přiznám, že jsem občas šlápl vedle, jak ve složení počtech krmení údržbě atd... Hold nepatřil jsem a nepatřím mezi tu chovatelskou elitu, která sežrala moudrost světa a i v době hluboké nevědomosti, kdy se o těchto rybách psalo, že jsou většinou masožravé nebo v lepším případě všežravé a mají se chovat v párech v nádržích s jeskyňkami a podobné bláboly, tak pevně věřím že zrovna vy a vaši jistě stejně inteligentní přátelé jste tohle všechno dávno věděli a krmily a chovaly vždy správně. V literatuře se nikdy nepsalo o tříštění agrese vlivem druhových počtů ani o plochách dna. Krmení bylo shrnuto jednoduše na suché živé a hovězí srdce. 100 l nádrže byly tehdy považovány za velké nádrže, 200 l už bylo něco co se málo kdy vidí a kdo měl snad 300 l a více tak to už byl hotovej zázrak. O vodovýměnách a vlivu a funkci filtru ani nemluvím. Až dodnes přetrvávají názory a domněnky některých lidí že nádrž se jednou za půl roku nebo za rok celá vypustí, vše se vypere co jde vyvaří nebo alespoň vydrbe kartáčem v teplé vodě a znovu se nádrž poskládá zaleje vodou a jedeme dál. Pamatuju si jen jedinou knihu, kde se mohl akvarista dočíst nějaké hlubší studie o procesech ve vodě a vhodných postupech při chovu ryb a to byla kniha: 333 X jak a proč. Ostatní byť tlusté knihy byli podle mě pouze obecně zpracované a dokola opisované brožury, kde se člověk v globále nic nedozvěděl a tak většina akvaristů, kteří četli pouze dostupnou literaturu a nenarazili na mnou zmiňovanou knihu, 333 x jak a proč, patřili do skupiny blbců, co sem tam rybám podali hovězí srdce nebo čistili akvárium jednou za půl roku atd atd... Škoda že už tenkrát někdo z vás co jste tyhle perfektní vědomosti měli nenapsal nějakou knihu o tlamovcích, nebo jste alespoň nedali avízo těm zkušeným chovatelům, kteří v té době knihy psaly, že většina jejich postřehů které píšou jsou špatné a že jsou vlastně také blbci: Rudolf Zukal, Stanislav Frank, Karel Polák a další.
12.4.2013 8:50
Abych nezapoměl, tak ještě jedna kniha byla dobrá a ta jse jmenovala: Živorodky a napsal ji Norbert Dokoupil. Ta byla jedna z mála odborně zpracovaná na svou dobu a plná kvalitních studií a poznatků. I o vodě a jejím vlivu na chov se tam psalo a filtraci taktéž. Ovšem tehdejší prostředky a postupy byly jen stěží sehnatelné a když tak zase náročné na přípravu nebo nějaká měření. No ale jak jsme se dočetli výše, tak byli i tací co tohle měli už tenkrát v malíku, nad čímž bych se nepozastavoval, ale hlavně perfektně znali africké cichlidy a jejich nároky na chov a krmení, které byli v literatuře běžně popisovány zcela mylně a jsou známé jsou až tak posledních cca 15 let, hlavně díky internetu a snížení jazykových bariér, kde jsme mohli čerpat a hodně se poučit ze zahraniční literatutry. Konec hlášení.
12.4.2013 8:56
Dobrá kniha byla taky Akvaristika od G.Sterby. Mám vydání z roku 1972. Jsou tam např. kapitoly Voda a její biologický význam -14 stránek. Nebo třeba Podíl vlivu organismů na chemismu vody demonstrovaný na akváriu. HD
12.4.2013 9:19
Ja ja, qualität Deutsch literatur. So, hier habe ich nicht gelesen. :-)))
12.4.2013 13:37
Pěkně zpracovaná je i knížka z roku 1988 Halančíci od pánů Kadlece a Vítka. V době kdy mě halančíci bavili bych asi na lepší knížku nenarazil...
