Dotaz ohledně genetiky
Ahoj. Nedávno jsem si pořídil ryby z Viktoriina jezera. U druhu Haplochromis CH44 mám bohůžel více samců než samiček. Ryby vypadají opravdu nádherně!Hlavně samečci. Známý je také chová, ale nemá zdaleka tak pěkné jako já. hahaha Tedy k dotazu. Přenáší genetické informace hlavně samec? Je vhodné přidat méně geneticky zajímavé samičky nebo doplnit skupinu o mé odchovance? Děkuji za reakce!
RUMburak123
Genetické informace přenáší obě pohlaví přibližně 1:1 s mírným navýšením u samic o geny, které se nacházejí mimo jádro buňky. Větší efekt na vývoj populace v přírodě mají ale samci, protože slabší kusy se ke tření nedostávají a jejich geny se tedy nepředávají na další generaci. U samic taková selekce neprobíhá (samec se vytře s každou, která se objeví). Příbuzenské křížení obecně vitalitu organismů oslabuje, takže i když jsou samice horší na pohled, zkřížení s nepříbuzným samcem může nakonec dát vitálnější potomky než příbuzenské křížení s hezkou samicí.
16.9.2011 19:58
Celkem logické vysvětlení. Koupením ryb z různých chovů a namícháním do jednoho akva se degeneraci zřejmě úplně nezabrání, ale aspoň něco (dělám to tak taky, pokud to jde). Myslím si, že by to mohlo fungovat za předpokladu, že by každý dodržoval, že bude mít samice z jednoho chovu a samce z druhého-jiného. Prakticky je to ale neproveditelné, protože by toto muselo fungovat u každého a to po několik generací a jsou i druhy, které jsou u nás málo zastoupené, tak by nebylo kde ryby vyměnit. No a za druhé na lidi není spolehnutí :-).
16.9.2011 21:01
Ano, presne tak. Ale taky si micham samce a samice od jinud, pokud nejsou hezke v CR, a to ze casto nejsou, zahranici to jisti ... Kdo neni linej a CHCE dosahnout toho, o cem zde pise pan Srp, udelat to bezpochyby jde.
17.9.2011 5:57
Lubore do Německa to opravdu daleko nemám. Občas tam i jezdím, ale nevím kde takové ryby hledat. Mohl by si mě s tím poradit?
19.9.2011 5:54
Zdílí někdo jiný názor?
19.9.2011 7:38
já bych to neviděl zase tak tragicky,stím,že u nás nejdou sehnat dobré ryby.Taky bych neviděl jistotu vtom,že koupím krásnou rybu a ona mi bude produkovat ty nejhezčí mladé i když bude mít nejkrásnějšího samce z jiného chovu.Většina genetických informací se projeví ob jednu generaci,a kdoví zčeho to mleli předtím a pak provedli nějakou selekci.Jde vždycky oto aby se člověk sám osobě snažil tu rybí osádku složit tak aby vní bylo těch genetických informací z více zdrojů.
To Miran: Něco málo o předcích mých ryb vím. Prarodiče jsou ode mne za doby kdy jsem je ještě choval a rodiče od mého kamaráda Petra Birsáka. Také top ryby. Jak je vidět žádná generace neztratila na kráse. Proto bych to všechno nerad zmršil!
19.9.2011 16:27
Komentář k 6.: M: Taky bych neviděl jistotu vtom,že koupím krásnou rybu a ona mi bude produkovat ty nejhezčí mladé i když bude mít nejkrásnějšího samce z jiného chovu S: Genetika je o pravděpodobnosti a statistice, takže s jistotou se dá říct jen máloco. Křížení vybraných nepříbuzných ryb zvyšuje pravděpodobnost získání lepších potomků. Při příbuzenském křížení je prostě ta pravděpodobnost nižší. M: Většina genetických informací se projeví ob jednu generaci S: Recesivní vlastnosti u příbuzenského křížení pochopitelně ano. O jiných typech křížení bych to rozhodně netvrdil, nehledě na to, že ty recesivní vlastnosti jsou obvykle ty, co v chovu mít nechceme.
19.9.2011 22:40
Zase takový ing v genetice nejsem,nahlížím na to selským rozumem:-))jak říkal číslo 5: informace informace:-))
19.9.2011 22:41
Rumbajs jak ti petr posílal ty ryby tak jsem utoho byl a viděl,ale nepomáhal:-)))
20.9.2011 8:00
Občas je tady v tomto vlákně zmiňováno příbuzenské křížení. Obecně máme všichni zakořeněno, že to není dobré a v případě lidí i že to není „košer“. Pravda je však trochu jinde. Nebezpečí plyne z toho, že při něm je menší genetický výběr a v případě, že daní jedinci mají nevhodné recesivní geny tak je větší pravděpodobnost, že se tyto geny setkají a negativně projeví. Na druhé straně spousta recesivních genů je nositelem pozitivních vlastností a při příbuzenské plemenitbě je větší šance, že se tyto geny „najdou“ a výsledek bude pozitivní. Mnoho plemen zvířat vzniklo za výrazného působení příbuzenské plemenitby. Zajímavý pro akvaristy je tzv. heterozní efekt. V podstatě jde o to, že když se zkříží zástupci dvou zbídačelých populací, tak potomci jsou nebývale vitální. Tady bych viděl velký prostor pro akvaristy, protože někteří „akvaristé“ jsou mistři ve výrobě zbídačelých ryb. A ještě poznámka. Před časem šel v televizi pořad o záchraně jednoho poddruhu daňka a zde bylo uváděno, že z posledních tří jedinců je nyní stádo o 160 kusech. HD
20.9.2011 10:16
Pro HD tak na tom se také shodnem.Vemte si jasný příklad u některých zvířat kdy se dominantní samec rozmnožuje několik generací se samičkami,které jsou jeho dcery ale i vnučky.Zde platí to co píše HD o přenosu pozitivních gen.informací. Předposlední odstavec je velmi zdařilá ironie:-))) ,ale bohužel pravdivá. :-( Ať se daří.
20.9.2011 12:48
Pár poznámek k č. 11: - Je známým faktem, že naprostá většina recesivních alel daných genů se projevuje negativně. Jedná se totiž obvykle o ztrátovou mutaci, kdy jedinec přichází o určitou genetickou informaci (př. albinismus). Tímto způsobem vznikají různé zajímavé (ale často méně životaschopné) varianty. Je jen mizivý počet genů, které se v dominantní sestavě projeví škodlivě (evoluce je prostě vyřadila). - Heterózní efekt sice funguje a běžně se využívá, ale ne obecně. Je nutné vědět, které konkrétní rasy pro křížení použít, aby k heterozi došlo. Rozhodně to neznamená, že když skřížíme dva nepříbuzné chcípáky, dostaneme superfisch :)