buchanky pro bylozravce?
zdravim, muzu krmit bylozrave druhy buchankami?
bedny
Býložravé ryby se standardně 2 až 3 krát týdně přikrmují buchankami (cyclopem). Já tak činím také a doposud jsem něměl jediný problém. Ať se daří.
6.3.2012 13:01
Petrem popisovaný model je běžně použitelný. Plankton ale tvoří vždy JEN příkrm. Býložravé ryby lze ovšem dlouhodobě krmit i bez těchto příkrmů a střídat např. jen kvalitní vločkovou stravu určenou pro býložravé druhy.
6.3.2012 13:23
Jasan, zapomněl jsem zmínit, jednu důležitou věc a to, že buchanky slouží pouze jako doplněk stravy, proto jsem zmínil pouze 2-3 x krát týdně, ale základním krmivem pro býložravé ryby musí být samozřejmě kvalitné vločkové krmivo určené pro býložravé ryby.
6.3.2012 13:41
co je kvalitni krmivo? funguje v tomto pripade cena = kvalita? nebo neco doporucte, ale snadno sehnatelne.
6.3.2012 14:12
sera flora je kvalita , snadno sehnatelná......
6.3.2012 15:40
Nekde jsem cetl ze zatimco buchanky jsou masozrave, perloocky se rostlinou potravou a tedy jsou vhodnejsim prikrmem pro bylozrave ryby protoze jejich tela obsahuji spoustu nestravenych ras. Navic byvaji znacne vetsi a tedy pro vzrostle ryby vhodnejsim krmivem. Osobne zpetruju spirulinove vlocky jenom perloockama
... perloocky se zivi rostlinnou potravou ...
6.3.2012 15:41
ta nemoznost editace prispevku tohle forum vazne degraduje na blbej chat :(
6.3.2012 15:56
Na druhou stranu velká část je tvořena celkem tvrdou skořápkou, která podle mně nemá pro výživu ryb žádný přínos.
6.3.2012 16:40
Perloočky (Daphnia) jsou filtrátoři. Žíví se vším přiměřené velikosti - bakterie, detrit, řasy apod. Buchanky (Cyclops)jsou obvykle dravé. Známým faktem je, že mohou uštípat drobný potěr. Perloočky mají oproti buchankám silnější krunýř z chitinu, který je pro většinu ryb nestravitelný, jsou proto relativně méně výživné.
6.3.2012 20:55
A co býložravci a artemie?dá se přikrmovat i s ní?
6.3.2012 22:45
Otázka je čemu říkáte býložravec. Marně přemýšlím, jestli znám opravdu pouze býložravý druh ryby. Zřejmě někteří mořští slizouni. Tzv. býložravé druhy se vyznačují delším střevem, které jim umožňuje strávit i méně stravitelnou rostlinou potravu. Živočišná potrava jim zas až tak nevadí jak se mylně traduje. Důležité je aby obsahovala dostatek chitinu, který vlastně v trávicí potravě supluje rostlinou vlákninu. Vysloveně nevhodné je krmení těchto ryb a v podstatě ryb obecně masem teplokrevných živočichů.
6.3.2012 23:10
Přikrmuji Perloočkami (Daphnia) v mraženém stavu. Ty seženeš i teď v zimě na rybníku. Buchanky (Cyclops) jsou větší a asi i lepší, ale ty jsem sehnal živé jen v létě. Základ je ale pořádné vločkové.
6.3.2012 23:24
K 13, obávám se, že to máte popletené. Perločky jsou větší neř buchanky. HD
7.3.2012 0:09
navíc mám dojem,že v zimě je cyklop daleko větší.Jinak jak psal pan Srp,na jaře je cyklop docela dost agresivní a může uštípat potěr,naskáče na sklo a neplave.
7.3.2012 9:54
K 13: Je to opačně. Buchanky jsou menší a jsou především v zimě (potřebují více kyslíku), perloočky naopak.
7.3.2012 10:02
K 12: Nedávno se mi dostala do rukou studie, ve které jsou poznatky ze zkoumání délky střev u různých druhů tlamovců. Autoři se tím snažili odvodit podíl živočišné a rostlinné složky v potravě jednotlivých druhů. Ta vazba je dobře známá a byla potvrzena - čím větší podíl rostlinné složky, tím delší střevo a menší nebo žádný žaludek. Zajímavé bylo zjištění, že jezerní tropheusy mají až 1,7x delší střevo než tropheusy chovaní po několik generací v zajetí. Kromě potvrzení velmi dobré adaptibility ryb to také dokládá, že ryby v akváriích dostávají podstatně více živočišné potravy než mají možnost získat v jezeře.
7.3.2012 10:11
Tu informaci jsem pane Srp četl také a docela mi to do sebe s tím krmením v akváriu zapadá. Potvrzují to i ty rozbory žaludků, respektive střev WF ryb v jezeře, které tu psala Alenka a dělal je pan Konings. Nějak mi to ale celé nezapadá k informacím tady na webu, že vysloveně býložravé druhy vlastně neexistují :-).
7.3.2012 10:21
aby taky ne, když je ve všech vločkách minimálně 30% rybí moučky:-))
k té býložravosti-většina ryb je omnivorních nebo preferuje v potravě živočišnou složku-hmyz a larvy, rybky, plankton atd. čistě býložravých druhů je velmi málo a i ty přijímají potravu živočišného puvodu, když na ní narazí. Tropheusové se v jezeře živí seškrabáváním řas, protože je to pro ně zřejmě nejjednodušší způsob, jak se tam uživit. je to potrava všude dostupná, tak se na ní adaptovali. To jim však nebrání sežrat i něco jiného, pokud jim to bude v daný okamžik dostupné. Schválně by me zajimalo porovnání délky střev Tr. duboisy, kteří nejsou takový řasožravci, jako třeba Tr. moorii z jihu. Jestli tam bude nejaký statisticky průkazný rozdíl.
7.3.2012 11:10
Něco se dá vygooglit po zadání tropheus analysis stomach, ale na pořádnou studii by to chtělo víc času, lidí a peněz :)
7.3.2012 11:12
pro VS: a co takhle zažádat o nějaký pěkný grant a odjet na pár let k Tanganjice?:-))
7.3.2012 11:40
Joo, hezká představa :) Našel jsem hezký odkaz na studii druhů Petrochromis polyodon a Tropheus brichardi, pokud by to někoho zajímalo. Zaujal mě hlavně obsah sedimentů ve střevě petrochromů, i když zpětně to samozřejmě smysl dává. Otázka je, jestli jim to kamení v našich akváriích přiliš nechybí. http://www.geo.arizona.edu/nyanza/pdf/Gilbert.pdf
7.3.2012 11:56
Pekná studie, mě zaujal rozdíl mezi složením rostlinné potravy u obou druhů, tak proto tropheusové v akvárku řasu nežerou a petráci ano. Jinak by s eurčitě dali komerčně vyrábět speciálníobohacené vločky pro Petrochromise. To by byl jistě komerční hit:-)
7.3.2012 13:27
A výroba by vyšla levně, jen smíchat řasu s jemným pískem :)
7.3.2012 13:54
Tak to jsem zvědavý, kde byste tu vhodnou řasu vzali :-). Mimochodem chovatelů petrochromisů je bohužel tak mizivé procento v akvaristické populaci, že by to podnikání zkrachovalo dřív, než by začalo :-).