No ja jsem moc literaturu necetl, ale ostatni chovatele, kteri uz meli napriklad ty auratuse, tak se jim vymlatily a tak logicky se pocet navysil a za druhe byl to hezci pohled na vice kusu. Krmeni bylo bezne dostupne Tetramin a to bylo jedine co jsem kupoval, protoze v ty dobe to byla a porad tedy je na spickove urovni. Dalsi vec. dostaval jsem od soused rasu, ktera se rychle rozrusta a zaplni cele akva. U me vydrzela asi tak tyden. Myslim, ze ten kdo ma selsky rozum, tak si to spocital. Ja mel spise problem s kameny, ze jsem delal tunely s kamenu a velikosti akva. Jestli si dobre pamatuju, tak jsem je mel 120x40x50, tim ze 50cm byla vyska. Mostecaci jiste pamatuji Zverimex na proti Tuzexu. Delaly tam jen dve zensky a vedely o rybach vice nez nejaka literatura. Zdravim
12.4.2013 20:36
teda, řeknete mi tady název nějaký recentní knížky, kde sou pěkný komplexní návody na chov a odchov většiny akva rybek. Akavristika nejsou jen tlamovci:-)) Já bych tedy knížky vod Zukala, Franka, Krčka,Petrovického a spol rozhodně neměnil. je tam fakt všechno, vod vody, přes nemoci, přehled krmení, chov a odchov. Ta knížka vod Sterby byla taky fajn, s Kadlecem také souhlasím:-)
15.4.2013 11:53
Všechny výše uvedené knížky mám samozřemě doma a asi 50x přečtené :-) a naprosto souhlasím. Ono bylo znát, že to psali dost často odborníci vystudovaní v oboru a podle mého názoru knížky doktora Franka jsou nedostižné a ještě dlouho budou, protože to byla obrovská kapacita v oboru. Toho Sterbu mám taky, dostal jsem ho k Vánocům, když mi bylo asi 11, byl v plátěné vazbě a ležel jsem v něm celé dny :-). Letmo si vzpomínám,že tam byly špičkové perokresby buchanky a perloočky přes celou stránku. Prostě liga.
15.4.2013 14:28
MK: a co ted s odstupem času říkáte na ten společný chov?:-) ovšem já ho plánuji taky. dokonce naprosto stejnou kombinaci-Ilangi + Maswa, když se tedy zadaří.
15.4.2013 15:11
S Stanislavem Frankem jsme byli přátelé. Mám ještě schované jeho dopisy a taky přípravný text moji knihy Mořská akvaristika s jeho ručně psanými vtipnými a zároveň fundovanými připomínkami. A na závěr ještě jedna vzpomínka na práci s ním. Jednou mi říkal: víte Dařbujánku vy jste rarita, která o rybách píše a zároveň je i chová. Když jsem se ho zeptal, že mi to připadá normální, tak proč tedy? Tak začal jmenovat i světově známé autory akvarijních knih s tím, že to jsou jen spisovatelé. Jo a moje děti ho měli taky rády. Vždy, když ke mě přijel se svoji ženou na návštěvu, tak jim přivezl oříškovou čokoládu. Byla moc dobrá. HD
15.4.2013 16:15
Pro MP: společný chov dvou až tří druhů praktikuji už několik let a v mnoha variantách. Člověk musí samozřejmě vědět, co dát k sobě může a co ne, aby se to nekřížilo. Moje zkušenosti se vyvíjejí a vím, že je možné oboje a se dvěma dva až tři druhy je prostě nádrž atraktivnější. Ilangi a Maswy chovám už asi rok a odchov je bez problémů. Od masew jw samozřejmě mláďat mnohem více než od Ilang, ale to je normální, samice se zaplňují u nich mnohem pomaleji. Samci obou druhů si vzájemně nevadí a třou se rozděleni kamenem velikosti ženské dlaně cca 15 cm od sebe pod jedním velkým kamenem s trsy anubiasů.
15.4.2013 16:37
MK.: u me si tedy převážně vadili samci při obsazování třecích míst, přesně dle vašich zkušeností publikovaných tehdá v tom AT. Ale dobrá, já to znovu vyzkouším, stejně nemám maswy kam dát. nejdřív tedy přijdou k petrochromisům a až mi dorostou žlutý kirizy, tak se postěhujou k Ilangám. Ovšem je to zatím takové velmi vzdušné akvárium:-)) nejdrív musí dorazit, pak musí být hezké a pak si je taky musím koupit, že?:-)